hrdlička

Omlouvám se za překlep, namísto půlkyvů prosím dosaďte nahoře (celý) kyv.

Domnívám se, že tohle (mechano) je ten nejvýstižnější popis. Obecně si lze činnost ukazatele rezervy představit jako automobilový diferenciál (omlouvám se za tu vulgárnost), přičemž jedno hnací kolo je spojené s jádrem pérovníku a druhé s jeho pláštěm. Pokud by se (teoreticky) hodinky natahovaly stejnou rychlostí, jakou se hnací pružina odvíjí za chodu, budou satelity diferenciálu v klidu. Změna v otáčení kteréhokoliv z nich vyvolá pohyb satelitů, který se přenese na ukazatel. U automatu je zapotřebí navíc třecí spojka, která proklouzne při plném natažení (stejně jako kluzná uzda v pérovníku). U Nomosu se vtipným řešením s okénky tomuto diferenciálu vyhnuli.

Vyšší kmitočet se volí především proto, aby chod hodinek nebyl (v takové míře) ovlivňován rychlejšími pohyby ruky. Pro ilustraci: 1Hz by odpovídal jednomu půlkyvu za sekundu (3 600 půlkyvů za hodinu) a za tuto dobu není problém hodinky pohybem ruky otočit o -řekněme- 90°. O tento úhel se pak zkrátí/prodlouží kyv setrvačky. U 4Hz už to zdaleka není tak snadné.

Ještě tuhle hezkou věc měli s sebou . . . .

Kolegové, děkuji. Sám chod vteřinovky (občasné poskakování) je celkem nepřílemné, ale zřejmě odstranitelné. Skutečnost, že vyměnili mezikolo (vyměněné díly vrátili - jsou bezvadné) může naznačovat, že se už o odstranění pokoušeli, ale marně. To, že nová korunka jde tak ztuha, že hnací pružina jí není s to pootočit, se možná po unavení těsnícího kroužku upraví samo a do té doby ji mohu vracet ručně. Dost mi ale vadí poruchy isochronismu: proč se plně natažený strojek zpomaluje a při částečném natažení naopak zrychluje - a to ne zcela zanedbatelně? V novém stavu (tedy před těmi už 11 lety) nic takového v takové míře nedělal. Rozsah servisu je skutečně předepsán výrobcem, uvedená cena 7L vychází ještě příznivě ve srovnání se Švýcarskem. Nicméně zvažuji servis v Mnichově, ten je narozdíl od Dušáka pořád na seznamu autorizovaných servisů - viz internetové stránky Omega. hrdlicka

Omlouvám se . . . . Před opravou měly hodinky podstatně menší amplitudu kyvu, z toho vyplývají také podstatně menší obvodová zrychlení kol a vůle v soukolí stopek se tak nemusela projevit. Protože pochopitelně nemám přístup a možnost vyzkoušet jiné 861, dovoluji si takto poprosit o zkušenosti kolegů se stejným kalibrem. Uvedené závady zas nejsou tak markantní a při běžném užívání jsou přehlédnutelné. Díky, hrdlicka

Přimlouval bych se také o originální podobu 861 bez průhledu a s plastovou páčkou brzdy. Využil bych ale živé vlákno a podělil se o zkušenosti: speedmastera (861) jsem měl nedávno (leden - březen) na vyčištění u Dušáků po cca 11 letech od koupě nových. Ačkoliv byly jen minimálně nošené, vyměnili kompletní sestavu korunky včetně vodítka, obě tlačítka a také mezikolo chronografu. Prý se to tak dělá pokaždé, oprava trvala 3 měsíce a stála 7 100,- Kč. Před opravou měl (patrně) vlivem zatuhlého maziva malou amplitudu kyvu ("líný" pohyb vteřinovky bez zřetelných poskočení, roztažené odezvy kroku) a pravidelně se předcházel s vypnutým chronografem o cca 18s za den (téměř nezávisle na úrovni natažení). Rezervu chodu měl cca 53 hodin. Po opravě se za prvních 24 hodin zpozdí o cca 10s, za dalších 24 hodin to trochu dožene, takže celkově za 48 hodin se zpozdí o cca 2 až 5s. Rezerva chodu se ale zhoršila na cca 50 hodin (opět vše s vypnutým chronografem). Korunka se pohybuje podstatně více ztuha (zřejmě nový O kroužek) a při natahování se sama nevrátí o segment západky, jak to bylo dříve. Při spuštění stopek (někdy, zřejmě podle momentální pozice kol) vteřinovka chronografu poskočí o 1s dopředu, zastaví se a teprve potom se začne pohybovat rovnoměrně. Během 1 otáčky (minuta) ale obvykle jednou až dvakrát opět poskočí o cca 0,5 až 1s a následuje úměrná pauza. Přičítám to zvětšeným vůlím v soukolí chronografu, samotný krok hodinek se zdá být pravidelný (podle malé vteřinovky). Dost mě to zklamalo, jiné mechanické chronografy (i podstatně lacinější - Seiko) to nedělají. 861 má údajně seřizovatelný záběr mezikola a při pečlivém seřízení by se nic takového nemělo vyskytovat. K hodinkám předali potvrzení o opravě se záruční dobou 2 roky a také záznam ze zkoušky těsnosti. Prosím poraďte: reklamovali byste tuto opravu, nebo se případně obrátili jinam? Nepřeji si žádné konfliktní situace, veškerá jednání byla pokaždé korektní . . . . Díky, hrdlicka

