amatér

Dá se "budící" pero z B71 použít do B60? Případně jde do B60 pero z jiného modelu?

Ta odchylka při měření beat error mi nedala spát, takže jsem dále googlil a zkoumal. Napřed jsem našel následující recenzi: https://uhrforum.de/threads/kurztest-zeitwaage-wei-shi-multi-timegrapher-1000-mtg-1000.70216/ Nejdůležitější informace z tohoto threadu pro mne bylo srovnání se švýcarským vibrografem Witschi: Witschi: CH: +3 Sekunden, 302 Grad, 0,2 ms 9H: -2 Sekunden, 288 Grad, 0,3 ms MTG-1000: CH: +2 Sekunden, 302 Grad, 0,0 ms 9h: -2 Sekunden, 282 Grad, 0,2 ms I zde ukazuje MTG-1000 o něco menší beat error. Poslední test proběhl tak, že jsem vzal své hodinky k hodináři na jeho Witschi. Tam kde MTG-1000 ukazoval pro číselník dolů 0.0 ms a číselník nahoru 0.1 ms - opět vyšly hodnoty o 0.1ms vyšší (0.1 a 0.2ms). Takže se po srovnání dvou kusů prodaných s odstupem 8 let s třemi rozdílnými referencemi zdá, že MTG-1000 ukazuje díky nevhodně řešenému firmware o zhruba 0.1ms nižší beat error, než je realita. U ostatních měřených hodnot se mi nepovedlo zjistit žádnou reálnou odchylku. Ptal jsem se hodináře i na to, jak moc je to zlé. Odpověď byla že vůbec a že běžné hodinky reguluje tak, aby beat error byl nižší než 3ms, pouze Rolex se snaží dostat k nule. Takže moje shrnutí: MTG-1000 měří velice přesně a zjištěná zcela minimální odchylka není pro praxi podstatná. Velmi zajímavé bylo i měření hodinek vyzvednutých u (jiného) hodináře po (údajné) celkové opravě, detailnější zprávu podám až po dořešení reklamací. Dál jsem byl dotázán na existenci klonů - takže shrnutí: Vibrograf MTG-1000, podle různých zdrojů nazývaný také Wei-Shi MTG-1000 je podle prolinkovaného článku původní čínská konstrukce. Sice je prý inspirovaná jinou konstrukcí (TYMC), ale pouze inspirovaná, vypadá trochu jinak a má jinou elektroniku. Ono i to jméno Wei-Shi připomíná Witschi taky jistě jen náhodou. O nějakých padělcích jsem se na zahraničních fórech nic nedočetl - tj. to co vypadá jako moje fotky bude pravděpodbně "originál Wei-Shi".

Naopak. Vibrograf bych doporučil téměř každému zdejšímu členovi, tento model stojí pár korun, poskytne spoustu zážitků a ušetří spoustu peněz: při koupi použitých hodinek, při rozhodování kdy co potřebuje servis a taky při kontrole práce profesionálních hodinářů. Žádná z chybek, co jsem zatím našel, není z mého pohledu pro normální amatérské používání na závadu. Jenom litují, že jsem si ho nekoupil už dávno. To, co s vibrografem provádím, je hnidopišství a fine tuning. V podstatě se z úžasné hračky za pět litrů snažím vymáčknout srovnatelný výkon jako má švýcarský profesionální vibrograf, co si můj hodinář právě pořídil za dvacetinásobnou cenu.

A nakonec přišel na řadu displej - stavím z toho, co najdu doma, takže tam je prozatím displejík opravdu miniaturní. Křivka není počítané shodně s křivkou na původním vibrografu, ten integruje a zobrazuje celkovou chybu od začátku měření. Mně to ukazuje day error, tj. při stabilní chybě nejedu na rozdíl od původního displeje do kopce nebo z kopce ale vodorovně. Na fotce jsou vidět dvě změny polohy hodinek za sebou. To grafické zobrazení je v této velikosti spíš jen takový fórek, hlavně jsem chtěl vidět průměrovanou hodnotu day error a k tomu beat error pro okamžité srovnání s originálním displejem. Poslední číslo za beat rate udává počet ztracených tiknutí, narůstá při hluku poblíž hodinek nebo změně polohy. Hodinky nejsou úplně natažené.

