Emoční vypětí s astrony vyvrcholilo jejich výměnou/prodejem, po získání peněz nákupem ojetých GS SBGX061. Které jsou v oněco horším stavu než astrony, habitus je více ošoupán. Zatím to vypadá tak, že GS mi okamžitě přirostly k srdci, jejich blyštění je na dobré úrovni, není provokující a nepřipadám si s nimi jako manažer letící z jednoho pásma do druhého. Jeden známý před časem obdivně poznamenal: tyjo, tyhle hodinky jsou už hodně dobrý a drahý co?

Prostě machrindex astronů byl dost velký. Vzhledem ke kontextu mé osoby nechci machrovat s hodinkama ani s autama. Navíc to věčné blyštění. Astrony jsou tedy pryč a přišly quartzové GS. Už na začátku své chronomaniakální fáze jsem obdivoval sarby, které vlastně připomínaly GS. Řada mých hodinek byla pro mne něco jako bejby GS. A konečně ty GS vlastním a jsem nadšen.

Takhle vypadají moje GS společně s oněmi bejby GS:

Bejby GS sarx jsou velmi dokonalé, téměř nepoznám rozdíl, laicky viděno jsou o něco málo výraznější, ručky jsou oproti GS trošku jakoby šedé. Jinak tam moc velký rozdíl není. Osobně bych do mechanických GS nešel, protože bych neměl na zaplacení servisu.

Nejvtipnější jsou titanové bejby GS:

Protože jsou opět velmi podobné, quartzový strojek je super - samozřejmě není tak přesný, ale je to prostě quartz, takže přesnější než nejpřesnější mechaniky. Jsou lehké, a celkově krásně zpracované. 

Moje úplně první mechaniky jsou tyto 36tky:

Jsou to úplně nejlevnější seika na trhu a přesto si myslím, že vedle GS obstojí. Jejich tvar je krásný, lesklé jsou po letech taky pěkně, mají lumi a jdou stále přesně - v rámci levných mechanik. Jsem pořád moc rád, že je mám.

Seiko je tak kvalitní, že získáním super špičkových GS se neděje to, že bych na starší seika zanevřel. Rozhodně se nestanu owg. 

Jak to tak bývá, zkouším různé řemeny a řemínky, bohužel tahy nikoli, protože rozteč 19mm je ošidná. Nemám v této velikosti naprosto nic a druhovýrobu jsem nenašel a bazarová prvovýroba se pohybuje kolem 10ti tis. kč. Za tah, který nemá mikroregulaci - je to jistě zajímavá částka, naprosto to respektuju, ale touto cestou nepůjdu.

Možná je trošku škoda, že GS nemají průhledné dýnko, jejich strojek se mi dost líbí, nevydržel jsem to a hnedle je rozdělal.

Jsou malé, lehké a díky nim si uvědomuji, že vlastně i velikost 40mm je na mě až moc.

Sarxy jsou opravdu zbytečně velké. 

Pět let jsem byl owg, nosil jsem jen pětky - ty maj 36mm a přišlo mi, že jsou to naprosto normální pánské hodinky. 

GS jsou nesmírně pohodlné a lehké. Jsou velmi dobře čitelné, naštěstí se do nich dá vložit úplně normální baterie za pár šupů a mají příjemných 100wr. Asi to zneužívat nebudu, do vody mám dost jiných adeptů. Ale je to mnohem lepší, než třeba 30wr, jako u hamiltonů.

A/R mají horší, než sarxy:

Vpravo jsou sarxy a je dobře vidět jak je odraz okna matěnšjí a jsou tedy čitelnější. GS z nějakého důvodu nemají tak kvalitní A/R. Možná je měněné sklíčko, nevíme. 

Na druhou stranu čitelnost ruček je díky vysokému lesku větší než u sarxů:

Hodinky v některých chvílích doslova září. Tady je dobře vidět, jak jsou sarxy jakoby šedé. Když ale držím v ruce sarxy samostatně bez srovnání, tak září. Jen vedle GS zšednou...

Závěr tedy je, že astronů nelituji, aspoň se nemusím ráno rozhodovat, co si dát na ruku.

GS se mi nosí líp, než sarxy, nicméně sarxy jsou mechanické hodinky, takže jiný žánr, proto si nijak nekonkurují. 

Můj vývoj sběratele seikaře je tedy zatím skoro jakoby lineární, od pětek, přes sarxy a alpinisty a steelmastery - přes astrony ke GS.

Zajímavé je nyní to, že už víc jak týden mám tendenci nosit pořád něco quartzového. GS to jen ztvrdily. Že by nastal odklon od mechanik?

Možná je to daň za to, že jich mám moc a quartz prostě udržuje čas bez ohledu na četnost nošení a komíhání. Čím déle jsem sběratelem hodinek, tím méně využívám vrtič. Nevím proč to tak je. Asi kvůli množství hodinek, nejsem schopen vybrat ty správné 4.