starejmlejn

Drek zmizel, neozývá se. M.

Každopádně, já žádné clo neplatil, jen DPH. Zkoušel jsem hledat, ale zatím nacházím protichůdné informace. Jediné co je jasné je, že probíhá vyjednávání mezi EU a Japonskem o vzájemném clení zboží. M.

Ahoj, dovolím si uvést čerstvou zkušenost: Žena našeho staršího kluka objednala v pátek po obědě u Seiy (seiyajapan.com) SARB033. Zřejmě automatické potvrzení jednoduchým emailem přišlo o několik minut později, ve 12:20. Následovala informace z PayPalu, který "zablokoval" (připravil ke stažení z bankovního účtu adresáta přes v PayPalu zaregistrovanou kartu) částku odpovídající okamžitému kurzu JPY/CZK. V sobotu došel email o odeslání, následně email od PayPalu, že po doložení odeslání balíčku strhne zablokovanou částku z účtu, a informace z japonské pošty (ems-post.jp) s trasovacími údaji. Ještě v sobotu balíček dorazil na tokijské letiště, kde vydržel až do ponděli. V pondělí byl balíček viditelný také v trasovacím systému České pošty pod původním japonským identifikátorem, a vydal se na dlouhý let do Prahy. V úterý bylo v trasování postupně vidět, jak dorazil na vyclívací poštu 220 00 - Praha 120 (Smíchov), kde přes stav "převzetí", "přípravy", "vyměření" a "uložení" se dostal do stavu "komunikace s adresátem". Neztráceli jsme čas, a dnes ve středu ráno jsme vyrazili na vyclívací poštu. Vytištěné jsme měli potvrzení objednávky, výpis trasování z České pošty, výpis z PayPalu a výpis o stržení částky z bankovního účtu. Kupodivu jsem snadno zaparkoval na parkovišti Pošty na místě "vyhrazeném pro návštěvníky pošty". Ačkoli jsme neměli tlustou doporučenou obálku s dokumenty (pošťačka ji přinesla po desáté hodině), která obsahuje jednací číslo, pod kterým pošta zásilky vede, paní na výdeji dokumentů snadno dle japonského podacího čísla dokumenty nalezla. Celníci nám vyměřili DPH (kvituji, že odečetli cenu dopravy 2050 jenů z přepravního listu EMS, na "faktuře" nic nebylo - doprava "zdarma"), a protože se jednalo se o zboží neobchodní povahy, jehož celní hodnota nepřevyšuje částku 700EUR, neplatili jsme žádné clo. Pak již jen 96.- u poštovní přepážky, a v 8:20 jsme drželi balíček s hodinkami v ruce. Hodinky byly dokonale zabaleny v úhledném kartonu, vše v naprostém pořádku. Celková statistika: 2 dny pracovního vola, dva pracovní dny a 20 hodin., celkem 116 hodin. Svět je opět o něco menší. M.

Vím, že na popraskané (i značně,nikoli ovšem čelní) klasické plexisklové zasklení kabin letadel existuje cosi ve skleničce. Na daném očištěném místě se po nanesení rozlije do prasklin, a vcelku rychle zatuhne do polymethylmetakrylátu, tedy onoho plexiskla. Povrch není sice zcela rovný, ale plexisklo se snadno obrábí, brousí a leští. Viděl jsem to před asi 10 lety provádět. Zalité místo bylo oblepeno, následovalo broušení stál jemnějšími brusnými papíry pod vodou (nebo vodou s něčím), a skončilo to leštěním. Praskliny zmizely. Myslím, že to je (byl) certifikovaný způsob opravy zasklení kabin letadel, měl by tedy být spolehlivý, a použitelný i u hodinek. Pokud je sklíčko z plexiskla, šlo by po sejmutí opravit oním čímsi, a po upnutí do sklíčidla na přípravek vcelku snadno vybrousit a vyleštit, přitroše šikovnosti možná i se zachováním původního tvaru a tloušťky. No, snad moc nelžu. Tenkrát jsem na to koukal jako na "no jo, normálka". Broušení lze najít snadno: http://micro-surface.com , hledej KR-70 ACRYLIC/PLASTIC RESTORAL KIT USD36.04 Aircraft Spruce prodává "Color bond leather, vinyl & plastic refinisher" - certifikováno i na skla přístrojů a zasklení kabiny mimo čelního skla. Zkušenosti nemám. Chtělo by to se zeptat někoho od letadel. Náhodný nález různých vodiček: http://www.eplastics.com/Plexiglass_Glue M.

Rozumím dobře, že pokus se díváš na ciferník hodin před sebou, tak magnet je v pravém konci obloukového segmentu kyvadla, a cívka je napravo od kolmice spuštěné ze závěsu kyvadla? To by jen potvrzovalo můj názor, že při kyvu zprava doleva se nemá nic dít, a k impulzu VE SMĚRU POHYBU (a nikoli kopnutí proti) dochází při kyvu zleva doprava. Potřebuješ to kyvadlo malými souslednými popudy udržovat v pohybu, a ne se ho nějakými štulci šťouchat zpět. Jako když někoho houpeš na houpačce. M.

