Vyhledávání

“Montblanc? To je ta firma od které mám plnící pero. A taky parfém. Ale oni dělají i hodinky?” Tohle jsem si pomyslel, když jsem uviděl hodinky, které se mi moc líbily a které mají pro mě velký význam, jak napíšu později, ale zároveň jsem si nebyl jist, jestli chci hodinky (navíc za opravdu nelidovou cenu) od firmy, která podle mého tehdejšího mínění vyrábí už mnoho desetiletí kvalitní pera (jedním takovým píšu) a hodně drahé opasky, tašky a peněženky. Ale hodinky?? Nicméně, když jsem se začal probírat jejich nabídkou hodinek, zjistil jsem, že mají v nabídce zajímavé kousky, které vypadají kvalitně a jsou sice zdobné, ale ne kýčovité. A navíc pár neotřelých hodinářských nápadů a komplikací, které se týkaly i mého vyhlédnutého kousku. Tak dobře, ale dokáže někdo akový vyrobit kvalitní hodinky, když je začal dělat oficiálně v roce 1997? Ale je to trochu jinak: Montblanc koupil v rámci Richemont Group v roce 2006 manufakturu Minerva, což je v historii hodinářství slavná firma, která dělá hodinky více než 160 let. Koupili fabriku ve Villeret nazvanou Institut pro výzkum a vývoj, a zřejmě tedy mají jejich archiv, stroje a nástroje. Minerva byla autorem několika zajímavých řešení jako například chronografu s jedním tlačítkem tzv. monopusheru. Takže se nejedná o nějakou “rychlokvašku”, která by se objevila zčista jasna na zelené louce spolu s vymyšleným a dobře dobarveným příběhem, ale spíš o použití starého dobrého jména v novém oboru, v rámci přelévání značek a jmen v rámci gigantů, kterým Richemont bezesporu je. Takových corporátních kroků a čachrů jsme od dob quartzové krize a krachů letitých manufaktur, viděli již mnoho. Koho to zajímá může se podívat sem na článek o historii Minervy https://www.timeandwatches.com/p/history-of-minerva-from-its-foundation.html Marketing v této firmě funguje na jedničku. Dokážou do byznysu dostat zajímavé lidi (a pochopitelně je zaplatit). Jeden z ambasadorů Montblanc je Hugh Jackman - můj oblíbený herec (ale dobře, pořád jen herec), a druhý Reinhold Messner - fenomenální horolezec a zřejmě nejlepší lezec ve vysokých horách všech dob. Lezení je i můj koníček (byť tedy pouze skalní a překližkové) , a když mě jeden ze zdejších členů (Afričan) upozornil na to, že existuje limitovaná edice hodinek s Messnerem, moc jsem neváhal. Tak tedy toto je Montblanc Geosphere 1858 Reinhold Messner Limited Edition. Rozklíčováním tohoto dlouhého názvu zjistíme, že: Montblanc je bílá hora, Geosphere je polokoule, 1858 je rok založení manufaktury Minerva a zároveň název jedné řady hodinek Montblanc, Reinhold Messner jak bylo řečeno horolezec a Limited Edition znamená, že těchto hodinek je vyrobeno pouze 262 kusů. Proč zrovna 262? No protože výška tak zvaných osmitisícovek tedy hor nad 8000 metrů, které zdolal Messner všechny je ve stopách 26 200 stop. Jestli tyto hodinky Reinhold Messner nosí nebo ne, zda si nechal pouze zaplatit za to, že se stal součástí marketingové akce, samozřejmě nevím. Nesdílím ani názor, že se jedná o outdorové hodinky, jak se snaží Montblanc prezentovat, fakt si hodinky za 160 tisíc na skálu nevezmu. No ale nějakým způsobem odkazují na outdoor a přírodu, a taky na historii - ve formě bronzu, z něhož je vyrobeno pouzdro a pak taky řemen na kterém jsou nasazeny, což je hadrový nato řemen, ale velice vypracovaný (detailně popíšu dále). Hodinky Geosphere 1858 byly představeny na SIHH v roce 2019, a tato verze Reinhold Messner byla představena v říjnu 2020. Kdo je Reinhold Messner, určitě všichni víte, a nechci tady přepisovat jeho životopis, ale aspoň stručně. RM je 76 letý oficiálně Ital, mluvící německy, ale já bych řekl prostě tyrolák. Jakému státu nebo monarchii zrovna patřilo údolí, ve kterém bydleli, myslím nikdo z nich moc neřešil. Narodil se jako druhé z osmi dětí. V 26 letech se pokusil se svým o dva roky mladším bratrem Güntherem vylézt na himálájskou osmitisícovku Nanga Parbat. A i když se nahoru dostali, tak při sestupu Günther zahynul a Reinhold měl namále. Kvůli omrzlinám přišel o 6 prstů na nohou a do doby, než bylo nalezeno tělo jeho bratra, což trvalo 35 let (až v roce 2005) byl obviňován