Nedá mi to, "idea věčného kalendáře" mne vrací zpět do tohoto vlákna, pronásleduje mne už dlouho (a bezpochyby ještě dlouho bude, marně).
Vraťme se prosím zpět k čistě mechanickému věčnému kalendáři (čtenář najde na začátku vlákna velmi ilustrativní příspěvek člena Dknespl - děkuju!). Zde na fóru věhlasný Mistr Mechano věčný kalendář glosuje takto: "strašně komlikovaná komplikace". Jenže když se podíváme na náčrtek ve výše zmíněném popisu, zdá se ten bájný věčný kalendář nebýt až tak komplikovaný, mně osobně přijde komplikovanější i ten chronograf, u nějž musí hodinář řešit i dynamické otázky, jako je např. udržení amplitudy a přesnosti při připojení chronografového modulu. Žádné takové problémy ve věčném kalendáři nenajdeme, tam si vše pěkně klidně a navěky tiká.
Vezměme jako "měřítko komplikovanosti" počet součástek v kalibru. Podíval jsem se na webovky dvou výrobců, kteří ve svém programu věčný kalendář nabízejí, JLC a Blancpain, a u každého vybral několik modelů:
JLC:
Cal. 876, 260 součástek: Věč. kalendář, ruční nátah, 2 pérovníky ? 8 dnů rezerva
Cal. 956, 268 součástek: Nový Memovox, automat
Cal. 751, 277 součástek: Chrono (2 pérovníky), automat
Cal. 978, 302 součástek: Turbo, automat
Blancpain
Cal. 25A, 238 součástek: Turbo, jen čas ? hodiny a minuty, automat
Cal. 5653A, 297 součástek: Věč. kalendář, automat
Cal. 69F8, 382 součástek: Chrono flyback, big date, automat
Cal. 1241, 407 součástek: GMT, budík, automat
Závěr: Měřeno počtem součástek, věčný kalendář se nezdá být komplikovanější než strojky s jinými, běžnějšími komplikacemi. Co tedy působí, že je věčný kalendář vnímán jako něco tak výjimečného? Je to podstata této komplikace, miniautomat žijící navěky svůj čas - to, co nás na něm tak láká a vzrušuje?
Edit: překlepy, formátování tabulky