Jo. Můžeš to s jistotou vyloučit? M.

Tak "magnet vpravo" mám zafixován z tohohle obrázku z internetu : Máš to také tak, nebo ne? Abych tě nemátl. M.

Jasně, musíš bouchnout, záleží na rychlosti! Mohl bys, prosím Tě, zkusit to bouchnutí zleva doprava (pokud máš magnet před sebou vpravo) s rámem hodin nakloněným tak, aby na začátku byl magnet (a tedy pravý konec obloukového segmentu) utopený v cívce? To zastavování (= síla jdoucí proti bouchnutí) mi připadá jako prohozené konce jednoho vinutí. Takhle se může podařit přijít na to, které to jsou. Ačkoli nevím, proč mám zafixováno, že magnet je při pohledu na ciferník hodin napravo. M.

A mohl bys aspoň vyzkoušet, že když žďuchneš kyvadlem ze středové polohy doleva, tak se nic neděje, alespoň pokud se magnet pohybuje stále vlevo, ale při popudu doprava se magnet má snahu sám dostat ještě víc napravo, a netluče zpět? Problém je, že mi letos hapruje člověk, nějak ne a ne ho dát aspoň trochu dohromady. A tak spřádám vleže tyhle litanie, a místo "hnací impulz" píšu "znací". M.

Ahoj Dreku, tak jsem to, možná úplně nesmyslně, vymyslel takhle: Magnet je umístěn tak, že v klidu leží levý konec magnetu přibližně ve středu cívky. Říkejme tomu konci magnetu jižní, tedy J. Pravý konec magnetu leží na pravém konci obloukového segmentu kyvadla. Říkejme tomu konci magnetu severní, tedy S. J konec magnetu se pohybuje podél celé cívky. Pokud je kyvadlo v pravé úvrati, je vně cívky vpravo. Pokud je kyvadlo v levé úvrati, J konec magnetu právě opustil cívku vlevo. S konec magnetu se pohybuje jen vpravo od cívky. Pokud je kyvadlo v pravé úvrati, je vzdálenost S konce magnetu od cívky velká, a tedy jeho magnetický účinek slabý. Pokud je kyvadlo v levé úvrati, S konec magnetu se právě přiblížil do oblasti, v které má na cívku vliv. Z toho mi vyplývá, že energeticky výhodnější musí být, když znací impulz vzniká okolo levé úvrati kyvadla, kdy jsou oba póly magnetu ve sféře vlivu cívky. Největší síla je totiž vyvozována v okamžiku, kdy je magnet "co nejlépe" zasunut v cívce, tedy v levé úvrati. A protože je nesmysl, aby se cívka snažila v tomto okamžiku pohybovat magnetem ještě dále vlevo, musí hnací impulz "vyhazovat" magnet vpravo. Takže začneme hnacím vinutím, tedy vinutím o menším odporu. Snímací vinutí, to je to s vyšším odporem, zůstane odpojené. Musíme nějak zajistit, aby pro tento pokus mělo kyvadlo klidovou polohu v levé úvrati tedy s magnetem zasunutým v cívce. Nejsnáze lze toho dosáhnout nakloněním celého šasi hodin vlevo. Cívka se ocitne okolo pravého konce obloukového segmentu kyvadla, kde je uložen magnet. Hnací vinutí máš nějak zapojené mezi záporný pól 1,5V článku a kolektor tranzistoru, a to včetně paralelně zapojeného ochranného odporu (5kOhm?). Emitor tranzistoru je připojen ke kladnému pólu 1,5V článku. Tranzistor je v klidovém stavu, zavřený, a nic se neděje. Nyní vezmeš odpor 2k2. Po jeho připojení bezi bázi a záporný pól 1,5V článku by měl do báze začít téci proud méně než 1mA, ale více než 0,5mA. Tedy pro tranzistory GCxxx bezpečná hodnota. Pokud je vinutí hnací cívky zapojeno ve správném smyslu, měl by být magnet z cívky vypuzován. Pokud bude vyčuhovat trochu vpravo, mít snahu cívku opouštět směrem vpravo. Tak to chceme. Pokud se naopak magnet bude "středit" v cívce, je vinutí cívky zapojeno obráceně, a je třeba jeho konce prohodit. Tak, to máme hnací vinutí. Teď snímací vinutí. Při jeho zkoušení budeme ručně hýbat kyvdlem, a tak šasi hodin může být vodorovně. Snímací vinutí, to je to s větším oporem, zapojíš mezi bázi a emitor tranzistoru. Emitor je také připojen ke kladnému pólu 1,5V článku, kolektor je zapojen přes nějaký odpor - třeba onen 2k2 - na záporný pól 1,5V článku. Paralelně k odporu je zapojen voltmetr, aby šlo sledovat otevírání tranzistoru. Kyvadlo je ve střední poloze, tedy cívka uprostřed, a magnet vpravo od ní. Při doražení (velikost indukovaného proudu je závislá na rychlosti pohybu) kyvadla do levé úvrati by se nemělo na voltmetru nic dít. Při rychlém překlopení z levé do pravé úvrati by se měl tranzistor otevřít, a voltmetr něco ukázat. Pokud je to obráceně, je třeba prohodit konce snímacího vinutí cívky. Nyní můžeme zapojit zpět hnací vinutí mezi kolektor tranzistoru a záporný pól 1,5V článku (v onom vyzkoušeném smylu!) Pokud je vše správně, při pohybu kyvadla rukou z pravé úvrati do levé se nebude nic dít, a při pohybu z levé úvrati, kdy je magnet zasunut v cívce, do pravé úvrati, tedy při vysouvání magnetu ven směrem vpravo, je magnet vypuzován směrem vpravo, a žene kyvadlo do pravé úvrati. Uf. Dává to smysl? Martin

