Pamatujte na to že děti nejsou hloupý a jsou odolný. Naši se rozvedli když jsem byl hodně malej, každý si založil novou rodinu, takže mám pět, teda vlastně už jen 4 sourozence, jezdil jsem každý druhý víkend k otci, s mámou se nemuseli, soud, psycholog jeho otázky v pěti / šesti letech: "u koho chceš raději bydlet, u mámy nebo u táty?" atd.. Přežil jsem, vyrostl jsem, oba rodiče jsem měl vždy rád. Co prováděli když se rozváděli, prostě takový je život, byli v nějaké situaci, nějak to vyřešili. Teď jako dospělý je chápu, nikdo to nemá lehký. A o to víc si vážím svého snad poklidného rodinného života.