stary doktor

Ano. Stará dobrá papírová kniha je prostě kniha. Jiná věc je plná Avie knih ve velikosti školního sešitu. Zvyknout si na čtení mně netrvalo ani minutu, Je to stejné. Bilý "papír", černé "písmo". Někdy se mi přihodí, že místo tlačítka, sahám na pravý horní roh. Výběr knih na webu neomezený. Nemusím sci-fi a fantasy, tak je pro mě cca 80% nabídky nepoužitelné. Nikdo z kamaradů reader neměl, tak co jsem o tom našel, to si přečetl a risknul to. Zn. Hanlin, 6", v klasic. formátu Pythagorejského trojúh., 5:4:3, Odvěsny tedy 60 a 40% c. Display cca 9x12 cm.Asi 6,5 tis. Pocit stejný jako u stejného paperbacku. Podpor. formáty: pdb (Palm); pdf; doc; txt; rtf;html a Bůh ví co ještě. Nevýhody: V podstatě se dá nejlíp číst txt a html (libovolné zvětšení, minimum prázdných míst). Zrovna ten nejfrekvent. format Palm zlobí a výrobce prý pracuje na novém firmwaru. Palm nezobrazuje korektně mezery. U písmen s diakritikou udělá mezeru před a za takovým písmenem. Blbě se to čte. Náprava naštěstí jednoduchá. Konverze z Palm do HTML trvá přes PSPad na PC asi 5 sec. dtto z DOC do TXT. Pozor, ve čtečce žádné úpravy, editace, neuděláte. Jak je to na kartě, tak je to na displ. Existuje free prgrm. pdf2txt (dvojka jako "to"), který vám zkonvertuje třeba sto knih hromadně.Tato utilitka funguje jen pod DOS. Tím pádem odpadla i ta otrava s konvertováním. DOC taky není ideální, ale taky to jde rychle. DOC dok. otevřeme v WPad a v něm to taky hned uložíme, při zaškrtnutí - prostý text. Musí se však změnit aspoň v jednom znaku název knihy, jinak to uloží zase ve Wordu. Naprosto se to nehodí na studijní lit. s obr. grafy apod. I když Švejka tam mám i s Ladovými obrázky v PDF. PDF musí být digitalizovaný. I tak jsou vel. stran dány konstatně-alespoň u Hanlin V3- takže jednu stranu v readru máte na dvou, třech atd. podle míry zvětšení.Obrazový PDF - zcela nepoužitelný. Jedno zajímavé upozornění: U textů ve sovenštině musíte nahradi měkké slovenské ľ za naše l. Jinak Hanlin to sloven. písmeno v TXT zobrazuje jako Ž. Náhrada ve Wordu i v WPadu jednoduchá. Co to mám, nestalo se mi, že bych někde dřepěl a čekal a musel číst pohozené Metro, nebo dokonce Blesk. Námitka, že náklaďák knih nepotřebuji ani na sebedelší dovolenou nemá místa. Současným, jediným PC, můžete řídit střední fabriku, s inventářem, zásobami, mzdami, docházkou, včetně návrhů nábytku, nebo co se tam vyrábí atd. Využíváme jej na 1-2 procenta (kdoví jestli) a nikdo se nad tím nepozastavuje. Místo: V třípokojovém bytě, v každé cimře stěna knih. Před pěti lety jsem nemilosrdně jednu z nich (knihoven) vyházel. Musel jsem prosit, aby si to vzali v obec. knihovnách v okolí co mám chatu. Už je zas plná. Tady se na 4Gb kartu vejde 8tis. knih formátu A5 o cca 250ti stránkách. Na 36Gb kartu samosebou víc. Knížky tam nacpete přes čtečku karet, jako z foťáku, Adresáře a fajly, jak je libo. Jako každá věc má ebookreader svůj účel. Knihu to obecně nikdy zcela nenahradí. Kino nezlikvidovalo divadlo, CD operu a koncerty, televizor biograf a na hokej taky nebudete koukat v mobilu. Jo. Je to pro svůj účel opravdu velmi praktická věc.

