Cynique

Dneska mám hada. Naštěstí mi ho nikdo nemačká.

Tohle mě vystřelilo z bot. Jsou kamenné ciferníky a pak je toto. Kamenný cifr, mikrorotor a kus pouzdra Zřejmě Čína, ale vypadá to famózně. 5 různých variant. Cena 67 000 I další modely mají zajímavé. https://grandeur.watch/collections/aetherium-collection

Já se až divím, že se o téhle značce, a konkrétně o tomhle modelu, nemluví víc. Protože jak říkáš, to, co za tu cenu dostaneš, je super. Na ruce jsem tyhle konkrétní neměl, ale jiné modely značky ano a působí kvalitně.

Co Baillod Chapter 7? Integrovaný tah a, podle mě, hodně zajímavá alternativa k mainstreamu. Tím spíše, že za cenu o něco vyšší než PRX člověk dostane kousek s chronometrickou certifikací. https://ba111od.com/collections/chapter-7

Stařenky, ale krásný. A skvěle šlapou. Ty jo, já snad začnu mít rád vintage

Robot Spectra Blue. Tyhle hodinky a světlo se milují.

Kalendář dorazil a je skvělý. Díky!

Díky všem, co tvoří Chronomag a plní jej obsahem. Rád to tu čtu a diskutuju (i v reálu) s místními členy. Tak ať vám/nám to tiká i v roce 2026!

Mám to stejně. Microbrandy jsou pro mě esencí originality a nadšení z hodinařiny. Značky, který musí vyvinout extra úsilí, aby na přeplněným trhu s hodinkama zaujaly, a právě proto jsou tak skvělý.

Hele, já jsem to fakt chtěl sepsat dřív, ale nestíhačka a večer už na to většinou nevidím Ne, jasně, vím, jak to myslíš Já bych řekl, že se to nikomu nechce prostě psát a není každej grafoman jako já Fotek ale bylo a je všude hromada, tak aspoň tak. A tady je report od profíka: https://www.rucearucicky.cz/micro-praha-2025-reportaz/

Rádo se stalo, přátelé. Nicméně i přes to, jak je to rozvleklej text (z mýho pohledu), tak jsem fakt zachitil jen zlomek. Micro Praha už je všechno, jen ne "micro"