Tyhle se mi líbily svou jednoduchostí a stylovou čistotou. Zdraví Hrdlička

Oceňuji nejen fotky, ale i přesnou hodinářskou terminologii. V Polné zřejmě odvedli dobrou práci. Hrdlička

Mimochodem dostat ručku 12-hodinového sčítače na 10 a půl hodiny (snad ?), když jsou přitom zbývající sčítače přesně na nule sice lze, ale dá to dost práce, ne? Zdraví hrdlička.

Laboratoř pro zkoušky EMC, podrobnosti zde: http://www.tuev-sued.de/cz

Plné natažení u automatu indikuje přeskočení uzdy v pérovníku - je to dost slušná rána a rozhodně se nedá přeslechnout. Já bych ale tohle nedoporučoval zkoušet a vůbec automat natahovat korunkou není příliš ohleduplné - kdo viděl jak rychle se přitom musí točit obě volnoběžky, ví proč. V těch longinech je ETA 2892 (podle ložiska rotoru), což je "fajnovější" kalibr ve srovnání s např. "lidovkou" 2824 - to pokud bys potřeboval další argument pro koupi. hrdlička

Diletantské. Ocelové pinzety nutně nechávají škrábance, správně by měly být se zlatými hroty.

Nejsem si tak zcela jist, že jde o stejný řemínek, spíš byly oba vyrobeny stejnou technologií a na stejných strojích. Vlis dezénu "ještěrky" proveden stejnou raznicí, šití na stejném automatu. Konec iluzí o originálu. hrdlička

Obecně platí: automat s volnoběžkovým měničem natahovat oběma směry, aby se volnoběžky střídaly v záběru (většina kalibrů ETA 28xx). Automat s výstředníkovým měničem libovolným směrem, vyjde to nastejno (Seiko 5, ale také třeba IWC Portuguese Millenium . . .). Automat s jedinou volnoběžkou (bez měniče) má smysl natahovat jen tím směrem, kdy je volnoběžka v záběru (např. Valjoux 7750 doprava), ačkoliv ani zde střídání směrů nevadí. hrdlička

Podle mne je nejjednodušší použít rtuť (pozor, je jedovatá). Zlato ve styku se rtutí zbělá, aniž se poruší lesk. Proces není vratný! hrdlička

Orisky mi připadají daleko pečlivěji řemeslnně provedené. Kde edox nabízí jen vyleštěný výlisek, má oris zvenku poctivě třískově opracované díly (pouzdro, korunka a tlačítka). Z hlediska pohonu není co řešit: oba jsou zcela identické (valjoux 775x). Edoxy jsem kdysi chválil na stránkách Klenotníka-hodináře, ale od dob Delphinů podle mne dost zhrubly. Zdravím, hrdlička

Podstatný rozdíl je v strojcích. Napravo je "čistokrevný" chronograf s Valjoux 7751 (52, 53?), nalevo tzv. "modul", tedy hodinky s "obyčejným" automatem (obvykle ETA 28xx), doplněné o chronografový modul pod číselníkem. Bezpečně to lze identifikovat ze strany, u modulu není korunka a tlačítka v jedné rovině, ale korunka je níž (blíž ke dnu hodinek). Ačkoliv má tato kombinace až neuvěřitelný počet kamenů (což je dáno právě kombinací dvou mechanismů), je odborníky hodnocena podstatně méně příznivě pro zbytečnou technickou komplikovanost a tím také horší spolehlicvost. Naopak strojky od základu konstruované jako chronograf jsou technicky "čisté", jednoduché a spolehlivé. Valjoux má také jen jednosměrný samonátah bez měniče, což pokládám za další plus a díky většímu průměru strojku je jeho účinnost dostatečná.