Děkuji za pozitivní reakce, dnes jsem pokračoval hledáním důvodu, proč mi nesedí beat error ? těch asi 150 mikrosekund sice z hledisky (mojí) hodinařiny nehraje takovou roli, ale z principu mne to štve ? to je hrozně moc, za tu dobu procesor zvládne minimálně 5 tisíc instrukcí. Jako první se mi povedlo vyloučit systematickou chybu v mém software. Všiml jsem si totiž, že když z nějakého důvodu ztratím jedno tiknutí (třeba v důsledku hluku blízko hodinek), u beat error se pouze otočí znaménko, ale absolutní hodnota se nezmění. To je důkaz, že to nemám ani v software ani v hardware, ty impulsy jsou skutečně jeden delší a jeden kratší. Kdybych systematicky podceňoval nebo přeceňoval délku jednoho z tiků, neotočila by se hodnota beat error kolem nuly ale kolem jiné hodnoty. Dál jsem zkoumal na osciloskopu prodlevu mezi mikrofonem a mnou vyhodnocovaným digitálním výstupem. Povedlo se mi rozlišit zvuky setrvačky v různých směrech tady je ?tik?: a tady zase ?tak?: Zajímavé je, že na hlasitější tiknutí je reakce pomalejší, nicméně rozdíl je maximálně 20 mikrosekund a tedy nevysvětlí těch pozorovaných zhruba 150 mikrosekund. Zatím mi tedy stále připadá jako nejrozumnější vysvětlení chyba v čínském software původního vibrografu, čemuž se mi moc nechce věřit a hledám dál. Mimochodem, na těch obrázkách je vidět přeslech z digitálního signálu zpět do audia, to proto, že jsem tam naprasil nestíněný vícežilový přívod, na funkci to ovšem nemá vliv.