Jsem staromilec, starý pán, už tak od dvaceti. Používám plnící pero. Mám jako každý fůru propisovaček na stole. Většinou nepíší, vyschly. Plnicí pero umím naplnit. Není nad Mont Blanc a Dupont. Jsou tak za 14 kilo. Koupil jsem 2x "Mont Blanc", faky, po pěti stovkách, ale nejspíš mají hrot orig. Nevím, nezaručuji to. Faktem je, a to prohlašuji, že mají měkkou, širokou stopu a je radost s nimi psát. Ta paní prodává by net taky hodinky - faky - . To mně nezajímá. Ale ta pera, mne znovu přinutila pokračovat v psaní o Bitvě u Lipska 1813. Opravdu se s nimi píše bezvadně. Ta paní mě, na mou duši, neplatí, je to můj pocit a mé doporučení. ADVEST@seznam.cz

Ještě k tomu "opotřebení" a "ničení" namáhaných částí automatických strojků při ručním natahování. Myslím, že tam kvantitavní rozdíl je. Kdesi jsem četl, že osolíte-li studený diesel, opotřebovává se asi 20x, možná více než zahřátý. Asi to platí i pro benzin. Lze to ale nazvat ničením, když míra opotřebení takto strmě narůstá oproti opotřebení běžnému.

Je to neobyčejně zajímavá otázka. Stále jsem si lámal hlavu proč moje radiem řízená meteostanice je v plném souladu s rozhlasovým časem, ale liší se někdy až o 10 sec. od internetového času, teď právě o 4sec. (nastavení-ovl.panely-datum a čas). Nenapadlo mě, ač mělo, že na vině je bitrate a uzly. Při kontrole zapnutím odkazu na seikotime, jsem dal obě informace na monitoru vedle sebe a získal dojem, že čas podle seiko je v diferenci od standardního počítačového (internetového) času asi o 1/10 sec. Lépe to odhadnout neumím. Tedy na té odkazované seiko stránce je prakticky stejně nepřesný jako v našich Win. Říká se, že Karl Friedrich Gauss dokázal určit čas s přesností na 1/10 sec. Používal vzájemně závislé (spřažené) hodiny. U prvých bylo nastaveno kyvadlo a převody tak, že kyvadlo kývlo 9x za 10 sec. u druhých pak 10x za 10 sec. Jednou za 10 sec. pak "tikly" stejně. Tedy princip nonia na němž je mj. založena i šupléra. Nabytou astronomickou praxí to pak prý dokázal i s jedněmi hodinami, tedy bez pomoci nonia. To já samozřejmě nedovedu. Měl jsem radost, že jsem se poučil a věci přišel díky Vám na kloub. Není tomu tak. Při prohlížení stránky grenwichemeantime, na kterou odkazuje A@A jsem zjistil, že tam promítaný údaj se liší asi o 4 sec. od PC net času a naopak je v souladu s časem který udává věž v Mainflingenu u Frankfurtu. Nemohl jsem to odhadovat na zlomky sec. protože se mi nepodařilo umístit displej meteostanice dostatečně blízko displeji GMT na monitoru, abych měl najednou v zorném poli oba časové údaje. Tento poznatek pak nabourává úvahu o zpožďování signálu na cestě od etalonu k PC. Museli by tam v Bratislavě s tím počítat a vkládat časovou korekci. To ale těžko. Stále to nevysvětluje proč je někdy diference 8, někdy 4 sec. Možné je, že nejde o čas z Grenwiche, ale o místní etalon a pak časová odchylka nevzniká pro kratší vzdálenost a méně překážek na cestě signálu z Bratislavy. Další vysvětlení je, že jde o čas z Grenwiche (a to pokládám za pravděpodobnější), který rovněž není z hlediska rychlosti světla daleko, ale že internetový čas má původ v USA, a odtud je těch překážek na cestě přece jen více. Sám věřím spíše tomu času z Frankfurtu. Vysílají signál nepřetržitě 24h. Vůbec si však nedovedu vysvětlit problém uvedený na počátku, kterým byla tato diskuse otevřena (- dubraro - 14/05/07). Diference mezi budíkem a meteostanicí, obé řízeno tímtéž signálem. Protože můžeme bez obav odmítnout myšlenku, že se totéž elektromagnetické vlnění směřující do jednoho bytu šíří různými rychlostmi, nezbývá než dovodit, že alespoň jeden z přijímačů (nebo oba) má vadu. Otázkou je, jak je nastaven přijímač, jinými slovy jak často ten radiem řízený budík (stanice) sám provádí korekci, či jak rychle reaguje na přijatý signál. Nechce se mi také věřit, že by ty etalony, atomové hodiny, ať už v Moskvě nebo v MIT v Massachusets atd. nebyly koordinovány, nebo alespoň nepočítaly s korekcí, když každý rok přidávají astronomové jednu, někdy 2 přechodné sec. aby čas udrželi v souladu s druhým středním sluncem. Samozřejmě že vše uvedené, z hlediska našeho občanského života praktický význam nemá, ale to nemá ani vědomost o tom, kdo složil Osudovou symfonii a přesto to pár lidí ví.

