Vyhledávání

Po zhruba dvou měsících od pořízení jsem se konečně odhodlal napsat pár postřehů ke svému novému přírůstku v podobě Omega Seamaster 300 ref.: 234.30.41.21.03.001, tj. v jejich pro mne zásadním "faceliftu" z roku 2021, který přinesl spoustu "malých" změn, v důsledku kterých se pro mne tento, v původním provedení nezajímavý model, proměnil ve splněný hodinkový sen. Co se tedy změnilo, když na první rychlý pohled vypadají hodinky téměř stejně. Bez nadsázky lze tvrdit, že v podstatě všechno. Pouzdro se snížilo o téměř 1 mm z 14,7 mm na 13,85 mm, takže nyní mají hodinky nižší siluetu a lépe sedí na ruce díky vhodnějšímu rozložení váhy. U nového modelu mají obě základní varianty (černá a modrá) pouzdro i tah v oceli, stará varianta nabízela modrou pouze v titanu. Ciferník a sklíčko se zvětšilo o půl milimetru, kdy tento vytříbený poměr velikosti ciferníku a lunety s sebou nesl celou řadu dalších pozitivních změn. Díky tomu se ztenčil kovový prstenec okolo sklíčka, který by na předchozím modelu na můj vkus až neforemně tlustý. Adekvátně této změně se též prodloužily ručky a tím nabyly elegantnější siluetu. Sklíčko je nyní výrazně "double bubble domed" dodávající hodinkám plasticitu oproti poněkud placatému vzhledu předchozího modelu s lehce klenutým sklíčkem. Ciferník nového modelu je řešen sendvičovou konstrukcí ze dvou vrstev, zatímco předchozí model měl pouze jakési prolisy v nichž byla lumi zapuštěna. Lumi je nyní i v číslech, které musely kvůli této konstrukci dostat u šestky a devítky otevřený font písma. Na ciferníků též výrazně ubylo zbytečných nápisů. Luneta je nyní hliníková s anodizací pro větší odolnost, oproti tomu předchozí model měl lunetu keramickou s kovovými indexy, tj. z materiálu liquidmetal. Hliník je mnohými vnímán jako krok zpět, ale za mne i v tomto směru došlo k pozitivní změně harmonizující celkový vintage feeling tohoto modelu. Luneta má opravdu nádherný sametový odstín perfektně ladící ciferníku a navíc obsahuje luminiscenci, která mimo svícení též barevně ladí s indexy na ciferníku. Původní kruhová korunka dostala elegantnější ke konci rozšiřující se tvar. Zmizela podivnost spočívající v bílém nátěru vteřinové ručky odlišující ji od ostatních kovově lesklých ruček. Změnil se i strojek, a to zejména METAS certifikací, kdy už i původní model měl dva barely pro delší rezervu nátahu, ale hlavně pro držení přesnosti po celou dobu nátahu od plně natažených až téměř po zastavení. Nově je strojek kryt NAIAD dýnkem. Změnilo se i provedení tahu, který má na místo leštěného středu a broušených boků přesně opačnou konfiguraci. Od broušeného středu nového provedení lze očekávat menší náchylnost na drobné vlásečnice, zatímco leštěné boky lépe opticky navazují na leštěné nožky. Tah se výrazněji zužuje z 21mm na 16mm (původní tah se ze stejné hodnoty ztenčoval pouze na 18mm) s mikroregulací ve sponě dodávající dvě přidané polohy. Tah lépe obepíná ruku (zvláště máte-li ji tenčí), neboť střední dílek navazující na pouzdro je zkrácený oproti bočním, u starého modelu to bylo naopak, což pocitově prodlužovalo délku hodinek jakoby měly větší lug to lug rozpětí. Všechny shora popsané změny osobně považuji za přínosné, většinou došlo k nespornému technickému vylepšení, či (jako v případě použití hliníkové lunety) ke sjednocení jednotlivých částí vzhledem k celkovému charakteru hodinek. U obou provedení tohoto modelu je často diskutována barva luminiscenčního nátěru v odstínu falešné patiny starých tritiových hodinek. Slyšel jsem i poněkud osamocené názory, že se o žádnou faux patinu nejedná, že je to jednoduše barva v takovém odstínu, která se nejlépe hodí k barvě ciferníku. Ať už je pravda jakákoli, musím říci, že k modrému ciferníčku tento odstín pasuje skvěle, určitě lépe než by mohla k němu až příliš kontrastní bílá obvyklého luminiscenčního nátěru. Zajímavé je provedení ruček tohoto modelu, kdy je každá v úplně jiném tvaru, hodinová "arrow", minutová "dauphine", (stejně jako na některých Speedmasterech, ale přesně naopak než na modelu Aqua Terra) a vteřinová ve tvaru lízátka "lollipop" (tj. podobně jako na bondovském modelu Spectre, kde však byla v bílém lakování). Na ruce hodinky sedí skvěle, modrá barva je mimo přímé světlo hodně temná a s rostoucím osvětlením se krásně mění do středně světlých odstínů. Luminiscence je po přímém nasvětlení o něco málo méně zářivá než třeba na bondovkách, které ji mají v rezervoárech aplikovaných indexů, vydrží však svítit zhruba stejně dlouho. Kvůli skeletonizovaným ručkám bondovek jsou pak tyto třístovky v průběhu noci mnohem lépe čitelné. Minutová ručka a pip na lunetě mají zelený nádech zatímco vše ostatní svítí modře. Závěrem přidávám pár fotografií:

Ahoj, chci vám ukázat svojí sbírku vintage hodinek. Jediné bližší informace mám k historii Speedmasterů, které byly koupeny od Čecha, který emigroval do USA, kde hodinky zakoupil. Mám od nich dokonce certifikát s datem nákupu a cenou, bohužel jsem teď ještě mimo ČR na pár měsíců, ale fotku mohu přihodit později. Tuším, že cena hodinek byla přes 200 dolarů. Když se vrátil na důchod do ČR, tak je od něj otec zakoupil a následně jsem si je od něho koupil já. Na hodinkách bylo pouze přebroušeno sklíčko, jinak je vše původní. Seamastery jsem na fórum postoval již před nějakou dobou, protože jsem si nebyl jistý pravostí. Nechal jsem je následně zkontrolovat u Dušáka, kde mi řekli, že stroj je originál. Bohužel fotku strojku nemám. Odkaz do diskuse je zde: http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/57831-omega-seamaster-identifikace/?p=915176 Autavie mi před lety vypadli z ruky a je u nich poškozeno sklíčko, na kterém je menší pavučina. Hodinky jsem zakoupil i s boxem ve tvaru přilby. Nedávnou jsem ji našel na ebay, kde se prodávají za opravdu vysoké ceny a údajně se jedná o vzácné kousky. Pokud by někdo věděl, proč je box tak drahý, prosím napište. Všechny hodinky fungují. Když jsem byl u běžných hodinářů, tak se mi hodinky báli otevřít. Přemýšlím, že bych si je nechal otevřít, zjistit stav a případně nechal servisovat. Pokud byste měli rady nebo se chtěli na něco zeptat, tak neváhejte.