Jak jsem slíbil, jako další přicházejí obrázky z osciloskopu. Při jejich pořízování jsem použil hodinky MIDO se strojkem ETA 2824-2 v chronometrovém provedení. Jako první mne zajímalo, zda je možné snadno odchytit signál z mikrofonu. Po zběžném průzkum plošného spoje se ukázalo, že signál je k dispozici na měřícím bodu ?A?: Radost pohledět, zde by jistě šlo poměrně jednoduše vytvořit výstup pro audio zesilovač, případně pro PC software typu Biburo, to ale nebyl můj záměr. Jako další jsem hledal k dispozici zpracovaný signál, který by se dal použít pro externí měření. Výstup procesoru pro LED krásně koreluje se signálem z mikrofonu: Nakonec jsem se soustředil na to, zda signál pro LED nemá nějakou nechtěnou prodlevu vůči pulsu z mikrofonu, vše ale vypadá velmi pěkně: Signál pro LED opravdu sleduje první ?tiknutí?, které signalizuje kontakt setrvačky s kotvou a používá se pro měření. Takže máme použitelný signál, co s ním dál? Než se začne pájet a programovat, je třeba si uvědomit, co chci vytvořit a k čemu to má sloužit. To, co mi na původním vibrografu vadilo, byla krátká historie zobrazená na displeji, dále pevné měřítko kde staré Primky nejpozději po změně polohy přebíhají stropem zpět do podlahy a kde se špatně poznává, který pixel kam patří: Na druhou stranu, údaj o amplitudě setrvačky mi stačí přečíst, ten nijak zvlášť zpracovávat nebo vylepšovat nepotřebuju. To je důležité vědět, protože když nechci sám měřit a do PC přenášet amplitudu setrvačky, stačí mi ten krásný signál z LEDky. U starých Primek chci zaznamenat signál před opravou a po opravě, případně zaarchivovat pro srovnání po několika letech. Lehce kompromisní zadání: chci zobrazit podobný graf jako na displeji vibrografu, ale o ?nekonečné? délce a s možností určení základních parametrů (day error, beat error) a změření délky každé jednotlivé amplitudy a periody. Takže mi stačí vzít signál z LED, upravit na vhodnou logickou úroveň, a přivést do rychlého, levného a snadno programovatelného modulu. Ten dostatečně přesně změří periodu vstupního signálu od vzestupné hrany k další vzestupné hraně a pošle jí přes sériové/USB rozhraní do PC k dalšímu zpracování. Přemýšlel jsem o možnosti nasadit malý štíhlý osmibit Atmel, který se velmi snadno bastlí a programuje. Nakonec jsem se ale rozhodl dát šanci modulu ESP32 s dvěma jádry velkým výkonem a se spoustou vhodně využitelných periferních modulů, hardwarových čítačů atd. Na Aliexpresu jde koupit za cenu pod 5? a má dostatečnou kapacitu i pro doplnění webového rozhraní přes WiFi, displeje, propojení se smartphonem přes Bluetooth atd. Jako převodník úrovní posloužil tranzistor BC337 s dvěma odpory, v podstatě vyhoví libovolný NPN, cena nestojí za zmínku. Trafopájku jak jsem původně vyhrožoval jsem sice nepoužil, ale i s ní by to jistě šlo - pájí se na velmi dobře přístupných místech s dostatkem místa a odstupu od dalších spojů a součástek. Na straně software ihned při příchodu pulsu přečtu systémový čas s přesností na mikrosekundu a zaznamenám pro další zpracování. To proběhne dostatečně rychle a přesně, pak už si můžu dát na čas s dalším zpracováním. To zatím nebylo nijak složité, prostě ze zaznamenaných časů pulsů vypočítám délku dvou po sobě jdoucích amplitud, k tomu jejich rozdíl je beat error, a dále z délky jedné periody spočítám denní odchylku. To vše vysypu na sériový port rychlostí 115 kilo rovnou ve formátu csv, abych to pak snadno zachytil libovolným terminálem a bez úprav načetl tabulkovým procesorem: Pro srovnání displej vibrografu odpovídající této sekvenci (vibrograf zaznamenal delší časový úsek než je na screenshotu, začátky se shodují). Mikrosekundy jsou značeny jako ?us?. Měřítko osy X je počet period, v tomto případě jsou 4 za sekundu. U chyby kroku (beat error) pozoruji systematickou odchylku asi 0,1 ms, což pro mojí praxi nebude hrát roli. Navíc není jisté, kdo je přesnější ? jesti mnou programovaný ESP32, nebo číňany programovaná 8051. Denní odchylku vibrograf průměruje po minimálně dvou sekundách, já jsem průměrování prozatím neřešil a zobrazuji ji pro každou periodu zvlášť. První testy ale naznačují, že rozdíl nebude větší než 1s/den, pří hraní se starými Primkami opět nevýznamné. Rozhodně to není hotové zařízení, spíš průzkum bojem jaké by byly možnosti. Zatím jsem investoval po večerech několik půlhodinek při proměřování a průzkumu, k tomu asi celkem 6 hodin při pájení kontaktů, přípravě a vývoji hardware, vývoji software a testování. Program pro ESP32 je v C++ a má 123 řádek. Asi 30 řádek jsem napsal sám, zbytek jsem okopíroval a upravil z public domain zdrojů. Vzhledem k tomu, že to je první nástřel, není software a hardware nijak kalibrovaný nebo optimalizovaný. Zatím prostě věřím, že mikrosekundy jsou mikrosekundy, neřeším který proces běží na kterém jádru a podobně. ESP32 sice má hardwarovou podporu pro přímé měření délky pulsů, tu jsem ale z lenosti nepoužil. Pro jednoduchost je to stavěné naprosto klasicky - sestupná hrana na GPIO generuje přerušení, tam přečtu systémové hodiny a hodnotu pošlu do fronty, další task to z fronty přečte, vyhodnocuje a posílá ven. Na to, jak je to primitivní, to funguje neskutečně dobře. Uvidíme, jak dlouho mne to ještě bude bavit a jestli se tento projekt posune někam dál.