Musím jít na druhý konec vsi čistit plynový kotel. Ale sepíšu tabulku, kterou si zkontrolujeme, co a jak se mezi magnetem a cívkou děje. V jakém stavu jsi se k hodinám dostal? Jen přestaly jít, nebo se do nich už někdo koukal? Rozebíral je někdo před tebou? M.

Cívka není v klidu v prostředku, ale trochu mimo? Šla by otočit o 180 stupňů? M.

A jak je to s tuhostí hřídelky? Je znát pružný ohyb? Je patrná nějaká změna? Třeba by se mohlo povést pro srovnání nějak zimprovizovat opakovatelné měření průhybu u všech vlastníků těchto hodinek. U mých lze korunku vychýlit na můj vkus poněkud příliš snadno. M.

Más pravdu! Ve hře u snímací cívky je jen ten konec magnetu, co je u středu. Ten druhý pól na kraji je mimo, moc daleko na to, aby se nějak projevoval. Já si to zkouším představit rozložené na dvě samostatné cívky a dva samostatné magnety. Prosím o sledování toku myšlenek. Cívky jsou třeba nad sebou, a magnety jsou spojené tak, aby průchody magnetů byly úpně stejné, jako když by obě vinutí byla na jedné kostře a tou se pohyboval jeden magnet. Takže, ten střední konec magnet se pohybuje snímací cívkou špatným směrem. Cívka pouští do báze kladné napětí, které PNP tranzistor nanejvýš možná trochu pevněji přivírá, a nic se neděje. Střední konec magnetu se pohybuje cívkou opačným směrem, cívka pouští do báze záporné napětí, které transistor otevírá. Do druhé hnací cívky začíná téci proud, který "vykopává" střední konec magnetu ven. Zryhlení pohybu mechanicky svázaných magnetů způsobuje zvýšení proudu indukovaného ve snímací cívce, transistor se dále ještě víc otevírá, hnací cívkou teče ještě větší proud, na magnet působí ještě větší síla. A to až do okamžiku, kdy konec magnetu opouští snímací cívku, a transistor se zavírá. Který smysl pohybu magnetu toto způsobí, záleží na tom, který z konců cívky je připojen k bázi. Když jsou cívky v sobě, působí navíc na sebe přímo magnetickým polem, ani nepotřebují mechanicky svázané magnety. Ale jinak je to stejné. Jenže teď mi napadlo. že prohazováním začátků a konců cívek lze docílit toho, že k "vykopávání" středního konce magnetu může docházet buď při pohybu druhého krajního konce magnetu od cívky - v tom případě se nic víc neděje, jen se vykopává střední konec magnetu, a nebo když se krajní konec magnetu pohybuje směrem k cívce. To totiž nejen že je střední konec magnetu vykopáván ven, ale také je krajní konec magnetu vtahován do cívky - je na něm opačný pól. Takže, prosím o kontrolu. Když se to s některým tranzistorem tak nějak kýve, ale nic moc, tak se to může kývat bez přitahování krajního pólu magnetu. Aby se uplatnilo také přitahování krajního pólu magnetu do cívky, je možné A.) prohodit začátky a konce u obou cívek najednou - to je ale spousty pájení a vůbec. B.) otočit cívku o 180°, to se rovná prohození vývodů - to ale možná nepůjde kvůli upevnění cívky na rám hodin. C.) dát magnet v obloukovém segmentu z druhé strany kyvadla - to je totéž, jako okdyž se otočí cívka. Je to tak, ne? Dreku, zkusíš to, prosím? Martin

No, je to pěkně napínavý. Ale rozlousknem to! Magnet v pohodě zkrátíš. Jen hrozí koroze a rozpad. Proto je niklovaný. Jestli je díra rovná a prohnutá tyčka je to mosaz, vzal bych 5ku vrták, díru trochu prohloubil. Pokud bys chtěl vrátit původní, něčím díru můžeš zas zkrátit. M.