Přejít na obsah

PlavecK

Členové_50
  • Příspěvky

    86
  • Registrace

  • Přítomen

Vše od uživatele PlavecK

  1. to MECHANO: nechci se Vám montovat do práce, promiňte. Pakliže vyjdeme z předpokladu, že na světě je vše možné (nemluvě o možnostech nadpozemských bytostí..) tak máte pravdu. Pouzdro je možno zrenovovat. Do galvanického pokovení - např. niklování, chromování.. bych tedy asi nešel, protože (vyzkoušeno) i po vyplnění "důlků" speciálním lepidlem na bázi kovu a následném niklování jsou vidět optické nerovnosti. Dalo by se říci, že pokovením nerovnosti vyniknou... Ale mám dobrou zkušenost s ručním zlacením. Mám známého kamenosochaře, občas zlatí anděly v kostelích, nejvíce písmena na náhrobcích - hlavně ale vlastní potřebné zlato a zručnost :-), a už mi tak pomohl. Pouzdro pak vypadá velice zlatě :-) někdy na škodu věci, když ciferník a ručky si jdou svojí barevnou cestou...
  2. Mno, já jsem takový pseudohodinář už leta. U nás na vsi - rozumí se desetitisícové město - mám celkem malou prodejnu PC, notebooků, videokamer a jiného harampádí. Na malém městě, když o servisech si leckdy mohou nechat zdát i daleko větší města, vyvstala otázka oprav počítačového haraburdí prakticky v den otevření obchodu. Po pár měsících to vypadalo, že z prodejny bude nakonec jenom čistě servis a lidi záhy zjistili, že jim opravím kdeco, respektive co neopravím, umím poslat jinam a mít to funkční brzy zpět. Nakonec věc dospěla tak daleko, že nyní k nám do firmy posílají notebooky a kamery ze stakilomerových vzdáleností a dokonce z Prahy.. Ale proč to píšu? Časem mi lidi začali nosit i jiné věci než PC a kamery, foto a telefony. Mezi jiným i hodinky. Zjistil jsem, že umím vyměnit baterii v quartzech, pak několik baterií, pak jsem si taky pěkně naběhl, když jsem zničil hodinky, co jsem měl opravit :-(, ale to jsou jen takové ty potíže růstu. Dneska jsem na tom tak, že dokážu vyměnit strojek za strojek, pokud jej tedy seženu, vyměnit ciferník, sundat a dát zpět ručky, aby ve dvanáct ukazovaly dvanáct.. Vyměnit neklid i jiné díly z mechanických hodinek. Připadám si však jako naprostý laik. Vrtám se v hodinkách už opravdu dlouho a čím déle se v nich rýpu, tím větší mám jistotu, že mi chybí vyučení v oboru, nářadí, náhradní díly, čas a ještě asi sto věcí.. Řeknu to takhle: kdyby mi někdo před třemi lety přinesl Omegy, Pateky nebo nedejbože ještě něco dražšího a mechanicky složitějšího s tím, že hodinky nehodinkují a abych se na ně podíval, sebral bych odvahu, vzal bych klíč, šroubováky, lupy a šel bych do toho. Když - a oni s nimi dnes za mnou chodí a jezdí i zdaleka - se mi něco takového přihodí dnes, vykrucuju se také. Ne proto, že bych neměl zájem o kšeft, mám dokonce těm lidem chuť i pomoci, ale prostě se víc bojím, nebo mám větší respekt. Už nejdu do všeho po hlavě, protože jsem pár hodinek opravdu v minulosti zničil a někdy to byl sakra drahý špás. Nicméně - a je to opravdu hrůza!!! - jezdí za mnou lidé nechávat si spravovat cibule, které jim všude odmítli. Nechápu proč - hodinář nejsem ani omylem. Opravdu je tak málo hodinářů, kteří řeší závady jinak než výměnou strojku? Nechce se mi věřit, že by bylo tak málo hodinářů, kteří skutečně opravují. ???
  3. PlavecK

    Omega

    Není to špatný nápad - sundat zlacení z beztak ošoupaného tahu. Malý problém je, že (mám v rodině stejný případ u dámských Tissotů) výrobce do pozlacených hodinek většinou osadí i žluté ručky a také piny hodin bývají "zlaté". Pak by hodinky vypadaly divně a nemyslím si, že kdekdo kvůli tomu umí a chce měnit ciferník a ručičky. Dostal jsem taky nápad, že pozlacení z tahu sundám, ale pak jsem si uvědomil, jak by asi ty hodinky vypadaly a...
×
×
  • Vytvořit...