Když to tady čtu, tak si říkám, že jsem vlastně úplně v pohodě. No je to tak, že se ženou na motorce pořád jezdíme, ale to je tak to jediný, co máme společnýho. Úplně se nám oddělily sociální bubliny a když jsme spolu, tak si lezeme na nervy. Úplně tomu nepomáhá, že jsem v roce 2020 neměl asi 8 měsíců práci, kdy se mi domluvené projekty stoply kvůli Covidu, a teď sice mám super projekt, vydělám pěkný kačky, ale většinu času dělám z domova. Ona říká, že s ní nemluvím a vlastně má pravdu. Jenže já nějak nevím, o čem si s ní povídat. Stejně se většinou pohádáme. Takže tak žijeme vedle sebe, nějaký intimnosti už ani nevím, jak se dělají. Takže to uděláme tak, že já si pronajmu byt tady kousek, který bude primárně kancelář, ale na nějaký čas se tam nastěhuju a uvidíme, jestli si budeme chybět.