To si tak člověk říká, že když bude chodit vandry se starým pánem, bude to na pohodu a na klid. Ale nic nemůže být vzdálenější pravdě, pokud jde o Xena… To už začalo na vandrech v Českém Švýcarsku, kde se chodilo od svítání do soumraku, a byť trasu plánoval tady kámoš, shoda byla v tom, že za to mohu já. Tady jsme na tom podobně.
Btw., spí se dobře, když kapky jemně bubnují na celtu stanu, spacák hezky v suchu hřeje.. To ale po prvních nocích skončilo i mě. Každopádně musím smeknout klobouk, Xeno to dal s grácií a prstem v nose, i když se mu všechny okolnosti snažily od prvého dne jasně naházet všechny klacky, polena až po kmeny, pod nohy.
Do čtvrtého dne jsme si říkali, ze je to akési takési divoké, ale po čtvrtém dni už nám Skotsko konečně začalo ukazovat, kde má kanec pi*u. No, byť jsem tam byl, musím ještě aj tu smeknout před opisem skutečností, které by lépe nepopsal ani kronikář Kosmas. Pěkně dArte!