monsieur Odesláno 25. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 25. října 2011 Docela by mě zajímalo (Accutron?), jak se ty drážky vlastně dělaly. Manuálně ovládaná frézka (v době před CNC), která vykusovala jednu drážku po druhé? Co se kontrolovalo -rozměrové a geometrické tolerance? Atd. Já bych původní letecké odhadnul na tváření za studena. Nerez je bláto a nástroj z něčeho jen trochu lepšího spolehlivě vymáčkne všechny zářezy naráz i s efektně ostrými kouty. A co přeteklo ven, se srazilo tou první širokou fazetou. Podle toho, jak a kdo na to s rozezpívaným soustruhem najel, lišila se poloha fazety a tím i relativní vzdálenost hran a hloubka zářezů. Kontrola mohla být klidně jen kalibrem (minimum). Nové (nebo renovované) letecké jsou podle mého obrobené stranovou frézou - je to pracné, ale kus jako kus (a není potřeba žádný jednoúčelák s odpovídajícím technologickým laděním). Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Petr_P Odesláno 25. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 25. října 2011 Zdovolením jsem použil fotografie z tvého odkazu, Petře a jsem si jistý, že tahle dvě dýnka jsou hodně odlišná, i když jsou zjevně obě oůvodní a číslovaná: Já bych původní letecké odhadnul na tváření za studena. Nerez je bláto a nástroj z něčeho jen trochu lepšího spolehlivě vymáčkne všechny zářezy naráz i s efektně ostrými kouty. A co přeteklo ven, se srazilo tou první širokou fazetou. Podle toho, jak a kdo na to s rozezpívaným soustruhem najel, lišila se poloha fazety a tím i relativní vzdálenost hran a hloubka zářezů. Kontrola mohla být klidně jen kalibrem (minimum). Samozřejmě jsou tam viditelné rozdíly. Nejen 002313, ale třeba i hodně vydlabané 001729. Proto vidím klíč k záhadě v pochopení procesu výroby těch drážek (zářezů pro klíč). Velmi zběžně jsem proletěl Vajsarovu publikaci ?Technologie náramkových hodinek PRIM?, ale konkrétní odpovědi na tento detail jsem tam nenašel. Nicméně to vypadá, že na nerezové materiály jako víka (či pouzdra) používali třískové obrábění. V případě závitového víka, se zářezy dělaly na obrobeném polotovaru, asi ještě před tím než udělali závit víka. Museli využít strojů, které tehdy měli. Mohli tedy použít stejné stroje, které měli pro velkosériovou výrobu (PS II?), nebo vzhledem k malým počtům této speciální série, použili ruční univerzály. Takže to mohl být nějaký složitější poloautomat nebo mnohem jednodušší ruční stojanové nebo stolní frézky. Kdo ví? Jak píše Monsieur, přesnost výroby drážek mohl ovlivnit jak čistě lidský faktor (například přesnost upnutí polotovaru do stroje), tak i technika (přesnost a stabilita stroje či opotřebení řezných nástrojů), atd. Na mysl se mi vkrádá otázka, že tady blbneme nad zářezy pro klíč u leteckých automatů, ale vůbec nesledujeme kvalitu masové sériová produkce PS II. Ještě větší sranda by mohla asi nastat, kdyby někdo porovnal zářezy na víku 002313 z roku 1983 s PRIM SPORT Automaty z roku 1996 (čínský strojek 855 MD, vlákno zde). Podle mě hóódně podobné. Což může vyvolat další spekulace. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Tillman Odesláno 25. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 25. října 2011 Přátelé Mám otázku, když se podívám na fotky v tomto tématu se zdá, že cyferniku jsou čísla jiný odstín zelené, je to pravda? Vypadá to, že tam byly dva nebo tři různé vyrobené dávky. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Petr_P Odesláno 25. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 25. října 2011 Komu: Nikdo Při pročítání vlákna Prim v inzerci mě docela zaujalo, jakou jsi si dal práci s odtraněním vodoznaku "nirmalita" u fotky z Aukra. Chvilku jsem si dokonce myslel, že jsi autorem původní fotografie, ale při pohledu z dálky se ukázal umělý flekatý vzor pozadí použitý při retuši vodoznaku. Ale jinak dobrá práce: Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Tillman Odesláno 25. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 25. října 2011 Něco nového http://www.photowatches.eu/thumbnails.php?album=67 Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
