Vyhledávání

Rád bych se podělil o mou radost z předčasného vánočního dárku. Ačkoliv jsem hodinářský analfabet, pokusím se sepsat něco ve smyslu krátké uživatelské recenze. Panerai je něco jako moje srdeční záležitost. Byly to mé v podstatě první pořádné hodinky (čti hodinky nad 100K) a v posledních 2 letech jsem jich pěknou řádku vystřídal. Poté následovalo mé Rolex a jiné období a asi před měsícem jsem zjistil, že se mi po Panerai tuze stýská. Jelikož mě už ucho na hodinkách moc nebaví, začal jsem se poohlížet po jednoduchých Radiomirech s jedinou podmínkou a to se sendvičovým ciferníkem. PAM388 jsem už měl a jsou poměrně vysoké a tak má volba vcelku záhy a logicky padla na PAM183. Rozhodnutí tedy bylo učiněno, pak už jen nezbytných 24h vnitřního boje zda li je opravdu potřebuji a jal jsem se volat do Carollina. Na asi padesátý pokus jsem se dovolal a přišla sprcha. PAM 183 nejsou a letos již jistě nebudou. Mají PAM380 (super cena, ale hnusný ciferník) a pak dva typy v pouzdře 1940 o kterém jsem do toho okamžiku ani na moment neuvažoval. PAM572 nemají což by byla první volba, 47mm už ani náhodou a tak zbývaly pouhé 2 možnosti. PAM380 a nebo PAM512. Po dalších asi 24h prohlížení všem možných i nemožných fotek na google jsem zjistil že jsem se vlastně zamiloval a má volba je PAM512. Řeknu li, že když jsem je uviděl prvně naživo tak jsem cítil rozpaky, nebylo by to úplně výstižné. Jel jsem si pro macho hodinky Panerai a dostal jsem subtilní oblekovky. Na jedné straně mě uchvacovaly křivky a tenkost pouzdra a na straně druhé mi totéž vadilo. Myslel jsem, že cestou z Prahy se budu cítit jako Rambo a místo toho jsem se cítil jako bankovní úředník a začal jsem váhat zda li jsem neměl koupit raději Luminory 8 Days. Naštěstí se to každou hodinou při pohledu na zápěstí zlepšovalo a druhý den ráno jsem už cítil jen nadšení. Po týdnu co je mám si stále myslím, že to jsou jedny z nej Panerai vůbec. Teď přichází ta rádoby recenze. Nebudu li přesný, nekamenujte mne prosím. Panerai Radiomir v pouzdře 1940 lze v současnosti zakoupit v rozměru: 42mm (PAM512, cal. P999/1 s ručním nátahem rezerva 60 hodin) 47mm (PAM514, cal. P.3000 s ručním nátahem rezerva 3 dny) 45mm (PAM572, cal. P.4000 automat s microrotorem s rezervou 3 dny). Ačkoliv zní název Radiomir spíše rusky než italsky, původ názvu je potřeba hledat ve složce barvy která zajišťovala svítivost indexů a ručiček což bylo ve své době rádium. Vojáci používající původní Radiomiry (Luminory ještě neexistovali) si stěžovali na nepříliš vysokou pevnost nožiček a také na fakt, že původní řemen nelze snadno měnit jelikož byl napevno našitý. V Panerai které v té době živily jen armádní zakázky museli tedy vymyslet co s tím. Začali tak vyvíjet pouzdro kde nožky budou masivnější a součástí pouzdra, budou vrtané a řemen v nich bude uchycen pomocí stěžejek a bude tedy snáze vyměnitelný. Navrhli tedy pouzdro 1940, které se v podstatě v nezměněné podobě vyrábí i dnes a z něhož vycházeli při návrhu tolik oblíbených Luminor. Pouzdro alespoň tedy v případě mých PAM512 je nesmírně lehlé (někde jsem četl něco okolo 70g.) a nízké. Dýnko je prosklené a sedí dokonale a celou plochou na ruce. Po dvou dnech nošení jsem si na hodinky zvykl natolik, že ani nevnímám kdy na ruce jsou a kdy ne. Korunka není stejná jak ji známe tedy ve tvaru diamantu, ale plochá s logem Panerai. Je šroubovací a lze s ní velice snadno manipulovat a to i v případě, že jsou hodinky na zápěstí. Vodotěsnost pouzdra je 100m. Nožičky jsou krátké a silné, vrtané po obou stranách a řemen v nich drží pomoci stěžejek. Rozteč je 22mm. Tady leží má zatím jediná, ale poměrně zásadní výtka. Panerai je mimo jiné oblíben pro svou snadnost výměny řemenů a to způsobem, kdy ani kopyto mého formátu nepoškrábe při výměně nožičky. U tohoto systému si tím ani zdaleka nejsem jist. Ostatně, objednal jsem pár řemenů tak už brzo uvidíme. Hodinky jsou osazeny inhouse calibrem P.999/1, který má býti doposud nejmenším, nejnižším a nejlehčím manufakturním strojkem v historii Panerai ( je poze 3mm vysoký, má 19 kamenů, Glycydur, Incabloc, tepe 21.600 za hodinu a má 144 součástek). Rezerva je vzhledem k faktu že mají pouze jeden pérovník úctyhodných 60 hodin a já jsem naměřil dokonce 68 hodin. Jelikož jsem puntičkář, sledoval jsem přesnost chodu a i zde jsem došel k milému překvapení. Za týdem udělali -2 sec. což je vzhledem k mým zkušenostem s inhouse strojky Panerai neuvěřitelně dobrý výsledek. Hodinky jsou v základu obuty na 22 mm černém echt krokodýlovi s trnovou sponou, ovšem nikoliv pro Panerai klasickou pre-V, ale sponou kterou u Panerai nazývají trapezoidal. Balení je v podstatě totožné se všemi Panerai. Tedy černá lepenková krabice, uvnitř hnědá dřevěná ( na rozdíl od Luminorů bez dalšího strapu a nářadí). Stejně jako u všech inhouse zde není plastová záruční karta, ale knížka a nálepky se sériovými čísly. Na závěr mohu říci jen jedno. Hodinky jsou skvělé a kdykoliv bych si je bez zaváhání koupil znovu. Při slově koupil mi dochází, že mám ještě jednu docela zásadní výtku: Chtít za hodinky v pro Panerai nestandartní velikosti osazené poměrně jednoduchým strojkem s ručním nátahem a v podstatě bez jakýchkoliv komplikací 176.400,-CZK což je oficiální cena v CZ, mi příjde docela šílené. No ale nakonec šílenec fakt jsem a láska je láska. Pokud jste dočetli až sem tak klobouk dolů