Vlastně jen kovový tah. Jsem tlouštík a potím se jak tažnej kůň. Jednou jsem vzal kožený, večer na chatě k ohni. Oložil je, něco nalil do obličeje a ještě v poledne je nemohl najít. Pak tam kamarád pustil loveckého psa. Měl je za půl minuty.

Je to tak. Zamněnil jsem omylem obě záření. Omlouvám se.

Asi bude ta cena vyšší než devět korun, ale nepodstatně. Četl jsem na nějaké americké stránce, kde porovnávají švýcarské a asijské (čínské) strojky, vysvětlují rozdíly, uvádějí charakteristické odlišnosti a trpělivě vysvětlují stěžujícím si kupujícím, že za 180,-USD opravdu,ale opravdu, nemohou očekávat pravé Rolexy. Uvádějí, že takových stížností dostávají až 20 denně a že žasnou nad lidskou naivitou. Právě tam tvrdí, taky se mi tomu nechtělo věřit, že hodinky opouštějí čínskou fabriku za dolar padesát. A to píší o mechanických hodinkách, nebo jsem to špatně přečetl. Loni jsem si u Lidla koupil za dvě kila hodinky na vodu, abych neměl těžké srdce když je utopím. Vypadají báječně, 43mm, černý ciferník, svítí jako hrom, "sklíčko" plexi, otočná luneta. Na vzdálenost u hospodského stolu k "nerozeznání" od B-uhren. Teď, když jsem je vyndal po roce ze šuplíku, měly diferenci asi 30 sec.

Jo,jo. Kdybych si připadal trochu jen jako jelen (připadal jsem si jako v..), kdyby mi nové heslo vzalo jen trochu času atd. Jsem už starý pán, už asi tak od pětadvaceti, nemám vůbec rád změny ( exc. XI/89). Pamatuju si sice své maturitní otázky a dokonce i DOSovské instrukce. Tohle je na mě moc. Např pod pojmem "ukaž vše" jsem si vždy představoval něco ale úplně jiného.Nu co dělat, když jsem se naučil zacházet s automatickou pračkou, snad to za čas půjde. stary doktor

Ještě k těm pouzdrům. Někdo psal -nemohu najít-, že při předb. obj. 500ks pouzder byl číňan celej pryč, po snížení na 100 a žádost o vzorek - nezájem. Co zkusit www.chingmee.com Tam mají velkou nabídku, dělají toho fůru, je to Hong Kong. Já se tam nemůžu dostat. Napřed pár nejrůznějších pouzder a pak na supply watchcases se objeví jen 4 typy. Ale doufám, že je to má chyba. Snad budete někdo úspěšnější. Ceny neuvádějí. Pokud je to ale tatáž doména o niž psal kolega, tak je to bezpředmětné. Někde v Číně nebo v Asii ale producent být musí. Myslím takový, který nechce objednávku pro celou armádu.Ti co komletují faky v EU to musí odněkud dovážet, myslím pouzdra, ale i strojky. Asi se ty faky celé nevozí. Neprošlo by to celnicemi ani v EU, ani v USA. Vím, že faky kompletují např. v Rakousku. Ty AAA kompletují až doma. Vozí pouzdra a tahy nezávisle z Asie a stroje ze švýcar. Proto taky fake Rolex Daytona mají středy ciferníčků přímo na horizont. ose 9-střed-3. Orig. mají středy nad osou. Nevím, ale myslím, že se 7750 nedá tak přestavět aby v tomto vyhovovala originálu.

Nechci být moc chytrej. Tritium je opravdu vodík. Jeho izotop. Stejné chem. vlastnosti. S uranem nemá, z hlediska periodického zákona nic spol. Tím méně s alchymií. Je první v tab. NESVÍTÍ. Emituje beta záření. Je to plyn. Zatavíme-li jej do skl. trubice, uvnitř pokryté fosforem, svítí to ohromě, právě díky dopadajícímu beta-záření na fosfor. Svítí ale fosfor, ne tritium. Tak to ale v hod. jistě není. Nevím jaká technologie je zvolena. Za 12,3 roku se pol. rozp. na helium. Pro lidské zdraví není beta záření v tomto kvantu nebezpečné. Jen na okraj. Poč. 50tých let vyráběla Tesla "černé" žárovky (jako červen. do fotokomory). Pilot ji měl za hlavou v parabole a infrared zář. přinutilo fosfor na budíkách k ohrom. svícení bez oslnění. Pak to přestalo, vývoj to překonal.