nikdo Odesláno 26. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 26. října 2011 Komu: Nikdo Při pročítání vlákna Prim v inzerci mě docela zaujalo, jakou jsi si dal práci s odtraněním vodoznaku "nirmalita" u fotky z Aukra. Chvilku jsem si dokonce myslel, že jsi autorem původní fotografie, ale při pohledu z dálky se ukázal umělý flekatý vzor pozadí použitý při retuši vodoznaku. Ale jinak dobrá práce: Jo dík,to je ale ten stres z kradení cizích fotografií .Už se mi stalo,že jsem použil univerzální foto z reklamy na reproduktory "VISATON" při prodeji na ebay. Nu a firma mi velice slušně(ale rezolutně) požádala o výmaz.Docela to chápu,ale prostě jde člověk někdy jednodušší cestou.A tady to bylo to samé,prostě výmaz EXIF a doladění. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Honza.manta Odesláno 26. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 26. října 2011 No každopádně vím, že před nějakou dobou se zrovna tento prodejce ohradil proti použivání fotek s jeho logem veřejně(myšleno i třeba na našich stránkách). Taky se většinou snažím něčí logo z fotek třeba alespoň oříznout. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Návštěvník Oloušek Odesláno 26. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 26. října 2011 Off topic - když už se to tu řeší: To je poměrně rozšířený omyl - není logo, není důkaz, ale odstranění loga je samo o sobě porušením Autorského zákona: Oddíl 2 Osobnostní práva § 11 (1) Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. (3) Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. atd. Olie Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Petr_P Odesláno 26. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 26. října 2011 Já bych asi doporučil diskusi o autorském právu v tomto vláknu raději ukončit. Účel vlákna je úplně jiný. Nirmalita za vyfocené hodinky dostala královsky zaplaceno, takže jistě bude schovívá, že se její mírně rozsostřené fotografie tady tak hojně vyskytují a diskutují. Nebýt tohoto fóra a různých místních prima vláken, kde se používají cizí Aukro fotky jako na běžícím pásu, tak by komunita prima chronomagorů asi nebyla taková jaké je a možná by nikdy nedošlo k cenové bitvě nezi dvěma skalními prima chronomagory. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Petr Svetr Odesláno 26. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 26. října 2011 Tak jsem porovnal zkusmo dýnka na let. aut. 2313 se sport aut. 50m s popisy co mám doma. Na 2313 nejsou všechny díry stejné. Nahoře u 00 jsou ty dva otvory hlubší a dole ty čtyři jsou menší. Ty menší jsou opravdu blízko těm na sport aut. 50m. Na mých hodinkách jsou zřejmě ty otvory vyraženy špatně (nepřesně), nebo nevím. Ty otvory spíš razily nějakým lisem asi? Jinak hodinky mají origo pouzdro s oblými hrankami(je tak sežrané a prolezlé tenkými prasklinkami že vypadá jako z "damascénské" ocele . No možná mám falzy, nebo nevím co kdo s nimi dělal, ale mám je od jednoho staršího pána z Chrudimi, který je kdysi koupil na tržnici ve Valech, protože ho zaujaly. Hodinky byly zničené- nešly, byl tak opotřebovaný rotor, že bouchal a nedotahoval pero. Je to zvláštní, že jsem zrovna narazil na takovou anomálii, ale nějak jsem si tyhle hodinky oblíbil, teď už jsou opět ve formě a už nenosím od té doby jiné. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
monsieur Odesláno 26. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 26. října 2011 Přátelé Mám otázku, když se podívám na fotky v tomto tématu se zdá, že cyferniku jsou čísla jiný odstín zelené, je to pravda? Vypadá to, že tam byly dva nebo tři různé vyrobené dávky. Toto téma bylo už "kdysi dávno" předmětem diskuse (na konci je fotka pro porovnání). Ale stále je to jen hypotéza, jednoznačný závěr (zatím)žádný. http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/1371-rozdily-prim-letecke-od-beznych-seriovych/page__st__120 Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Petr_P Odesláno 26. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 26. října 2011 ..Já bych původní letecké odhadnul na tváření za studena. Nerez je bláto a nástroj z něčeho jen trochu lepšího spolehlivě vymáčkne všechny zářezy naráz i s efektně ostrými kouty.... Na mých hodinkách jsou zřejmě ty otvory vyraženy špatně (nepřesně), nebo nevím. Ty otvory spíš razily nějakým lisem asi? Pánové, Bingo! Oba máte pravdu a já se mýlil ! Mnohem podrobněji jsme si přečetl Vajsarovu publikaci ?Technologie náramkových hodinek PRIM? a hlavně kapitoly věnované tváření za studena (konkrétně u součástí zapouzdření). Našel jsem toto, cituji: " U den z nerezu pro prachotěsná a vodotěsná pouzdra (se závitem) byly na výše uvedených lisech (moje poznámka: výstředníkový lis 100 tun nebo kolenový lis TOS LLC 63 tun ) před soustružením tvářeny za studena zářezy pro speciální klíč na uzavření hodinek po montáži. U některých typů den byly ještě v konečné fázi výroby raženy nápisy o prachotěsnosti resp. vodotěsnosti hodinek razidlem..." Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
