prochaska

Dík, zkusím z nich dostat nějakou informaci.

Netušil byste někdo kde či od koho by se dalo sehnat safírové sklíčko atypického tvaru a velikosti? V zásadě bych si jej asi i uměl vybrousit sám z nějakého polotovaru, ale jde o obdélník 42x50 mm (opsaná kružnice 61 mm) tudíž úprava skla z "nějakých" hodinek asi nepřipadá v úvahu a vhodný polotovar se mi nedaří sehnat. Navíc to nemůže být náhodná koupě třeba z eBay protože - doufám - těch skel budu časem potřebovat víc.

Souhlasím, tu datumovku tam dávat neměli. Aspoň překrýt ciferníkem když už na strojku musí být...

Když pro profesora tak střízlivou kvalitu + aspoň jednu zajímavou featuru (když už to musí být kvůli ceně quartz tak z toho udělat výhodu a zvolit DCF). Ale přesto se 3000 nevejdu... Kdyby to mohlo být o něco víc (235 GBP) tak bych doporučoval tyhle http://www.junghanswatches.co.uk/JunghansS...ch030460100.htm

Aha, tak to jsem špatně pochopil. Počítač samozřejmě nosím a ještě navíc hodinky.

Na šnorchlování stačí hodinky snorkel's :-) Diver's jsou pro potápěče s přístrojem - 50 metrů, mokro, zima, tma, bahno, šutry, ...

Jestli víš o nějakých s tritiovými (či jinými radioaktivními) barvami které jsou vhodné pro potápěče tak sem s nimi. Archimede to bohužel nejsou, ostatně ani ten Luminox či Traser nejsou pro potápění optimální. Nemluvím samozřejmě o potápěčských počítačích (to je jiné téma, taky na flamewar :-) ), ale o čistých hodinkách.

Já bych poradil, ale když nevím, co si všichni pod těmi diver's představujete :-) Jde-li o hodinky pro potápěče který je chce používat jako důležitý přístroj pod vodou tak musí mít hlavně aktivně svítící ciferník (Luminox, Traser apod.), strojek quartz (fakt, nebijte mě), kovové pouzdro, lunetu co jde hodně ztuha a dlouhatánský gumový nebo raději gumotextilní řemínek. Všechno ostatní je podružné.

Luminox model 3600 používám jako potápěčské a opravdu fungují, i když mám výhrady k provedení korunky (už se mi jednou pod vodou vyšroubovala o rukáv). Deklarovaná hloubka 200 m, ale ve dvou stech jsem ještě nebyl, tak nevím jestli je to pravda. Někteří další výrobci hodinek s tritiovými kapslemi nemají "potápěčskou" odolnost vůbec v nabídce.

Vidíš, to by mohlo být. Zkusím poptat novou verzi fw, já měl tu co ji potom quli chybě upgradovali a ta upgradnutá už bude taky postarší.

Možná někoho naštvu, ale biju se do hlavy, že jsem dal peníze za něco tak hrozného jako D9. Hodilo by se to spíš na nějaké potápěčské fórum, ale když už je to tady... :-) Display mi připadá strašně nepřehledný. Obvykle není jasné, jestli se zobrazuje bezdekompresní limit, čas výstupu nebo čas na dekompresní zastávce. Poměrně důležitý údaj jako celkový čas ponoru se zobrazí jen po zmačknutí tlačítka (a hádej pod vodou bez příručky kterého ze čtyř možných :-)) a za chvíli zmizí a je zakryt poměrně nezajímavou hodnotou OTU (tedy ona není tak nezajímavá, ale jen při plánování ponoru, na dekompresi se s tím už nic nenadělá). Podobně je to s ostatními důležitými údaji, na jednom místě se jich střídá několik a člověk pořád musí přemýšlet co to vlastně ukazuje. Navíc jsou čísílka tak mrňavá, že v jen trochu horší viditelnosti nejsou vůbec vidět. Černý gumový extra dlouhý řemínek je pěkný ale chybí očko pro pojistný gumicuk. Ve vodě se na hodinky nedají brát žádné ohledy a není těžké je o něco urvat a ztratit. Ze stejného důvodu mi připadá jako nesmysl že je tam minerální sklo. Škrábance sice nevadí, pod vodou nejsou vidět, ale na suchu je to hrůza. Potápečské funkce jako výpočet dekomprese mají své mouchy ale v zásadě jsou v pořádku.

Ty hodinky neznám, ale myslím, že olejem by mělo být zaplavené všechno a neměl by tam zůstat žádný vzduch. Musí tam být nějaký kompenzátor změn objemu (tepelná dilatace, nějaká zbylá malinká bublinka vzduchu), domnívám se, že by na to mohl stačit průhyb dna.

Válec 250 mm vnitřní průměr a 600 dlouhý, vešly by se tam i menší hodiny s kukačkou (pokud je tedy někdo vyrábí ve vodotěsném provedení) :-)

Já mám zkušební komoru do 600 metrů, tak ten test můžu udělat. Ale není to žádný šetrný hodinářský přístroj, věc se prostě hodí do vody, zvýší se danou rychlostí tlak, výdrž na hloubce, vypustit a zkontrolovat jestli to je to OK nebo na vyhození.

Já si hodinky do vody beru, samozřejmě hloubkoměr (potápěčský počítač) mám taky. Na ručičkách se mi pohodlněji sleduje čas dekomprese než "digitální čas" na počítači.

