Seznamuji se s těmito hodinkami a zatím to vypadá tak, že jsem čím dál víc nadšen. A říkám si: jsou to skutečně sarby pro chudé? Z hlediska ceny určitě, nicméně jsem naprosto unešen z ciferníku. Většinu času vypadá jako nějaká vysoce leštěná obsidiánová plocha. Při určitém úhlu dopadlu světla, zejm. při umělém světle, začne ciferník vypadat nesmírně plasticky a dost mi připomíná architekturu ciferrníků značky Mido.

U hodinek Mido si člověk může představovat, že se např. vydává za doby císařského Říma do kolosea, prochází se pod krásnými tympanony římských oblouků, fantasie se může rozeběhnout nevídaným směrem.
Dřív jsem si myslel, že právě tato hravá rafinovanost je výsadou pouze luxusních hodinek, jako např. Mido.

Zadívám-li se na ciferník mých levných orientů, nestačím se divit.

Jak je možné, že z ledově rovné a lesklé plochy se stane tak plastická architektura?

Zvláště v přirozeném osvětlení není nic poznat. Při umělém osvětlení najednou začne ciferník odkrývat jako jeviště svou plasticitu:

Jednotlivé části sestupují od vnější lunety směrem ke středu, ukazatel nátahu působí jako samostatný obraz krajiny nad níž svítí slunce. Jeho záře je také vidět jen někdy, je to nejvíce rafinovaně skrytá ornamentika.
Všechny tyto prvky působí velmi kultivovaně a připomínají mi některé knižní ilustrace z doby pozdně barokní, zejm. mysticizující filosofii Jakoba Böhmeho. Protože ukazatel nátahu přece jen není slunce, jeho kruhové centrum je tedy slunce jakoby nedokonalé.

Loni jsem navštívil shodou okolností dům ve Zhořelci, kde Böhme bydlel - i jeho hrob. Architektura hodinek mi připomíná atmosférou právě tuto filosofii. Polokružnice ukazatele nátahu působí jako části kruhu z nákresů velkého mystika Můžeme v ní vidět krajinu se sluncem, ale můžeme v ní také vidět odkaz na půlměsíc. V době Bömeho se Evropa potýkala s Tureckým vpádem a řada filosofů i náboženských směrů se nechalo touto situací inspirovat. O něco později vyhřezla tato podivná fúze v činnosti jiného mystika:  Jakuba Franka, kterou mistrovsky popsala Olga Tokarczuk.

Nicméně se hodinky - ač by člověk mohl říci, že jsou jednoznačně klasické, společenské - vyznačují jednoduchostí. A navíc vnitřní číselná luneta malinko upomíná na téměř sportovní styl. Ve spojení s jednoduchostí činí z těchto hodinek téměř každodenní tooly. A tento vjem mohu přiživit i volbou sportovnějšího řemenu.
Každopádně i kovové části hodinek působí luxusně a to i původní tah, kterému se dá jen vytknout plechové ukončení koncovek. Jenže máme tu safírové sklo a zdobený rotor a celková úprava strojovny působí velmi luxusně... A to vše v ceně seiko pětek. Proto plechové koncovky nemohu kritizovat...
 

Závěr: zpracování hodinek je prvotřídní a naprosto přesahuje cenovou kategorii, v níž jsou tyto orienty zařazeny.

Více detailů stroje:

https://photos.app.goo.gl/s6d3RNUc3t9sLoaWA