Vyhledávání

Jako konzervativní příznivec ryze mechanických hodinek zakládám vlákno věnované mechanickým kalibrům Grand Seiko. Není snadné nalézt o nich detailnější spolehlivé údaje, a proto budu rád, pokud budou do tohoto vlákna postupně přibývat informace na toto téma. V tomto startovním příspěvku shrnu své dosavadní poznatky o kalibrech používaných od roku 1998. V případech, kdy se nejedná o snadno dostupná a ověřitelná fakta, anebo se různé prameny rozchází, uvádím i citaci zdroje. Tyto odkazy jsou kvůli stručnosti značeny čísly v hranatých závorkách a jejich seznam je na konci tohoto příspěvku. Nejsem odborník, takže pokud se někde dopouštím nějaké chyby nebo nepřesnosti nebo používám nesprávnou hodinářskou terminologii, tak mne klidně opravte. Na úvod velmi stručný historický kontext. Značka Grand Seiko vznikla v rámci koncernu Seiko v roce 1960. Postupně byla vyvinuta řada spolehlivých přesných kalibrů a od roku 1968 přibyly "hi-beat" kalibry pracující na frekvenci 5 Hz, tedy 10 půlkmitů za sekundu (o vynikající přesnosti tehdejších kalibrů viz [1]). Výroba však byla ukončena v roce 1975 v důsledku rozmachu quartzových hodinek. Značka byla oživena v roce 1988, ale z počátku zahrnovala pouze quartzové hodinky. Produkce mechanických hodinek byla obnovena v roce 1998 a trvá dosud. Roku 2004 přibyl ještě systém Spring Drive. Dnes tak v modelech Grand Seiko najdeme jak mechanické, tak quartzové a Spring Drive strojky. Od roku 1998 bylo zatím vyvinuto těchto 9 mechanických kalibrů (v závorce za názvem každého kalibru je rok jeho uvedení): 9S51 (1998) Automatický nátah, 24 kamenů, rezerva chodu 50 hodin, frekvence chodu 28800 půlkmitů za hodinu (4 Hz) 9S55 (1998) Automatický nátah s ukazatelem data, 26 kamenů, rezerva chodu 50 hodin, frekvence chodu 28800 půlkmitů za hodinu (4 Hz) 9S54 (2001) Manuální nátah, 20 kamenů, rezerva chodu 50 hodin, frekvence chodu 28800 půlkmitů za hodinu (4 Hz) 9S56 (2002) Automatický nátah s ukazatelem data a funkcí GMT, 27 kamenů, rezerva chodu 50 hodin, frekvence chodu 28800 půlkmitů za hodinu (4 Hz) 9S67 (2006) Automatický nátah s ukazatelem data a ukazatelem rezervy chodu, 41 kamenů, rezerva chodu 72 hodin, frekvence chodu 28800 půlkmitů za hodinu (4 Hz) 9S85 (2009, používá se v současných modelech) Hi-beat, automatický nátah s ukazatelem data, 37 kamenů, rezerva chodu 55 hodin, frekvence chodu 36000 půlkmitů za hodinu (5 Hz) 9S65 (2010, používá se v současných modelech) Automatický nátah s ukazatelem data, 35 kamenů, rezerva chodu 72 hodin, frekvence chodu 28800 půlkmitů za hodinu (4 Hz) 9S66 (2010, používá se v současných modelech) Automatický nátah s ukazatelem data a funkcí GMT, 35 kamenů, rezerva chodu 72 hodin, frekvence chodu 28800 půlkmitů za hodinu (4 Hz) 9S64 (2011, používá se v současných modelech) Manuální nátah, 24 kamenů, rezerva chodu 72 hodin, frekvence chodu 28800 půlkmitů za hodinu (4 Hz) Obr. 1. Kalibr 9S65 Obr. 2. Kalibr 9S85 Obr. 3. Kalibr 9S64 Všechny tyto kalibry mají průměr 28.4 mm a centrálně umístěnou sekundovou ručku. Automatické kalibry mají obousměrný automatický nátah a možnost manuálního nátahu. Kalibry generace 9S5 využívají pro přenos hnací síly mezi rotorem a perem systém Magic Lever, kalibry 9S6 a 9S85 