fett

Mně se stalo totéž, dal jsem je místnímu hodináři, ten mi je za litr rozebral a zase složil a od té doby s nima není problém (teda kromě toho, že se někdy předcházejí a někdy pozdí). Když jsem se ho ptal, co to bylo, tak se zatvářil tajemně a prohodil něco o suchým peru. Víc jsem se ho neodvážil vyptávat, vždycky mám v tom jeho kšeftě pocit, že se drze pokouším zasahovat do věcí, do kterých ještě žádný smrtelník nepronikl. Když už jsem přihlášený, jaký tah/řemen se vám osvědčil k pouzdru 420? Mám jich už asi 10 a pořád to nějak není ono.

Honzat: Pokud při seřizování nebudeš schopnej dobrat se konzistentních výsledků, je to nátahem. Strojek je IMO přesnej, pokud je dostatečně nataženej, což vzhledem k poněkud hrubšímu chodu samonátahu vyžaduje víc než jenom běžnej kancldiving. Mně jde můj mužik s puzyrjom nejpřesněji, když ho vezmu na kolo. Tam se natáhne, co se do něj vejde.

Co na perlonu, ale s rámečkem datumovky!

Krása, tuny duše. Vteřinovka asi není původní, což?

Správnej amfibista ví, že škrábance se časem odleští samy, jen je potřeba hodinky nosit každej den do rachoty.

Hlavně to moc nenamáčejte, tohle jsem dneska našel na spodní straně dýnka (původní stav a po přeleštění Silichromem): Ale jinak dobrý.

Korodujou?

Doporučuju při seřizování si nevšímat vteřinovky, protože stačí pár prudkejch pohybů a jde úplně mimo (má nezávislý pohon, nebo tak nějak mi to bylo vysvětleno). Doporučuju seřídit přesně minutovou ručičku, třeba v celou hodinu, a za pár dní ji zase v celou hodinu zkontrolovat, případně poštelovat strojek. Vteřiny neřešit. Hlavně se ty hodinky musí pořád nosit, aby byly hodně natažený, jinak rychlost kolísá. Já jsem se fatalisticky rozhodl nijak je nešetřit, už je prakticky neodkládám, nosím je i na kolo a když je jednou za pár dnů seřizuju, většinou jdou tak do půl minuty pozadu. Rámeček kolem datumovky - bledá závist!!!

Měli sme tam nechat tu fólii.

Ještě lepší makro:

LONGINES: Ne, zkušebně jsem je vydrbal a je to vyžraný. Porovnal jsem to s fotkama, když byla luneta nová, a jakýsi zárodky na ní byly už tehdy, ale zřejmě se to zhoršilo po zkušebním ponoru do slané vody, když jsem zkoušel, jestli mi taky zrezne závit korunky (ten mimochodem přežil jednu noc bez úhony). Po vyndání z té slané vody a opláchnutí jsem si všiml, že v těch místech byl jakejsi bílej sajrajt. Myslel jsem, že je to sůl ze slané vody, která zůstala pod vložkou, odrbal jsem ho a objevily se dírky. Takže bacha, hliníková vložka lunety je taky v ohrožení. Mimochodem na Lubově druhé fotce mezi 7. a 8. minutou bych to viděl taky na zárodky téhle koroze. No nic, až vložka dokoroduje a vypadne, vrátím se k mosazné s tím kolotočářským designem.

Další případ hrozivé magmatické koroze? Kde udělali soudruzi z Čistpopole chybu? A co na to Jan Tleskač? Samé otázky...

Ale no tak, proč ta malomyslnost? První den nošení Amfibií jsem si přišrouboval upadlej rotor nátahu, za půl roku mi hodinář přilepil upadlej svítící dot na desáté hodině, za další půlrok mi zgenerálkoval strojek a namazal zasekávají se pero, předevčírem jsem si zašrouboval zpátky vypadlej šroubek z perovníku nebo co to bylo. Amfibie udržujou člověka va střehu. Je skutečně devět nebo deset hodin? Máchal jsem po cestě z práce dost rukou? Je dneska nebo zítra? Kdo je Habeš? Kde je Hitler? Schválně je jdu naložit do solanky. V nejhorším mám ještě úloženkový oranžády.

U mě se štelování Amfibií stalo pevnou součástí života. Vždycky jsem si myslel, že tentokrát už to mám, ale pak se najednou rozeběhly nebo zpomalily a začal jsem nanovo. Otvírák a štelovací párátko už nechávám trvale ležet na stole. A to už byly i servisované. Poslední teorie je, že když jsou víc natažené, jdou pomaleji.

Mně pomohlo nechat u hodináře udělat servis. Říkal, že bylo suché pero. Od té doby šlapou bez problémů.