@moty, jo, je to on Příběh měl potom další pokračování, protože kocour začal najednou blbě chodit, tak ho žena vzala na veterinu. Tam na základě všech vyšetření zjistili že má něco se srdcem (prý až 20% těchto vyšlechtěných koček to má), takže od té doby musí brát ráno a večer prášky. Taky zjistili že je to čistokrevnej, vykastrovanej kocour kterej má asi 5 let. Po měsíci znova vyšetření, žena mu nechala dát obojek na klíšťata a protože měl chlupy co nešly rozčesat tak ho nechala i oholit. Obojek stál asi 6 kil že to má na půl roku ale už za dva týdny přišel bez něho. Tak se koupil novej levnější. No a jeden den přišel s novým i tím starým obojkem a na tom starém byla vizitka jedné místní paní doktorky a tam bylo napsáno ?kocourek je náš, zavolejte?. Takže bylo volání a několik setkání a nakonec se zjisitlo že je to kocour který patří sousedce asi o ulici vedle. Jmenuje se Forrest, má samozřejmě rodokmen a prý se vymknul veškerým tabulkám, protože to měl být gaučový kocour. Jenže on rád lítal po venku, tak mu majitelé pořídili další kočku jako kamarádku ale on ji nesnáší a tak se jednoho dne sbalil a od nich se odstěhoval. Teď už mají ještě další dvě koťata, takže kocour na ně úplně kašle. Přitom má u nich veškerý komfort, na verandě mají kočičí dvířka ve dveřích, takže mohl kdykoliv dovnitř, spát mohl na posteli a jídla co hrdlo ráčí. On se ale rozhodl že bude žít u nás na zahradě, v zimě byl v boudě kterou mu žena postavila. Sousedka si myslela že je už po něm, dva měsíce ho třeba neviděli. Teď je ráda že se o něj staráme, dokonce proplatila veškerý náklady a jídlo a prášky nám dodává. Původně ho koupila dceři ale nikdy prý nebyl mazlící jak si představovali. Když je venku hodně hnusně tak je u nás v garáži, sousedka mu dokonce koupila záchod, ale na to pán kašle, v noci kolem třetí ráno začne klepat na dveře a chce pustit ven. Takže teď máme takovýho kocoura na leasing