Letos jsem pod stromečkem našel vibrograf a protože mezi svátky bývá dost času na hraní, stihnul jsem nasbírat první zkušenosti, o které se teď chci podělit. Napřed prozkoumáme vibrograf zevnitř, osciloskopem se podíváme na průběh audosignálu z mikrofonu a na jeho další zpracovnání. Dále bude následovat doplnění vibrografu přídavným procesorem, přenos dat na PC a jejich prozatímní vyhodnocení ? dopředu prozradím, že konstrukce umožňuje velice jednoduchý tuning, stačí trafopájka a dvě stovky na nákup součástek a otevřou se netušené možnosti: Bohužel návod od výrobce neobsahuje nic, co by mi jako začátečníkovi pomohlo rozumět zobrazeným údajům. Nakonec mi pomohla publikace v angličtině, která vysvětlují základní principy vibrografu: ?TEST AND MEASUREMENT TECHNOLOGY FOR MECHANICAL WATCHES? https://www.witschi.com/assets/files/sheets/Test%20and%20measuring%20technology%20mechanical%20watches.pdf Popisovat samotný vibrograf asi nemá cenu, je na trhu minimálně deset let a je o něm k dispozici dost popisných článků a příspěvků zde na fóru i jinde. Co jsem se ale nedočetl je to, jak nepostradatelné zařízení to je. Jakožto nehodináři se mi velice obtížně posuzuje stav a chod strojků jak starých Primek, tak nových hodinek. S vibrografem jsem mohl prakticky okamžitě roztřídit všechny staré hodinky na dvě zhruba stejně velké hromádky: ?zatím dobrý? a ?okamžitě k hodináři?. I u nových strojků člověk vidí, na čem je ? i když mám Seiko 5 4R36 vyregulované do chronometrové přesnosti, vibrograf oddělí zrno od plev a jednoduchý strojek od COSC. A když už to mám na stole, proč se nepodívat dovnitř... První mne zaujala kvalita zpracování a čistá konstrukce. Samozřejmě pár nedokonalostí by se našlo, ale celkově působí vnitřnosti velmi dobrým dojmem. Jako bonus nám konstruktér dokonce nabízí několik přípojných míst označených víceméne srozumitelnými popisky (+5V, GND, A, +AV, -AV....), které se zřejmě využívají při oživování, kalibraci a servisu. To se nám později při bastlení bude velmi hodit. Překvapení přišlo při podrobné prohlídce použitých součástek. Srdcem vibrografu je extrémně zastaralý procesor 8051, jehož první verze byla uvedená na trh už v roce 1980 a který konstrukčně vychází ze sedmdesátých let minulého století. Zde je jeho ?modernější? verze C8051F360, doplněná oproti originálu třeba o SPI a taktovaná na 100 Mhz (!), ale stále jen s 1,25 kB RAM a 32kB flash. Z toho vyplývají některá funkční omezení vibrografu. Vzhledem k tomu, že CPU nemá kapacitu na zpracování analogového signálu z mikrofonu, bylo třeba doplnit relativně rozsáhlou analogovou část, která převádí analogový signál na sérii impulzů, procesor pak už jen musí rozlišit náhodné pulsy od užitečného signálu a spočítat a zobrazit výsledky. Dnes už by profesionál asi vibrograf takto nestavěl, většina funkcí realizovaných diskrétními součástkami a jednoduchými integrovanými obvody by šla řešit pomocí software. Příště se podíváme na to, co ukázal osciloskop.

Měl bych dotaz k různým verzím strojku B71 - mám tu jeden větší budík kde je strojek zapouzdřený uvnitř těla budíku ještě ve vnitřním relativně masivním pouzdře, a další menší budík co to pouzdro nemá. Řídilo se to velikostí nebo modelem budíku, nebo to jsou různé vývojové stupně? A další dotaz, jeden kousek nemá vlásek uchycený kolíčkem, místo toho je to sprostě zalepený, snad zakáplý lakem nebo kýho čerta. To je originál z továrny, nebo nějaká bastloprava? Ten kolíček se mi tam mimochodem pěkně blbě dává, často se mi při zatlačení posune vlásek a celá spirála je nakřivo...takže znova a znova, dokud to není skoro přibližně v rovině - je na to nějaký trik? Dovedu si představit, že srovnat to do perfektní roviny a zakápnout barvou je snazší, ale při mé metodě kdy všechno rozebírám a skládám tisíckrát než je všechno správně bych z toho zešílel...

To je zvláštní. Můj hodinář je mladý nadšenec, reguluje mi vše zdarma bez ohledu na to, kde jsem to koupil, říká že to pro něj není žádná práce. Jen vždy chce, aby majitel hodinky celý týden nosil, zaznamenal celkovou odchylku a pak mi řekne co naměřil on a co pak nastavil. Manželky nový 4R35 se pár dní po koupi ustálil na hodnotě lepší než -2s za den. Hodinář říkal, že by se to dalo doladit, ale radši ať počkám pár týdnů, než se to zaběhne - mně přijde zbytečné to řešit, stejně se jí každý týden nebo dva přes víkend zastaví a přesnost sleduju a vteřiny nařizuju jen já.Moje nové 4R36 po koupi za prvních týden postupně zpomalily z -15s za den na -20s za den, po prvním doregulování -16s za týden, takže taky kolem -2s za den.Chronometrová ETA 2824-2, čtyři roky staré hodinky - těžký boj, po několika pokusech se konečně vešly do -4s za den a pak si postupně sedly až k -1s za den. Už jsem je chtěl dát na revizi, ale když teď drží tu sekundu tak do nich nechci vrtat.Chce to asi štěstí a dobrého hodináře...

Prosím o identifikaci dvou strojků Prim. První budík s logem Prim na číselníku a logem Chronotechny vyraženým na strojku: Druhý budík sice s nápisem Panorama, ale předpokládám, že to je opět Prim v provedení na export pro Quelle, zdá se mi být konstrukčně tak na půl cesty mezi tím starším a B71: Děkuji.

