Nedávno jsem zde psal o tom, že bulvár skončil

bulvár ovšem neskončil, s kolegou jsme se dohodli, že v případě určitého uskupení kosmických energií může nastat situace, kdy mi je nabídne zpět. A ta chvíle nastala a já je s pokorou přijal.
Nedá se nic dělat, tyto hodinky jsou asi mým osudem, nezbývá než se učit přijímat jejich vlastnosti nikoli jako vady, ale jako vlastnosti. Učit se žít s jejich blyštivostí, učit se žít s jejich nečitelností, učit se žít s jejich polo-lumi, učit se žít s jejich velikostí (když se mi nejvíc líbí hodinky kolem 38mm), učit se žít s jejich vysokým machrindexem.

Přesto všechno jsou to samozřejmě hodinky krásné, špičkově provedné, vnímám jejich zpracování stejně dokonalé jako GS. Naopak díky získání GS jsem si znovu uvědomil jejich kvality. 

Nezbývá mi tedy nic jiného, než se dále ve vší úctě a pokoře kochat jejich krásou, obdivovat hloubku cifru se všemi kulisami, pozorovat vnitřní míhání stínů, fantastický antireflex a tichou monumentalitu vypouklého skla.

Ručky jsou tak mohutné, že v určitých chvílích jsou to nejlépe a nejrychleji čitelné hodinky co mám. Ale v určitých chvílích je tomu téměř naopak. A tak se na fantastickou čitelnost nedá vůbec spolehnout, což je frustrující. Ale zároveň od nich neumím odtrhnout oči.