Paketa

Ahoj, můj názor: jde o elektromechanický hodinový strojek, což byla slepá ulička hodinářského vývoje v 60-tých letech a tedy i poměrně velmi krátká epizoda. Magnety jsou umístěny staticky ve strojku, zatímco cívka je umístěna přímo na setrvačce a tak na ni musí být elektřina přiváděna kontaktním vodičem. Vypínání pak zajišťuje vačka na hřídeli setrvačky. Na kontaktním vodiči tímto vlivem dochází k jiskření a strojek je tak náročný na údržbu. Prvními elektrickými (tedy i elektromechanickými) náramkovými hodinkami na světě byly hodinky prototyp Epperlein 100 a následně z nich vycházející americký Hamilton 500, který zaznamenal na západních trzích nemalý úspěch. Rusové technologii napodobili a vyrobili v letech 1960 - 63 v 2. moskevském hodinářském závodě malou zkušební sérii hodinek 114 ČN (časy naručnyje). Do velkosériové výroby se však hodinky nedostaly a vývoj se soustředil jiným směrem. Kolem roku 1965 se o totéž pokusili Němci v Ruhle a vznikl tak kalibr UMF 25 jako vylepšená kopie novějšího Hamiltonu 505. Výsledkem byl , nikoliv pro Ruhlu typicky levný, ale precizní ba špičkový kalibr svého druhu. Díky náročnosti výroby a i díky potřebě materiálu ze západu se však hodinky nevyráběli příliš dlouho. Někde jsem nabyl ještě zajímavé informace, ale nemohu dohledat zdroj tak nevím zda dále nemystifikuji: Výroba snad byla trnem v oku vedoucí mocnosti východního bloku a tak hodinek Ruhla electric bylo vyrobeno jen velmi málo a dostala se k nim v zásadě pouze vládnoucí nomenklatura. Výroba však byla lákavá i jako zdroj valut a tak o něco větší množství hodinek bylo prodáváno pod soukromými značkami dovozců ze zahraničí, např. Champion, Services, atd.. Zde ve východním bloku se hodinky objevují právě jako "noname značka" WorldTime. Rozhodně jsou hodinky WorldTime tedy tak trochu tajné Ruhla electric se světově uznávaným strojkem UMF 25 první elektromechanické konstrukce. A domnívám se, že jde o docela vzácné hodinky, obzvláště jsou-li v provozuschopném stavu. Ještě přikládám pohled do strojku pod drobnohledem, kde je krásně vidět cívka na setrvačce. Magnet je pak na můstku vlevo pod kolíkem s koncem vlásku.

Moc pěkné, již dlouho o nich velmi vážně uvažuji. Běžně ale nosím spíše vintážní hodinky a tak se nemůžu rozhoupat. Bílé s azbukou jsou mým favoritem.

Ahoj, jedny Elektronika B6-02 v jiném obyčejnějším pouzdře s originálním tahem doma také mám a tak přidávám co jsem dohledal. Vývoj skutečně začal v roce 1974. Byly ustanoveny dva vývojové týmy inženýrů, z nichž první měl dohlížet na vývoj prvních sovětských digitálních LCD hodinek a druhý se zabýval vývojem prvních ručičkových quartzových hodinek. Elektronické moduly s displeji byly vyvinuty a zpočátku i vyráběny v moskevském závodu Pulsar a to již během prvních let. Po dokončení vývoje byla v polovině roku 1976 produkce pro sériovou výrobu přesunuta do Maselnikova hodinářského závodu v Minsku. Předsériové modely lze krom popisů na vnitřních součástech poznat například i podle trochu kolmějších a hranatějších čísel na displeji. Výsledkem práce pak byl debut na veletrhu v Lipsku 1976 společně s prvními ručičkovými quartzkami Čaika 3050-KR. Kalibr v Čajkách byl označen 3050-KR, kde 30 by měl být průměr v mm a KR značilo Kvarcový Rezonátor. Někde jsem viděl označení kalibru v B6-02 číslem 3049. Mé B6-02 jsou podle označení z roku 1977. Jejich současná přesnost je 10s/den, stále stejně. Displej je ze šikmých úhlů malinko hůře čitelný. Zajímavostí pro mně pak bylo, že při seřizování hodin se na displeji ukazuje 22, 23, 24 a pak 0, 1 a tak dál. O půlnoci, ale 24h neukazují.

Se vším co je výše se dá souhlasit. Domnívám se že jde skutečně o hodinky Vympel pro domácí trh, jelikož podle druhu označení strojku (1mčz v kosočtverci do 1963, pak v pětiúhelníku) jde o stroj vyrobený po roce 1963, tedy v době kdy už byla užívána značka Poljot. Jinak krásné hodinky a to všechny zde prezentované.