Svoje padesáté narozeniny jsem oslavil třemi hodinkami, které zůstanou v jádru sbírky. První jsou LHC, druhé jsou LC (Classic L2.799.4.56.6). A ty třetí, které tu samostatně nebyly zmíněny, jsou Seiko SPB317j1. Toužil jsem po nich již nějakou dobu (jeden rok), před rokem jsem si je zkoušel v helveti a byl nadšen. Jednak příznivou cenou (26tis) a jednak velikostí, celkově padly na ruku výborně. Moc se mi líbila guma, které jakoby byla silikon nebo něco mezi. Velice jemná, až jakoby sametová. Nic podobného jsem v ruce nedržel  A moc se mi taky líbil tah od jejich dvou brášků ze série. Hodinky se po roce ocitly tady v prodejním vláknu, měl jsem zrovna peníze z prodeje jiných hodinek, a tak jsem po nich skočil. A byl jsem nadšen. A hned jsem začal převlékat šatičky, hodinky se mi vyšprtly, jako tehdy orienty, spadly, odrazily se od police a dopadly na lino - tedy ne na dlažbu. Mírný zásek na lunetě v oblasti těsně za indexem desítky, jinak žádné poškození. Podle majitele šly cca 8vteřin do plusu za den... Jenže jak jsem další den zjistil, byly najednou o minutu dolů. Takže pád poškodil strojek. Vzhledem k tomu, že se mi to stalo ve chvíli, kdy jsem ještě ani neměl hodinky pořádně na ruce, je to svým způsobem kumšt.

Hodinky těsně před pádem poté, co jsem je vybalil z krabičky:

Bohužel dorazily sice na pěkné gumě, ale nesmírně tvrdé, kterou už jednu doma mám, ale kvůli tvrdosti ji nenosím, řežou mě do ruky její hrany.

Takže jsem ihned začal uvažovat o objednání originální gumy. A znáte to možná taky, jakmile jsem objednával originální gumu, nějak se tam přimotal i originální tah... Samozřejmě nebyl úplně levný, přesně půlku co tah na GS, tedy nějakých 5500kč.

A že se bude čekat cca 2 měsíce, až dorazí.

Zásek po pádu... Na druhou stranu jsem si řek, tak a teď mám hodinky označené a už jsou moje, maj příběh a hotovo.

Jenže ta minuta dolů mi samozřejmě vadila, nechce se mi každé dva dny hodinky přeštělovávat. Ani tak často kroutit korunkou. Takže jsem jel do onyxu, seřídili to na nějakých 10vteřin dolů, s tím, že budu na noc dávat hodinky sklem dolů apod.

Vibrograf ukázal značně nestabilní hodnoty. 

No a nyní po víc jak měsíci, už jdou hodinky zas minutu dolů, viz. příspěvek o přesnosti hodinek ve sbírce. 

Takže jsem smutný, hodinky budou muset na celkový servis nebo si na to nějak zvyknout. Což je těžké, když mám dvoje hodinky naprosto přesné (LHC a LC). Výsledek je, že nemám chuť seika nosit. 

Přitom jsou to krásné hodinky, vypouklé sklíčko, perfektní lumi, nejlepší čitelnost asi ze všech hodinek, které mám. Tvar pouzdra je vymazlený. 

Nechtěl jsem vlastnit z důvodu hamounění dvoje potápky seiko, víc jsem nosil malé želvy, tak jsem pustil steelmastery (které mají na stejném místě zásek, s nímž jsem je koupil, ale ty šly celou dobu velmi přesně). 

Seiko SPB317j1 jsou velmi fotogenické hodinky, vedle longinesů je fotím nejraději. A než začaly dělat zas minutu dolů, tak jsem je nosil někdy i častěji, než LHC.

Dorazila guma, dorazil tah, hodinky dostávají nový rozměr

vypadají výborně na čemkoli, vypouklé sklíčko krásně odráží svět kolem.

Celkově jsem kvůli nestabilitě strojků seiko v součnosti čím dál víc odkloněn od této firmy. Jejich estetika mě stále dostává, ale nemám v plánu utrácet desítky tisíc za hodinky z nejvyšších řad, které už nestabilitou netrpí. Spíše se budu soustředit na švýcarské ety.

Přesto však tyto hodinky ve sbírce zůstanou, nejen kvůli kráse, ale také kvůli tomu, že jsem si je pořídil v období padesátých. narozenin. Je to tedy narozeninový dárek a ten již se mnou zůstane...