Ve dnech 29.-30.11. se ve Fantově budově v Praze na hlavním nádraží konal 3. ročník výstavy microbrandů a nezávislých značek Micro Praha. Vizte web výstavy: https://www.micropraha.com/en/. Místní osazenstvo to nejspíš dobře ví, ale pro pořádek - za veletrhem stojí pánové Ondřej Vislocký a Bhanu Chopra, kteří nedávno v Praze otevřeli na microbrandy specializovaný obchod Infinity Watches Lounge: https://infinitywatches.cz/ Nicméně k výstavě. Na letošním ročníku jsem byl oba dva dny a byl jsem tak pln dojmů, že jsem to hodil na papír. A teď ten papír vy/překlopím sem. Kdo jste byli též, můžete doplnit. Kdo jste nebyli, měli byste to za rok rozhodně napravit Obrazový doprovod je pouze ilustrativní a zdaleka ne vyčerpávající. To při tom množství vystavovatelů (snad kolem 80) a modelů (to ani nešlo spočítat) není v silách jednoho hobíka s mobilem. Takže tedy... Už tradičně se pár před Micro Praha odehrál SEW. Oba veletrhy hodinkové, při bližším, zúčastněném, pozorování však dost odlišné. SEW je nablýskaný a ozdobený atributy honosných společenských akcí. Veletrh je to krásný, ale přeci jen trochu škrobený. Taky značky jsou spíše z ranku těch tradičních a dražších, a to včetně koutku nezávislých hodinářů. Atmosféra je družná, byť přeci jen trochu sešňerovaná. Micro je jiné. Množství značek a fyzická blízkost návštěvníků a vystavovatelů vytváří úplně jinou atmosféru. Na stáncích na vás čekají sympaťáci a sympaťačky, hodinkoví nadšenci, kteří vystavované kousky přímo navrhují a kompletují. Často jde o „armády jednoho muže/ženy“, kteří lítají po světě s kufrem plným svých hodinkových pokladů, vždy jednou za čas rozbijí stan na nějaké výstavě a když je po všem, jedou na další štaci. Tohle prostě nejde dělat bez pořádné porce nadšení. Chodíte od stánku ke stánku a co chvíli se zastavíte a dáte se do řeči s vystavovatelem, který vám s hořícíma očima ukazuje svoje výtvory, přestože to ten den musel dělat už nejmíň dvacetkrát. Jednotliví vystavovatelé spolu klábosí, vtipkují a když skončí den, jdou hromadně na pivo. Ne, tohle není obyčejná výstava. O tom slunečným, posledním listopadovým víkendu byl tohle takovej malej (no, vlastně dost velkej) ráj pro chronomaniaka, který pro svou vášeň ve svém okolí jinak spíš těžko hledá pochopení. Tady ho našel. To vše v krásných secesních prostory Fantovy budovy, kde i brněnský patriot musí uznat, že hlavní nádraží mají v Praze fakt pěkný Ty prostory jsou za mě vůbec skvěle vybrané místo. Návštěvníci přijíždějící do Prahy jen vypadnou z vlaku a jsou na výstavě. Suchou nohou rovnou k hodinkám. Dva velké sály a dlouhá chodba s doslova desítkami vystavovatelů, hned vedle kavárna – co víc si přát? A teď trochu konkrétněji ke značkám. Budu selektivní, bez ambice pokrýt vše. To snad ani nejde. Bylo toho moc a bylo to tak dobrý, že jsem fotil míň, než loni. Hned zkraje jsem narazil na značku NAGA (NAGA, ne MAGA, prosím pěkně, ano?), která zaujala svým „hadím“ designem tahu. Obecně zaznamenávám čím dál víc značek a modelů, které berou náramek/řemínek jako součást designu. Za to palec nahoru. Ta věc, co hodinky přidržuje na zápěstí, taky zasluhuje pozornost! Netradiční ciferníky jsou trend, který nakoply právě microbrandy a nezávislé značky, pro které je to způsob, jak si na jinak nasyceném hodinářském trhu vydobýt místo. Tady bych vypíchnul Awake (neskutečný!), Straum, Selten, který jsem viděl naživo poprvé, věděl jsem, že je skvělý, ale stejně mi vyrazil dech. No a Ercigoj, pro mě neznámá značka ze Slovinska, která má ciferníky VYŠÍVANÉ!!! Jsem fakt zvědavý, kam se tohle ještě posune. Bude někdy cifr s bruselskou krajkou? Biatec – mám pro něj slabost. Svébytný brand ze Slovenska, který dělá krásné a kvalitní hodinky, povětšinou velmi seriózní, až státnické (limitka k 30 letům Česka a Slovenska, TGM, Kriváň…), ale z času na čas na zákazníky pomrkne něčím nečekaným nebo vtipným. Už od loňského SEWu je mým oblíbeným modelem Majestic Ivan Bella, kde na vteřinovce