-
Příspěvky
12 655 -
Registrace
-
Přítomen
Vše od uživatele straspol
-
Trochu mi to připomíná některý cesty v Rumunsku...
-
Já se domnívám, že lidí, kteří se budou CHTÍT nechat očkovat, bude asi dost, takže prvních pár vln spolknou ochotníci a rizikové skupiny, a pak- pokud to bude ještě stále aktuální- přijde na nějaký stupňovaný tlak. Do té doby se ale asi změní tolik věcí, že předjímat co se stane je fakt těžké..
-
Fuj. Předpokládám několikasetmetrový sráz...
-
Jojo, já Ti rozumím. Taky jsem přesvědčený, že základem očkování je souhlas očkovaného, nebo ne ? Možná mi to uniklo, jak je teď skoro každý den něco zase jinak. No- já o očkování uvažuju, možná - pokud se něco změní - mi ho ,,doporučí" zaměstnavatel, uvidíme.
-
Jakou vidíš alternativu ?
-
No- s tímhle ciferníkem z autohodin je kříž, má bohužel nožičky jinde než bys potřeboval, má- li být zachována trojka na korunce. Pár bardů to tady řešilo upilováním nožek a následným přilepenim ciferníku na základnu strojku oboustrannou páskou a nějakou distanční vložkou, aby pod cifrem skrytý datový věnec mohl volně běhat... nebo demontovali datový mechanismus ? Už si to nepamatuju...
-
Taky mi to pavoukem moc nešlo, není to na každý tvar sklíčka a taky s tím šroubem člověk nemá takový cit- a na ta stará sklíčka se stačí jen trochu zle podívat a už praskají.
-
Ty mě znáš, viď...
-
Jak na kterých PRIMkách- některá sklíčka jsou naklapnutá zvenčí v rámečku, některá vsazovaná přímo do pouzdra, některá jsou dokonce armovaná- to bývá oříšek. Obecně většinu sklíček není problém opatrně třeba přes ubrousek zevnitř vytlačit z pouzdra (nebo z rámečku, když to musí být...) ven. Je problém je vrátit zpátky - a ta armovaná většinou jak jednou vyndáš, pak stejně už tečou...
-
Zajímavější než číslo na dýnku je číslo pod setrvačkou. Na to tady najdeš samostatné vlákno.
-
Obecně bývaly dřív hodinky trochu menší. U PRIMek se ještě objevovaly i modely, kterým jsme říkávali ,,chlapecké" , ale obecně toto jsou hodinky, které mohli nosit chlapi i ženské, i když dámské modely byly spíš menší a ještě se dále výrazně zmenšily s příchodem kal. 80. V padesátkových kalibrech chlapi asi nosili spíš traktory a nebo nástupce Spartaků což je velikostí i tento případ, v šedesátkových už jely řady SPORT a i AUTOMATY byly ryze pánské, to už se nosily modely HULK... Třeba polštářky považuji za ,,unisex" s výjimkou dětských sportů- ty byly asi fakt spíš pro kluky, i když jak jsme odrostli a trošku to šlo, vyškemrali jsme už Humberta..
-
Však jsem se jen zeptal, jestli si smím přisednout...
-
-
Upřímnou soustrast, chlape..
-
Jsou v hezkém stavu a tato pouzdra se bez poškození nožek moc nevyskytují. Tak se o ně dobře postarej a citový vztah přijde sám, neboj ...
-
Ricousi, to je mi líto. Drž se, chlape.
-
To je wul...
-
Je to zvláštní, když začínaly úsporné žárovky (to ještě nebylo zakázané prodávat běžné žárovky) koupil jsem jednu takovou velikou na zkoušku a dal ji dcerce do pokojíku. To jí byl rok. Dnes je jí jednadvacet a žárovka svítí v tom pokojíku našim malým ratolestem z druhého vrhu. Výrobcům to ale brzy došlo a začali zřejmě do svítidel montovat kurvítko. Když mi pak doma postupně odcházely klasické žárovky, kupoval jsem po roce- dvou- třech už jen tyhle úsporné. Málokterá už přežila víc než rok. Není to účelem. Účelem je přece každou chvíli prodat novou...