Takže různá poučení (aneb jak jsem objevil Ameriku) a rozuzlení. Ložiska nakonec nijak zvlášť vychozená nejsou, sice nejsou úplně jako nová, ale hlavní problém byl jinde. Krokové kolo bylo špatně vyčištěné se zbytky starého oleje - hlavní chyba nebylo nedbalé vyčištění ale hlavně nedbalá kontrola před montáží. Vyčištěno benzínem a štětečkem, ale problém s nepravidelným chodem a zastavováním nezmizel. Znovu jsem to dal pod mikroskop a tentokrát zkoumal nejen čistotu a stav opotřebení, ale i záběr obou "palet" kotvy. A bylo jasno. Tři po sobě jdoucí zuby krokového kola jsou kratší a nezabírají z boku, ale dosedají na paletu čelní plochou. Taky na nich byly hnusné plastové otřepy. Poslední zkouška spočívala ve výměně krokového kola za kolo půjčené z hodin, které prakticky nikdy neběžely. První uspokojivé zjištění: budík najednou běží zcela perfektně, rozkmit setrvačky se liší krok od kroku maximálně jeden nebo dva stupně, ne o desítky, a je cekově mnohem větší, zvuk tikání jasnější a pravidelný, budík se už nezastavuje při změně polohy. Další neuspokojivé zjištění: i nové krokové kolo má otřepy a některé zuby zabírají trochu jinak než ty ostatní, ale pořád na správné ploše. Nepoužívané krokové kolo vrátím do nepoužívaných hodin, tímto poptávám nové nebo alespoň plně funkční krokové kolo B71. Prosím nabídněte nebo poraďte kde sehnat. Děkuji.

Eh...díky za odpovědi, ale jsem naprostý začátečník a o stahování ložisek slyším prvně...je to popsané v těch skriptech od Peřinové? Ty ložiska jsou vyběhané do elips, ale to mi nezpůsobí chybu s periodou 14 kroků. Krokové kolo jsem čistil velmi velmi opatrně, protože jsem nevěděl jak ten plast snáší benzín a zdá se, že je chyba tam, narval jsem to za chodu do mikroskopu a všiml si nečistoty která to zřejmě zbrzdí, asi zbytek starého oleje na činné ploše. Ložiskové šrouby jsem čistil důkladně, u kovů jsem se nebál.

Díky všem za rady, a já pokračuju dál budíkem B71, což je vlastně skoro to samé - proto zůstávám ve stejném vláknu. Budík jsem rozebral, vyčistil, "vnitřní pouzdro" chemicky odrezil, složil, vše namazal podle předchozích doporučení a budík se nerozběhl. Přidal jsem víc oleje na krokové kolo, pohrál si se šroubky uložení setrvačky a budík se rozběhl, ale blbě. Problém je v tom, že jde nepravidelně a občas se zastaví. Setrvačka má velice nepravidelný výkyv, je tam obrovský rozptyl, chvilku jde "normálně" a pak se výkyv sníží o desítky stupňů, někdy se i zastaví, pak se zase rozběhne. V momentě, kdy jsem si všimnul, že nepravidelnosti mají velice pravidelnou periodu odpovídající 14 kyvům a tedy jedné otáčce krokového kola a že se budík zastavuje ve stále stejné pozici krokového kola začalo být jasné, odkud vítr vane...tipuju opotřebený nebo poškozený krok. Dá se krokové kolo nějak repasovat? Přeleštit činné plochy nebo tak něco? Dají se ty plastové díly sehnat nové? Můžu zkusit ověřit mojí teorii přehozením krokového kola z bezchybně jdoucího stroje, ale to pak zase musím vrátit zpět... Budík jde i desítky minut - když na něj nesahám a mám štěstí...v nejhorším ho prostě uložím tak jak je s popisem závady na lístečku a budu čekat, až někde objevím zmasakrované hodiny nebo budík s dobrým krokem..

Prosím moderátory o úpravu názvu vlákna na "Oprava stolních hodin a B71".

Aha, a to jako jak? Největším mazáčkem z boku po linii poloměru od středu na kraj? Když něco blbě vyčistím, tak se to pozná nejpozději pod lupou nebo mikroskopem, když něco ztratím, ohnu nebo urvu tak je zpětná vazba taky okamžitá, ale mazání je fakt problém. Navíc mám nářadí na hodinky a ne na budíky, takže mi občas něco chybí.