kolem cifru pluje malý kosmonaut. Jednoznačnou hvězdou ale byl sportovní model Fusion, který sice na vlak s nápisem „sportovní hodinky s integrovaným tahem“ naskakuje dost pozdě, ale za to hodně viditelně. Kvalitní zpracování, na omak příjemný a flexibilní tah (což není samozřejmostí ani u dražších značek, ehm ehm…) a hlavně nízké pouzdro, díky němuž hodinky krásně sedí na ruce (Hej, PRX, koukej, jak se to má dělat!). Držím pěsti, Biatecu! Hned naproti mělo stánek Venezianico, kde jste mohli narazit na tváře značky – bráchy Morelliovy. Současnou hvězdou portfolia je pro mě jejich model Utopia se zdobeným, ručně natahovaným kalibrem V5000. Byť se tímhle počinem pro mě Venezianico definitivně dostává ze škatulky „micro“ spíš do škatulky „independent“, je to rozhodně impresivní výkon a na strojek se navíc hezky kouká. Kousek od nich stál Martin Iglody se svými MD Watches, u něhož jsem si poopravil názor na jeho novinku, nový model s integrovaným tahem. Na obrázcích vypadal docela obyč, nezajímavě, no v reálu jsou to subtilní sportovky, co mají šmrnc! A co teprve jumping hour, kterou Martin chystá na jaro 2026. Snad ji udělá i v mechanice… Naproti Morelli bros rozbil svůj stánek další frajer s italským jménem. Sergio Godoy DiRenzo je ale ze Švýcarska. Zaujal mě před lety na malé hodinkové výstavě (slovo „microbrand“ tehdy ještě nebylo tak zaužívané) ve Washingtonu, kde jsem obdivoval, jak designově promyšlený jeho hodinky jsou. A je tomu tak pořád! Jeho modely s „mističkovým“ cifrem si s ničím nespletete. Sergio zjevně chápe, že originalita a vlastní designová identita jsou na zaplněném trhu zásadní výhody. Držím mu palce, aby u nás našel hodně fanoušků! Kdo si určitě zasloužil pozornost byli saští sympaťáci z DUG s cenově dostupnou cestou ke kvalitě z Glashütte. Tuhle značku určitě sledujte a držte palce, ať svoje portfolio rozšiřují. Jejich oblekovky Purist jsou špica. A rozhovor nad kávou s jedním ze zástupců značky o tom, jak se od sbírání motorek dostal k hodinkám, pro mě byl milou připomínkou toho, proč mám tak rád microbrandy. Tohle totiž jinde nezažijete. Ze zbylých značek, které stály a do budoucna budou stát za pozornost, bych určitě měl určitě zmínit Echo/Neutra. Nejen pro řadu Rivanera, která se ve své nejnovější iteraci smrskla z rozměru Cartier Tank XL asi na polovinu, ale i pro ostatní modely (hlavně řada Averau!). Jestli se dá o nějaké značce z řad micro/independents říct, že má nezaměnitelný styl, tak je to tahle. Měkké barvy nebo monochromatická estetika, červený dvojpruh na vteřinovce sportovních modelů… Originalita? Si pište! Co dál? Awake s ciframa, který vás vystřelí z bot, Vario s modelem Futurist, kterej má místo obyčejnýho sklíčka něco, co jsme neviděli od sedmdesátkových Seiko, nebo Out of Order, značka s nešťastným jménem ale jumping hour modelem s běžícím sekundovým diskem (konečně to někdo udělal!). Eric Yeh a Havaan Tuvali, to je vždycky záruka originality, tentokrát v podobě várky zachráněných pouzder od sedmdesátkových Omega Constellation, kterým Eric vdechnul nový život se svojí nezaměnitelnou licencí. No a samozřejmě Hanhart. Moje srdcovka. Věčně usměvavý Simon Hall a limitka s YouTube hodinkovým influencerem TGV. Snad to dopadne jako s původním Red Lionem a tenhle model si v nějaké inkarnaci zachová místo ve stabilní kolekci. A propos, ještě k trendům. Chtěl jsem říct, že jumping hour komplikace bude asi „next big thing“ (hned po cifrech z nerostů), ale vypadá to, že už je pomalu tady. Cifry z nerostů jedou pořád a já jsem rád, že jsou značky, který kolem téhle specialitky staví svébytný modely. Ne, plácnout aventurín nebo malachit do obyčejnýho fieldovýho pouzdra ala starý Seiko 5 nefunguje. To je jak jít s lakovkama rýt zahradu. Takže díky, Dennisone, takhle to má vypadat. A to by asi stačilo. Možná si časem ještě na něco vzpomenu, ale to hlavní jsem ze sebe dostal Zajímavých hodinek bylo samozřejmě mnohem víc, ale to by už nečetl vůbec nikdo