používají přepínací převodový systém (viz [2]). Obr. 4. Převodový systém mezi rotorem a pérovníkem u kalibru 9S67 (zdroj: Masayuki Hirota / Horological Meandering) Kalibr 9S85 má pero ze slitiny Spron 530 a vlásek setrvačky ze slitiny Spron 610. Kalibry 9S64, 9S65 a 9S66 používají pro vlásek rovněž Spron 610, zatímco pero je ze slitiny Spron 510. Všechny tyto slitiny byly vyvinuty a jsou vyráběny v rámci koncernu Seiko (poměrně detailní technické specifikace slitiny Spron 510 lze nalézt na příslušných stránkách Seiko Instruments Inc.). Obr. 5. Pérovník kalibru 9S85 s perem ze slitiny Spron 530 (zdroj: Seiko Instruments Inc.) Krokové kolo a kotva jsou u těchto kalibrů vyráběny technologií MEMS (zkratka pro Micro Electro Mechanical System, viz opět příslušné stránky Seiko Instruments Inc). Tato technologie umožňuje vytvářet složitější tvary součástek, což u krokového kola a kotvy umožnilo dvě vylepšení. Za prvé, tyto prvky jsou skeletonizované, což snižuje jejich hmotnost a tím i energii potřebnou k jejich pohybu a náchylnost vůči otřesům. Za druhé, koncům zoubků krokového kola bylo možné dát speciální tvar, který v sobě nese větší množství maziva. Kromě toho MEMS umožňuje vytvářet součástky s velmi hladkým povrchem, čímž se snižuje tření. Poznamenejme, že materiálem používaným pro krokové kolo a kotvu není dnes tak oblíbený křemík, ale podle [3] a [4] dostal přednost nikl. Obr. 6. Krokové kolo a kotva vyrobené technologií MEMS (zdroj: Seiko Instruments Inc.) Podle [5], [6] a [7] se kalibr 9S85 skládá z 221 součástek, kalibr 9S64 ze 146 součástek, kalibr 9S65 z 217 součástek a kalibr 9S66 z 225 součástek. Informace o výšce těchto kalibrů v různých zdrojích mírně kolísají: 9S85 5.9 mm nebo 6 mm ([5] a [6] versus [7]), 9S64 4.9 mm ([7]), 9S65 5.9 mm nebo 6 mm ([8] versus [5] a [6]), 9S66 6.6 mm ([5] a [6]). U kalibru 9S65 se přikláním spíš k výšce 5.9 mm, protože japonský zdroj [8] považuji za hodnověrnější. Údaje o magnetické odolnosti kolísají výrazněji: [5] a [6] udávají pro kalibry 9S65, 9S66 a 9S85 hodnoty 4800 A/m (60 Gauss), [7] udává 10000 A/m (125 Gauss) pro 9S64 a 4800 A/m pro 9S85, zatímco [4] udává 10000 A/m pro 9S85. Vzhledem k tomu, že všechny současné kalibry mají vlásek setrvačky ze stejného materiálu (Spron 610), je docela možné, že hodnota 10000 A/m (125 Gauss) platí pro všechny tyto kalibry. Rozdíl mezi generací 9S5 a 9S6 lze dokumentovat na srovnání kalibrů 9S55 a 9S65. Kalibr 9S65 se od svého předchůdce liší následovně (viz [8]): jiný materiál a jiné rozměry pera (Spron 510, zvýšení rezervy chodu z 50 na 72 hodin)účinnější mechanismus přenosu hnací síly rotoru nahrazující předchozí systém Magic Leverzvětšení průměru čepů setrvačky z 0.07 na 0.08 mm (zvýšení odolnosti vůči nárazům o 30%)nová konstrukce kotvy a krokového kola s využitím technologie MEMSjiný materiál vlásku setrvačky (Spron 610)zvýšení počtu kamenů z 26 na 35 a nárůst výšky kalibru z 5.4 na 5.9 mmvětší a výraznější font datumovky, úprava povrchu datového věnce, odlišný tvar rotoru, základna zdobená perláží, dekorace přední části skryté pod číselníkem. Obr. 7. Nalevo kalibr 9S55, napravo kalibr 9S65 (zdroj: webChronos, 2010, č. 28) Na závěr něco o srdci kalibrů 9S, tedy o setrvačce a vlásku. Kalibry 