-
Tak si to nějak sumíruju. V prodejním vlákně se stalo cosi, co šéfa rozhodilo tak, že jeho pohár trpělivosti přetekl (a poslední kapka fakt nemusí být ta největší) a rozhodl se pár věcí nastavit jinak a udělat pár změn. Obecně nejsem rád, když padají bany, ale chápu, že to občas asi být musí, a taky chápu, že naléhavost dané situace nutně musí různí lidé cítit různě. Proto tady asi kritika nemá valný smysl - je to hřiště, na kterém různost názorů nemůže přinést dobré ovoce. Vždycky se snažím vcítit do kůže toho kterého moderátora, který přikročil k opatření, a opakuju, že to pánové lehké nemají. Jsem šťastný, že pauza pro kolegy je jen dočasná, protože tady mám lidi rád a chodím na fórum i za nimi. Takže - jak vidím, jede se dál, jsou hotové nějaké změny, jsou avizované další změny a uvidíme jak se fórum rozvine. Osobně bych uvítal víc zajímavého čtení o hodinkách, i když sem chodím plkat rád. To je ale i na nás, abychom občas napsali něco o hodinkách, co stojí za zmínku. No- bude to třeba práce... a trochu se bojím, že tak objevím další a další hodinky, které nutně potřebuju...Je mezi námi pár opravdových znalců konkrétních značek, jedou tady vlákna, kde se můžeme poradit, běží tu zajímavé diskuse kde najdou své úplní začátečníci i vyprofilovaní fajnšmekři, sběratelé, znalci, a také i skuteční hodináři a obchodníci. Fórum přitahuje pozornost odborné veřejnosti i lidí, kteří prostě zabrousí, aby našli inspiraci, a po pár přečtených řádcích štítivě sundávají ze zápěstí cosi, co dřív byli schopni nazvat hodinkami, a poohlížejí se v inzerci po něčem onačejším. To je prostě super prostředí, které zákonitě musí občas nějakého dravce přitáhnout. Uměli jsme s tím žít a zase se to nějak zvládne. Tak si myslím, že tahat mrtvé rolexčokly za ocas už nic nového nepřinese. Co takhle počkat jak se věci vyvrbí..?
-
No... panna...
-
Jako první příznak jsem pocítil ne ztrátu, ale ZMĚNU chuti, která mi způsobila strašlivou škodu ( vylil jsem celou láhev mého oblíbeného vína a značnou část druhé, než mi to došlo). Pak jsem měl asi tři dny pocit, že mi někdo neustále rve maso od kostí. Zvlášť v oblasti zad- bederní a hrudní páteř a žebra- jsem měl pocit, že jsem soustavně plíživě vykosťován. Vyšší teplotu jsem podle mého neměl. Bolest hlavy- možná trochu, ale ve srovnání s pocity v zádech naprosto opomenutelný vjem. Po třech dnech čich na nule - to vydrželo více než měsíc a ani teď tedy nic moc- a chuť na nule - ta se sice vrátila, ale nedá se jí příliš věřit, neboť začala kladně hodnotit některá moravská červená vína, za což se krapet hanbím. Problémy s dechem žádné, kašel ne více než je u mě běžné. Teď jsem občas dýchavičnější, taky jsem přibral tři kila... a jsem daleko línější než dřív ( tento příznak kupodivu dostupná literatura nezmiňuje). Teprve když mi začalo být líp, málem mě to zabilo- dostal jsem chuť na kávu ( je to jako když člověku uříznou nohu, taky ho počád bolí palec nebo kotník, tady necítíte chuť, ale přesto chuť na kávu, steak a číši vína přetrvává) a když jsem postavil mocca na hořák, usnul jsem únavou v křesle- jak mi povolily ty záda, konečně se dalo spát. Po dvou hodinách přiběhla manželka z nákupu a co prý blázním, že je tu tak cítit plyn... Já se sice po šlofíku probudil, ale na kafe jsem samozřejmě zapomněl (demence je prý taky jeden z příznaků) a necítil jsem vůbec, vůbec nic. Děkoval jsem Bohu, že jsem přestal kouřit už před lety.
-
Nebylo to o sloníkovi ?
-
No a pokud si párkrát takovou medicínu dáš, tak potom potřebuješ ten recept Missisippiho z El Dorada : Cayenskej pepř, hořčice- ale ostrá !- střelnej prach a ricinovej olej... doteď vidím Mitchuma jak se z toho kroutil
-
Pánové, přeju Vám všem krásné Vánoce a štěstí, zdraví a spokojenost do dalších dnů.
-
Dámy a pánové, přeju Vám všem krásné Vánoce. Užijte si hezké svátky a ať Vám zdraví slouží.