hirsch Odesláno 26. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 26. října 2011 ........Mnohem podrobněji jsme si přečetl Vajsarovu publikaci ?Technologie náramkových hodinek PRIM? .................... Dá se ta publikace ještě nějak sehnat? Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
monsieur Odesláno 26. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 26. října 2011 Pánové, Bingo! " U den z nerezu pro prachotěsná a vodotěsná pouzdra (se závitem) byly na výše uvedených lisech (moje poznámka: výstředníkový lis 100 tun nebo kolenový lis TOS LLC 63 tun ) před soustružením tvářeny za studena zářezy pro speciální klíč na uzavření hodinek po montáži. U některých typů den byly ještě v konečné fázi výroby raženy nápisy o prachotěsnosti resp. vodotěsnosti hodinek razidlem..." Kdepak, naše byly jen dohady ... tobě patří dík za ověření (to bývá nejtěžší) Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Honza.manta Odesláno 26. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 26. října 2011 Dá se ta publikace ještě nějak sehnat? Já to koupil před pár lety na nějakém internetovém bazaru vypálené na CD nosiči. Byly to myslím čtyři knihy o hodinařině. Hledal jsem si to jako "hodinářská literatura". A stálo to zanedbatelný peníz. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Petr_P Odesláno 26. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 26. října 2011 Dá se ta publikace ještě nějak sehnat? Oficiálně na stránkách Národního technického muzea. Ale když se do vyhledávač zadá heslo "Technologie_naramkovych_hodinek_Prim.pdf", tak to najde i levnější varianty. Poznámka: Ještě jedna moje poznámka k autorským právům či obecně dodržování platných zákonů, atd. Toto celé vlákno je vlastně v rámci Chronomagu takové celé "pirátské" - ani ne tak kvůli něčím fotkám nebo odkazům na elektronické verze publikací. Ale spíše proto, že je plné hodinek, které byly vyrobeny z daní nás všech (či lépe řečeno našich předků). A jen velmi málo z těch číslovaných (obvzláště ty v bezvadném funkčním stavu) nemuselo své cestě obloukem "obcházet" právo, etiku, morálku či biblická přikázání. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
hirsch Odesláno 26. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 26. října 2011 Ale když se do vyhledávač zadá heslo "Technologie_naramkovych_hodinek_Prim.pdf", tak to najde i levnější varianty. Tisíceré díky, vyhledávač našel, co jsem zadal a už se věnuju četbě Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
nikdo Odesláno 26. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 26. října 2011 Děkuju za typ.Konečně ten server neblahé pirátské pověsti byl k něčemu .Ono je to jednoduchý najít když už někdo ví co ....... Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Tillman Odesláno 27. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 27. října 2011 Toto téma bylo už "kdysi dávno" předmětem diskuse (na konci je fotka pro porovnání). Ale stále je to jen hypotéza, jednoznačný závěr (zatím)žádný. http://forum.chronom...h/page__st__120 Děkuji Vám za vlákno. Ti, na fotce jsou ve vaši sbírku? Můžete otestovat UV na ně? Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Návštěvník rama Odesláno 27. října 2011 Nahlásit Sdílet Odesláno 27. října 2011 (upraveno) Přátelé Mám otázku, když se podívám na fotky v tomto tématu se zdá, že cyferniku jsou čísla jiný odstín zelené, je to pravda? Vypadá to, že tam byly dva nebo tři různé vyrobené dávky. Dlouholeté působení slunečního světla na černém podkladu s tou zelenou barvou taky může něco udělat,ne? Není to tak, že nové byly všechny pěkně podobně zelené a postupně vybledly do různých odstínů zelené až po modrozelenou co se v prodeji objevují? Našel jsem tuto starší fotku člena fora, na které jsou zaručeně číslované NOS originály ze šuplíku a ta zelená je tam teda nádherná. Upraveno 27. října 2011 uživatelem rama Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Doporučené příspěvky
Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat
Vytvořit účet
Vytvořte si nový účet. Je to snadné!
Vytvořit nový účetPřihlásit se
Máte již účet? Zde se přihlaste.
Přihlásit se