9S nemají vlásek setrvačky pevně uchycený, tj. nepoužívají tzv. "free sprung", kdy má vlásek pevnou délku a regulace se provádí změnou momentu setrvačnosti, např. pomocí šroubků na obvodu setrvačky. Frekvence setrvačky kalibrů 9S se ladí změnou účinné délky vlásku pomocí regulátoru a kolo setrvačky je hladké. K nastavení vůle zámku vlásku slouží zvláštní mechanismus, který je na obr. 1, 2, 3 a 7 patrný jako plochá páčka nad zámkem vlásku postavená zhruba kolmo k rameni regulátoru. Vlásek je plochý. Grand Seiko tedy nepoužívá přístup, kdy je poslední vnější závit vlásku vyhnut nahoru a ve tvaru Phillipsovy nebo Lossierovy nebo jiné speciální křivky ukotven blíže středu (tzv. Breguetovo překroucení či Breguetův vlásek, angl. overcoil). Tato konstrukce vlásku slouží k zajištění isochronismu setrvačky, tj. k zajištění stejné doby kyvu bez ohledu na velikost amplitudy (amplitudu totiž ovlivňuje velikost hnací síly v závislosti na stupni natažení pera a na velikosti tření daném stavem maziva). Breguetův vlásek najdeme například v Rolex kalibru 3135. Naproti tomu u Grand Seiko je celý vlásek umístěn v jedné rovině, přičemž poslední vnitřní závit má tvar Lossierovy křivky. Jde o alternativní způsob dosažení isochronismu. Předpokladem však je, že vnitřní zakončení vlásku kopíruje Lossierovu křivku velmi přesně. Výroba takového vlásku je proto poměrně náročná a mimo Seiko se mi nepodařilo najít žádného dalšího výrobce, který by dnes takovou konstrukci vnitřního konce vlásku používal. Jiný příklad konstrukce plochého vlásku v kvalitních strojcích najdeme u Patek Phillipe. Tento výrobce u svého plochého vlásku Spiromax z materiálu na bázi křemíku napomáhá isochronismu speciálním zesíleným tvarem vlásku v posledním úseku vnějšího závitu. Informace o nastavení vůle zámku vlásku a o vnitřní Lossierově křivce u Grand Seiko jsou převzaty z citace hodináře Johna Davise uvedené v [9], která se vztahuje ke kalibrům 9S5. Považuji ale za pravděpodobné, že se vnitřní Lossierova křivka užívá i u kalibrů 9S6 a 9S85, které také mají ploché vlásky. Nicméně jisté to samozřejmě není a samotnou informaci Johna Davise se mi zatím nepodařilo ověřit z dalších zdrojů. Teoretický popis použití Lossierovy křivky na vnitřním konci vlásku lze najít v [10] na str. 60. Obr. 8. Setrvačka s plochým vláskem ze slitiny Spron 610 (zdroj: Seiko Instruments Inc.) Citované zdroje: [1] PuristsPro - Grand Seiko VFA Story (autor KIH) [2] Horological Meandering - příspěvek od Masayuki Hirota (22.02.2011) [3] MoiČasy, 2010, č. 6 - Grand Seiko. Časovoj dzen. Časť pervaja: 72 časa [4] MoiČasy, 2011, č. 11 - Grand Seiko. Časovoj dzen. Časť vtoraja: Na predel'noj skorosti [5] Seiko.de - Grand Luxe, Grand Chic, Grand Seiko [6] Seiko.at - specifikace kalibrů v sekcích Grand Seiko / Automatik, Automatik GMT, Automatik Schnellschwinger [7] WatchTime 04/2012 - Seiko's Grand Seiko [8] webChronos, 2010, č. 28 - 8. část článku k 50 letému výročí Grand Seiko [9] Watchuseek, vlákno "What makes a Grand Seiko 9S movement so much better than other Seiko mechanical movements?" - citace Johna Davise z jeho příspěvku v někdejším fóru ThePurists.com [10] C. H. Kelly: A Practical Course in Horology. The Manual Arts Press, Peoria, Illinois, 1944.