SMITHS VANGUARD PRS-32

[pavel_k]

SMITHS VANGUARD - PRS-32

Značka Smiths mi byla vždycky sympatická. Už třeba jen proto, že Sir Edmund Hillary během prvovýstupu 29. května 1953 na vrchol Mount Everestu měl na ruce právě Smithsky. ROLEX pak sice se svým geniálním marketingem tohle prvenství urval jen pro sebe , ale SMITHSky tam prostě tenkrát byly také.

Smiths byla poslední přežívající britská hodinářská společnost, která vyráběla hodinky výhradně ve Spojeném království. Od 50. let až do uzavření společnosti Smiths dodával hodinky i britskému ministerstvu obrany. Původní  Smiths Group sice ještě pořád existuje, ale jejich hodinářská divize skončila někdy v sedmdesátých letech. Značku pro použití v hodinařině pak koupil Eddie Platts z Timefactors a SMITHS hodinky díky němu zase žijí. Tenhle příběh mi dává další plusové emoční body.

I kvůli prvovýstupu na Mount Everest jsem dokázal odpustit tu přílišnou „inspiraci“, která jasně pochází od Rolex Daytona. V květnu 2019 jsem se tedy impulsivně zařadil do nákupní fronty na Timefactors. Eddie se chystal pustit do prodeje limitovanou edici PRS 32 a já už jen řešil, jakou verzi ciferníku vyberu. Po otevření obchodu se obě varianty bleskově  vyprodaly… a u mne skončilo číslo 8/50.

 

Specifikace:

POUZDRO

• Nerezová ocel 316L, leštěné boky a kartáčovaný povrch

• Průměr 40 mm napříč bez korunky, 44 mm včetně korunky

• Tloušťka 16 mm k vrcholu sklíčka

• Odolnost vůči intenzitě magnetického pole: 4800 A/m

• Vodotěsnost 100 metrů

• Hmotnost 190 gramů včetně tahu

• Průhledná safírová zadní strana pouzdra

 

Sklíčko

• Safír 32 mm x 1,6 mm

 

Strojek

Seiko NE88A (Seiko 8R28) se 34 kameny

 

Jak Vanguardy hodnotím po pěti lety letech?

Obouchal jsem je, ale nosím je pořád rád. Koupil bych je znova? Ano.

Co mi radost neudělalo: (něco z toho je vidět hlavně na makro snímcích, okem jen velmi těžko)

·         Z ocelového tahu neustále lezly ven šroubovací osičky, nakonec problém vyřešilo lehké zakápnutí silikonovým lepidlem…

·         Strojek na který se koukáte skrz průhledné dýnko zase tak krásný není, prostě dokonalost Grand Seiko tady chybí.

·         Ciferník na makro fotkách ukazuje prvky nedokonalosti. Znovu, Grand Seiko ani Rolex to není.

·         Černé číslice na lunetě dost vybledly

·         Ručičky s věkem získaly malé kazy

 

Co mi radost udělalo:

·         Jsou příjemně cítit na ruce, v pozitivním smyslu slova o nich „víte“. Je to kus poctivého železa.

·         Ocelový tah je příjemný.

·         Relativně vysoká výška pro mě není problém.

·         Jako toolwatche fungují, nebojím se je tahat skutečně všude, na kolo, na lyže, do moře…

·         Šroubovací tlačítka stopek působí robustně.

·         Přesnost hodinek nikdy nebyla problém a neřešil jsem ji.

·         Mám radost, že jsem peníze utratil u srdcaře Eddieho.

 

 

[SadClown]

Moc pěkná recenze je z toho cítit že ti dělají i po těch letech radost. To je to hlavní!