Petr12

K prvním brýlím jsem přišel až v 16 letech. Nejdřív jsem se bál to říct mamce že trošku špatně vidím, ale udělal jsem dobře že jsem jí to řekl a vlastně mi k tomu pomohla kamarádka která nosí brýle již od mala. Říkala mi že se mi uleví a nebude mě bolet hlava. Měla pravdu. Tak jsem to mamce následující den řekl. Mamka neváhala a hned mě objednala k očnímu. Čekal jsem asi měsíc než jsme se tam dostali však to znáte ty dlouhé objednávající lhůty.Na očním mi naměřila 0,5 dioptrie a řekla mi že když ještě porostu bude se mi to zhoršovat a doporučila mi brýle na občasné nošení. No a když jsem si letos při hokeji zlomil stehenní kost a přetrhl vaz tak mi doktoři oznámili že ještě porostu a myslím si že s tím mi porostou dioptrie. Myslím si že až letos půjdu na kontrolu, protože když mám na nose brýle tak mi přijde že vidím zas rozmazaně skoro kulový. Tak mi asi zas ta nějaká dioptrie přibude a řekne mi že bych brýle měl nosit pořád a jsme u toho já brýle pořád nosit nechci nosím je jen doma na telku, pc, do kina, divadla to je tak vše. Ve škole problém nemám tam jsem si sedl do první lavice a vidím vše. Čočky už jsem zkoušel, ale mám moc citlivé oči a čočky nesnesou. No ale asi mi nic jiného nezbude než si na ty brýle zvyknout, protože si chci letos udělat řidičák na auto a tam je budu muset mít sto procentně jinak mě asi na volant nepustí.