Krátký příběh o gumovém řemenu Seiko
V roce 2012 jsem si koupil v Paříži gumový řemen Seiko Marinemaster, japonsky "DE39AZ". Nosil jsem ho spíš příležitostně, posledních několik let ležel v šuplíku. Před měsícem jsem pořídil hodinky "63MAS" (česky SPB143) a ze všech možných kombinací vyhrál právě tenhle řemen jako nejlepší - jak designem, tak pohodlností. Koukal jsem, že novější verze mají nerezové poutko, ale jinak jsou stejné, ergo "přece nebudu kupovat nový, když mám tenhle".
Včera jsem při brouzdání někde na WUS narazil na zmínku, že tyto starší řemeny mohou praskat, ale "...to bych chtěl vidět, to se mi nemůže stát".
Dnes jsem měl hodinky celý den na ruce, odpoledne jsem je odložil na stůl. Když jsem vzal hodinky vpodvečer do ruky, abych si je nasadil, říkám si, "ten řemen nějak divně plandá...".
Praskl. Sám od sebe. Vypadá, jako kdyby jej někdo nařízl skalpelem, visí jenom na posledním vlásku. Spáchal autodestrukci. Dosáhl nirvány.
Jsem rád, že to udělal jako zenový mnich - vleže, v klidu a ne někde na betonu, nebo - ještě lépe - při nějaké nepravděpodobné aktivitě, jako je potápění, atp. Kvalitní japonský výrobek má sice životnost omezenou, ale umí identifikovat nejméně problematický okamžik, kdy se odporoučí.
Jdu objednat další...