z toho, že jeho smrt zavinil svým riskantním pokusem o přechod hory. Ale jak ukázal během svého života mnohokrát, tenhle chlap se jen tak nevzdává. Člověk, který vylezl jako první na všechny osmitisícovky bez použití kyslíku. Zdolal tedy tzv. Korunu Himálaje. Podílel se na sepsání tzv. Koruny světa, tedy seznamu nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů. Tuto výzvu sepsal v osmdesátých letech minulého století Richard Bass a Messner ji upravil. Koruna světa má 8 vrcholů, přestože kontinentů je jen 6 či 7 podle různých pohledů. Jednak proto, že v tomto seznamu je jeden vrchol pro Severní Ameriku a jeden pro Jižní. Dále proto, že existuje dvojí výklad toho, zda je nejvyšší hora Evropy Mont Blanc nebo Elbrus (nejvyšší hora Kavkazu), podle toho, co se považuje za hranici mezi Evropou a Asií, a tedy zda je Kavkaz v Evropě nebo v Asii. Takže v seznamu jsou pro jistotu oba vrcholy. Místo nejvyšší hory pevninské Austrálie, což je Mount Kosciuszko, která má pouhých 2228 metrů a je to spíš vysoký kopec než hora, a pro horolezce tedy malá výzva, je v něm uvedena nejvyšší hora Oceánie ležící na Papue Nové Guinei Puncak Jaya. Ta má už zajímavých 4884 metrů. I když jiné zdroje považují za nejvyšší horu Oceánie Mount Wilhelm s 4506 metry. Je to tedy věda, stanovit nějvyšší vrcholy kontinentů, ale seznam byl vytvořen a Messner ho zdolal, a jako první opět bez použití kyslíku. Bez kyslíku se rozumím, že si nahoru nenesl lahve s kyslíkem. Rozdíl ve výkonu s kyslíkem či bez je diametrální. Koruna světa neboli Seven Summits je tedy důvod, proč jsou na dýnku vyryta jméně těchto vrcholů. Kdo by si chtěl přečíst všechny detaily Messnerova lezeckého i nelezeckého života, může si přečsít některou ze 70 knížek, které dosud napsal. RM pořádá prezentace všude po světe i na svém hradě Juval v severní Itálii, kde bydlí; a taky občas zavítá do České Republiky. Na webu jeho pořadů najdete spousty. Teď k samotným hodinkám. Jedná se o hodinky s automatickým nátahem o průměru pouzdra 42 mm (bez korunky), výšce pouzdra 12,8 mm s druhým časem, datumovkou a - polokoulemi. Bezesporu to nejzajímavější na těchto hodinkách jsou polokoule - tedy severní a jižní hemisféra, které ukazují zcela ojedinělým způsobem jaký čas je na jednotlivých místech na Zeměkouli a to ve 24 hod formátu. Polokoule se otáčejí současně s hodinovou ručkou - severní po směru hodnových ručiček, jižní proti. Pro mě to jsou hodně zdobné hodinky, všechny moje ostatní hodinky jsou decetntnější. Ale jak, už mi tady někdo napsal: Montblanc nesklouzl ke kýči, přestože by to v tomto případě bylo dost jednoduché. Pouzdro hodinek je tedy, jak už bylo řečeno z bronzu, stejně jako nešroubovací korunka. Dýnko je titanové, ručky hodinová a minutová jsou z červeného zlata. Boky pouzdra mají velice jemný brus, hrany nožek jsou leštěné. Na dýnku je složité a nádherné “rytí”, které zobrazuje horu Mont Blanc, zkřížené cepíny (důležité nářadí pro lezení ve vysokých horách), růžice světových stran, podpis Reinholda Messnera, názvy 8 vrcholů Koruny Světa, údaj o vodotěsnosti, výrobní číslo, údaj o materiálu, nezbytný nápis Swiss made, název řady 1858 a Geosphere. Korunka je signovaná emblémem Montblancu, což je taková ta zakulacená šesticípá hvězda, neboli stylizovaný vrcholek Mont Blancu, který najdete na všech jejich výrobcích. Hodinky mají subjektivně vyšší pouzdro (roli hraje i to, že jsou ještě podloženy nato řemenem, který prochází pod pouzdrem a ještě je tedy o milimetr zvedne) a docela dlouhé nožky, takže na hodně malé ruce budou přečnívat. Ale žádné oversized hodinky to nejsou ani náhodou. Viz. fotky na mém zápěstí o obvodu 18,5 cm. Hodinky nejsou ani moc těžké, mají 96 gramů i s řemenem, což je o 4 gramy méně než Rolex Submariner na kaučuku. Kolem safírového skla s oboustranným antireflexem je bronzová luneta oboustranně otočná s aretací, s modrou s keramickou vložkou, na které jsou vyznačeny světové strany jako na kompasu. Ciferník má modrou barvu, která přechází od středu k obvodu postupně do tmavě modré. Hodinové indexy jsou u pozic 2, 4, 8 a 10 zobrazeny čísly, ostatní čárami, pozice 6 a 12 je bez indexu (ten