Ufouni jsou téma co mě dost zajímá, takže si taky přisadím. Ufouni samozřejmě existují v hojném počtu, ale vysvětlím Vám proč se s nima nikdy nesetkáme. Na Roswell můžete zapomenout, páč se nikdy nestal.
Bod A
Líbí se mi teorie Velkého třesku( nemyslím ten seriál) a pokud platí, tak v celém vesmíru platí stejné nebo podobné fyzikální zákony, takže všechny potenciální civilizace mají stejnou nebo podobnou startovní čáru.
Bod B
V celém vesmíru, podle mě, existuje 5 druhů civilizací se kterými bychom se mohli potenciálně setkat. Problém je, že každý druh má mnohem důležitější věci na práci, než setkávání se s náma.
Druhy civilizací co je trápí
1. Před vznikem mají dost starostí aby vůbec vznikly (neznamená, že nežijí, pouze ještě nejsou civilizací)
2. Méně vyvinuté než my mají dost starostí, aby je nesežral mamut nebo leguán nebo ňáká jiná potvora
3. Stejně vyvinuté jako my mají dost starostí, aby přežili ňákou verzi zelené transformace a ufounské lgbtq+-: (lgbt u hermafroditů musí být sranda)
4. Vyvinutěší než my mají dost starostí s objevováním, jestli platí big bang theory, jesli má vesmír konec, jestli existuje stvořitel
5. Zaniklé už jsou bezstarostné ( neznamená, že nežijí, pouze už nejsou civilizací)
Vsuvka: pokud příštích pár let přežijem a dostanem se někdy k cestovámí vesmírem, tak myslím, že taky nebudem řešit ufouny, ale budem zkoumat ty veliký věci jako 4.
Bod C
Naše poloha ve vesmíru.
I když si lidstvo pořád myslí, že je naše planeta středem všeho dění, není tomu tak.
Naše planeta, sluneční soustava, galaxie je prdel vesmíru. Je to takové vesmírné Brno, Fulnek nebo Most. Možná dokonce Aš. Je možné, že ufouni o naší galaxii ví, možná jeli někdy i kolem, ale rozhodně tu nebude nikdo zastavovat na kafe.
Naše planeta je totiž také dost průměrná.
Podívejme se na fakta:
Mléčná dráha má údajně malou až střední velikost (polovina velikosti Andromedy).
Slunce je údajně lehce nadprůměrné velikosti a uprostřed svého životního cyklu.
Oběžná soustava je plná mrtvých planet.
Země ve střední vzdálenosti od Slunce, střední velikost.
Není u nás naprosto nic cenného, co by se mohlo ufounovi hodit. Ani zotročit nás nebudou chtít, co by taky doprdele dělali s 9 miliardama línejch zmetků co musí pořád jíst, srát a spát.
Nejbližší teoreticky obyvatelný systém je Proxima Centauri ňáký 4 světelný roky daleko.
Žádné extrémy, žádná zajímavost. No prostě: nuda, nuda, šeď, šeď.
Bod D
Jak funguje věda.
Pokud platí bod A, je pravděpodobné, že život na jiných planetách prochází stejnými nebo podobnými vývojovými fázemi jako u nás. Je nepravděpodobné a dokonce nežádoucí přeskočit, třeba z doby pobělohorské do post-warpu.
Pokud platí bod A , je pravděpodobné, že vědní disciplíny ufounů budou stejné nebo podobné těm našim. A stějně jako naše věda se nezabývá průměrností, tak ani ufouni nebudou.
Závěr:
Jak vyplývá z bodů C, naše planeta je prototypem průměrnosti.
Stejně jako nikdo na Zemi seriozně nezkoumá život průměrného, bílého, 40-letého heterosexuála z malého města v asijské části Česka nebo kolonie mořských koníků uprostřed Pacifiku nebo kvalitu potahů sedaček Fordu Escort z 92. roku, tak se nezabývá ufoun naší planetou, Sluncem nebo galaxií.
Na ufouny, ale věřím a předpokládám, že někde kus od nás je pořádné mezihvězdné ruch, jak ze Star Treku.
Pokud by se ale někdy stavěla mezigalactická dálnice přes naše území, tak nás sejmou jak mraveniště.
Disclaimer: Strávil sem sepisováním tohohle blábolu hodinu, jo. Proto kritizovat opatrně.