Tak s kým se o víkendu uvidím na Micro Praha? https://www.micropraha.com/en/ A co berete na ruku? Já vybírám asi tady z této trojice.

Direnzo DRZ07 Universo. Blaho na ruce díky perfektní velikosti a tvaru pouzdra a famóznímu tahu a sponě s mikroregulací.

Tohle mě překvapilo, ale vypadá to dobře! Su rád, že tu řadu dál rozvíjí, tahle moderní interpretace subtilních oblekovek ala Cartier Tank pro 21. století se mi líbí.

Jo, já si taky říkám, co by, kdyby...

@Greenhornik, předběhls mě Jsou parádní. Tohle vypadá na skvělej collab. I rozměrově je to ideál. Doufám, že zůstane ve stálé nabídce.

S týdenním zpožděním si dovolím postnout svoje neuspořádané dojmy z letošního SEWu. Nemám ambice podat vyčerpávající report, to už provedli povolanější. Spíš jen zmíním pár modelů, co mě zaujaly. Celkově mi SEW přišel velmi dobrý, asi jako loni. Narozdíl od loňska tam pro mě nebyla nějaká vyložená pecka nebo něco, co by se mi zahryzlo do paměti či z čeho by mi spadla brada (loňský Baillod, AnOrdain, Vincent Calabrese nebo Ludovic Balluard, například - viz můj loňský minireport ve vlákně os SEW 2024), ale krásných kousků bylo i tak dost. Zvedá se počet hodinkoinfluencerů, což je většinou dobře (víc nadšenců do hodinek, růst komunity a nových značek), někdy ale i méně dobře Ale k hodinkám. Tak tedy, co mě zaujalo? - Hned u vchodu Czapek Antarctique Rattrapente RUR - Tribute to Karel Čapek. Krásný chronograf v technicistním stylu s hlavou robota na dvanáctce, co mění barvu očí podle pozice chronografu (spuštěno, stop, reset-zastaveno). Pěkná práce. - Hanhart - moje srdcovka. Celkem bych si z jejich produkce vyskládal sbírečku, se kterou bych asi vystačil (nevystačil, to samozřejmě kecám, ale hezký by to bylo). 415 ES Iconic mě bere už od loňského Micro Praha, kde jsem ho viděl naživo poprvé. Správná velikost (děkuju ti, Hanharte, že chápeš, že chrona nemusí být velký jak vodoměr). Preventor mi překvapivě sedí na ruce tak, že je začínám reálně zvažovat pro to pohodlí a univerzálnost (a ani mi nevadí katedrálový ručky). No a pak příjemné překvapení v podobě oblekové tříručky Silva. V reálu jsou barvy (růžová a pistáciová) příjemně jemné a neřvou. Na meshi pěkné, na kůži bomba. - Prim televize LE se tu rozebírají v jiném vlákně a já souhlasím. Nejdřív jsem kolem nich prošel, aniž by mě nějak zaujaly. Nejvíc mě na nich vlastně dostala cena. Negativně. - S čím jsem naopak strávil dost času, byly Prim chronograf, u něhož jsem nemohl dostat z hlavy jedno slovo - "škoda". tenhle model má našlápnuto, ale není to úplně ono. Na chronografy su vysazenej, takže takovej klasickej bicompax mě chytne vždycky za srdíčko. Co mě naopak schladilo, byl nepříjemnej pocit, když jsem vzal za korunku. Hrubě opracované hrany se mi doslova zakously do prstů. Dalším rozpačitým momentem byly hlavní ručky - jednoduché kousky, jako vystřižené z plechu. A v neposlední řadě opět cena. 80 000 za hodinky se základní Sellitou 510, když Hanharty se strojkem v lepší variantě AMT (sloupkové kolo oproti vačce, takže používání stopek u Hanhartu je lehčí) jsou levnější... Jinak ale hodinky pohledné, řemen příjemný (bund strap zbytečný). - Nečekaným překvapením byl model Sportsman od Edoxu v edici Juan Manuel Fangio. Skvělá kombinace barev, krásné retro s megaklenutým sklíčkem a překvapivě nerušivý mesh. Tohle by šlo! - Bulova měla skromný stánek, kde jsem si vyzkoušel, že 1,5 mm může být docela rozdíl. Zvlášť, pokud jde o průměr pouzdra modelu Lunar Pilot. 45mm verzi jsem prodal, ale té menší dám ještě šanci. Klasické. tahle s titanovo-damaškovým cifrem je sice krásná, ale 40 tyček za quartzový chrono mi přijde už jako přepal. - Beemanovy kreace(XIIVI) jsou sice na mou ruku moc velký, ale vymakaný to má skvěle. Kdo ví, možná jestli udělá nějaký model s motivem Brna, tak to 43mm pouzdro začnu nosit - Prokop a Brož Laurin & Klement 130 let LE. Jo, tohle jo. Myslím, že zasloužená výhra v hlasování o hodinky roku na SEW. Poctivý přístup značky, originalita, velká porce inhouse práce... Moc se mi to líbí a jen víc takových, co s pojí tradici a inovace. - Zeitwinkel u mě zas zabodoval bodoval skvělým přístupem osazenstva stánku, jakož i famózními kousky. Podobně na mě zapůsobila kvalita rytí a individualizace u vedlejšího Benzingeru. - No, tak to je vše. Kvalita fotek nic moc. Světlo nebylo ideální, ale především je to tím, že neumím fotit

Ta hladká luneta je nezvyk. Neříkám špatný, ale nezvyk.

Je to tak. Tohle tu chybělo. Pro cesty do Prahy jsem si přidal další bod, který budu pravidelně "obrážet"

Snad to může přijít sem... Dneska se ve Spálené 11 v Praze otevírá butik microbrandů: https://infinitywatches.cz/ Osobně tohle hodně kvituju, a to nejen jako někdo, kdo kvůli svýmu úzkýmu zápěstí potřebuje většinu hodinek nejdřív vyzkoušet naživo, což je u microbrandů většinou problém.

Dneska digitálně

Je to aktuálně poslední model od Brew: https://www.brew-watches.com/products/metric-digital-blend

Brew ukazuje, proč jsou microbrandy taková zábava

Dá si někdo kafe?