Ten na europe.pool.ntp.org :-) A kdyz si tuhle adresu das ve Windows do Adjust DateTime/Internet Time/Serve a zaskrtnes Atomaticaly adjust tak to budes mit spravne i na svy masince :-)

Bohuzel, spodek i spodni kryt jsou z nerezi. Tedy nevim jak konkretne u tohoto modelu, ja mam starsi jeste z doby kdy se na Rado dalo koukat.

Já mám na hodinkách místo řemínku gumicuk a pro případ, že by se přetrhnul je mám ještě zajištěné drátem. Myslím, že je to ideální řešení. Na druhou stranu musím uznat, že jiné než potápěčské hodinky nenosím a že je mám zvenku na takovém kruhu co se na něj nacvakává rukavice.

Tak tak, ftípek. Titan je poměrně houževnatý, což je opak křehkosti. Nejhouževnatější jsou slitiny alfa-beta (Grade 5, pružinový titan), ale i běžný "hodinkový" titan (Grade 2) je dost houževnatý. Experimentálně to ověříš tak, že vezmeš titanové hodinky, pevně je chytíš do svěráku a švihneš do nich pořádným kladivem. Na střepy se rozletí jen (křehké) sklíčko, houževnaté pouzdro se jen ohne a nepraskne.

Titan je 1.7 krát lehčí než ocel i nerez. Na dotek studí méně než ocel, protože má poloviční tepelnou vodivost. Dokonce studí i méně než nerez, ačkoliv tepelná vodivost nerezi je ještě o chlup menší než titanu, ale to je zase způsobeno jeho nižší hustotou, díky které má 1.7 menší tepelnou kapacitu (vztaženo na objem) než ocel a nerez. Co se týká pevnosti tak klasický titan Grade 2 má pevnost srovnatelnou s běžnou levnou ocelí nebo nerezí, méně obvyklý Grade 5 je pevnější než nerez a vyrovná se "lepším středním" ocelím. Titan se údajně špatně obrábí, ale mně to tak nepřijde. Dělám z něj dokonce raději než z nerezi. (Ale titan Grade 5 se obrábí opravdu špatně, kvůli tomu se myslím ani na hodinky nepoužívá). Titan je méně odolný proti oděru než ocel i nerez. Známá je schopnost titanových šroubů se "kousat" pokud uděláte tu hloupost a použijete titanový šroub spolu s titanovou matičkou. Titanový nůž nedrží ostří. Titan prakticky vůbec nekoroduje a to ani ve slané vodní tříšti či mlze (jachta), což je věc kterou i docela dobrá nerez dříve nebo později odnese rezavými skvrnami, důlky nebo povlakem. Podle mně neexistuje lepší materiál (pokud pominu vojenskokosmické exotiky vyznačující se zejména podivnými přísadami, z nichž zlato je ještě ta nejlevnější) na potápěčské hodinky (myslím ty na potápění, ne na předvádění) a podobné.

Záleží na tom kam se chceš potápět. Jestli se potápíš za krásami podmořského života převážně ve dne, v čisté vodě a maximálně tak do šedesáti metrů tak si kup ty hodinky na které nejlépe vidíš na suchu. Barva ciferníku tě bude zajímat teprve ve zhoršených podmínkách. Jestli se potápíš mimo viditelnost denního světla tak bych vřele doporučoval ciferník s tritiovou barvou. Dal bych přednost černému ciferníku kvůli co největšímu kontrastu barev - občas jsi rád, že vidíš vůbec něco a ten kontrastní ciferník to aspoň malinko vylepší. Barvu těch tritiových kapslí bych volil červenou nebo oranžovou, protože tahle barva má nejlepší pronikavost v bahnité zakalené vodě, což je třeba v českých přehradách skoro standard. Bohužel to obvykle není kompatibilní s tím, co považujeme za pěkné potápěčské hodinky v podmínkách dokonale osvětlené vitríny v luxusním hodinářství... Sám mám Luminox s černým ciferníkem oranžově svítícím.

Asi jen trocha rezervy navic. Podle me to neni prehnane, pri saturacnich ponorech se dosahuji hloubky nekolika set metru, takze tahle odolnost se hodi. Je to o cca 100 metru vic nez rekord saturacniho potapeni.

Li akumulátory se obecně nedají nabíjet nějakým jednoduchým postupem a vyžadují inteligentní nabíječku, takže ochrana proti nadměrnému nabití je automaticky vyřešená. Navíc platí (na rozdíl od NiCd a NiMH), že Li* akumulátoru dělá dobře když se dá nabít kdykoliv je to možné, takže trvalý provoz v nabíječce mu neublíží.

Ono by stačilo, kdyby místo samých "zázračných" materiálů nebo naopak nějaké pitomé konstrukční nerezi někdo použil na normálně prodávané nože normální nástrojovou ocel, třeba 19733 nebo něco podobného co snese ostrý úhel břitu. Věřím, že tím by se ta lešenářská trubka překrojit dala (jen by nožík musel být namontovaný na pořádném masivním ramenu s hydraulickým pohonem :-)). Navíc by se to nemuselo brousit pokaždé co tím nakrájím chleba :-))

Jo, takhle je to jasnější, vlastně slinutý karbid (s neobvyklým složením), tvrdost karbidu 91 HRA, tvrdost matrice 49 HRC + trochu reklamního zatemňování :-)