tady zastupuje polokoule). Toto řešení se mi líbí, narozdíl od různě ukouslých číslic u některých hodinek, zejména chronografů. Hodinky řady Geosphere se vyrábějí také se zeleným a černým ciferníkem v několika kombinacích bronzu či titanu. Koho to zajímá může se podívat a www.montblanc.com Na pozici 3 je datumovka s bílým písmem na tmavě modrém pozadí. Na pozici 9 je subdial druhého času, který se seřizuje po vytažení korunky zatlačením zapuštěného tlačítka na boku pouzdra na pozici 10. K tomuto seřizování je přibalen plastový kolíček, jak jinak než s emblémem Montblanc, ale bambusové párátko taky určitě odvede svou práci dobře. Na pozici 12 a 6 jsou hemisféry, jejichž okraj lemuje kruh s modrou částí zobrazující noc a jakousi bronzovou až růžovou částí, která zobrazuje den. Hemisféry, tedy to, co považuji za nejzajímavější u těchto hodinek a co jsem zatím jinde neviděl, jsou opravdu vypuklé, není to jen plochý disk. Je na nich zobrazena mapa severní a jižní polokoule s užasnými detaily. Na mapě jsou zobrazeny červené tečky označující vrcholy Koruny světa. Dále je na nich zobrazena síť poledníků a rovnoběžek. Poledníků je všech 24, a nultý neboli Greenwichský poledník je vyveden o něco silnejší čarou než ostatní poledníky. Bohužel nultý poledník poněkud splývá s ostatními. Toto řešení je méně přehledné než u jiné kombinace MB Geosphere, kde je nultý poledník i barevně odlišen od ostatních poledníků. Proč řeším jednu čáru? No protože od nultého poledníku mrknu na to, kde je Anglie, pak Evropa a tím pádem, kde jsou ostatní kontinenty a kolik že je tam vlastně hodin. Hodinky mají luminiscenci Super Lumi Nova na ručkách, indexech, otočné lunetě a hlavně polokoulích. Což sice v noci trochu stěžuje čitelnost, ale zároven je to neskutečná paráda. Polokoule mají trochu jinou barvu lumniscence než ručky, takže lze čas přečíst docela dobře. Strojek označuje Montblanc MB 29.25, což má být upravený strojek na základě Sellity (někde jsem zase zahlédl, že ETA), ale za tyto informace vážně neručím, doplněný o vlastní nástavbu, která řeší GMT a otáčení polokoulí. Strojek má frekvenci 28 800 polokmitů za sekundu, rezerva nátahu je 42 hodin, počet kamenů je 26. Základ z ETA nebo Sellity samozřejmě není žádná ostuda, takové strojky najdete v mnoha IWC (i u jiných značek) za hodně peněz, a vždy budou označené vlastním názvem výrobce. Strojek nemá COSC certifikát. Montblanc říká, že všechny jejich strojky absolvují 500 hodinový test v laboratoři. Přesnost hodinek není jednoduché zjistit, protože hodinky nemají vteřinovou ručku, ale po prvním týdnu nošení odhaduji přesnost na +2 sekundy denně. Řemen je nato, tedy tak zvaný “hadr”, ale v tomto případě “nóbl hadr”. Údajně ručně vyráběný kdesi ve Francii, no těžko ověřit, ale fakt je že je pohodlný, vypadá že toho hodně vydrží a je vyroben do detailu hezky. Šířka řemenu je 22 mm. Řemen se zapíná sponou s “bronzovým povrchem” s nápisem Montblanc, kterou se dá regulovat délka řemenu podle ruky a nepřečnívá dlouhý kus řemene za sponou. Za sponou jsou také dvě bronzová očka na zastrčení konce řemenu. Řemen má v místě zdvojení dvě očka, kterými se provléknou stěžejky a zajistí vám, že se hodinky nesvezou z řemenu, pokud ho rozepnete. Nevýhodou (nato řemenu) je, že zakrývá z velké části to parádní dýnko. Naopak známou výhodu nato řemenů, je to, že hodinky nespadnou z ruky ani po vypadnutí jedné stěžejky. Co na závěr? Už dlouhou dobu jsem chtěl mít bronzové hodinky. Jsem zvědav na patinování, tedy na změnu povrchu, ke které dochází reakcí materiáu na okolí. Absolvoval jsem “ochutnávku” s Oris Divers 65, které mají bronzovou lunetu, ale celobronzové hodinky jsem ještě neměl. Hodinky jsem koupil nové v Koscomu a musím říct, že jejich jednání bylo naprosto profesionální a ochotné. A i v době covidové, kdy obchod měl proběhnout přes “výdejní okénko” zařídili, že prohlídku, předání hodinek a vysvětlení funkcí, jsem si užil a nebylo to “pod úroveň”. A to, že těchto kousků moc ne světě není a nebude, a že jsou opravdu neokoukané, činí moji radost z hodinek ještě větší. Zdroje: www.montblanc.com, www.wikipedia.com, www.timeandwatches.com