proč tudor?
Před deseti lety jsem získal první mechanické hodinky, seiko 5 field, mám je dodnes a občas je rád ponosím. Nosil jsem je denně asi 5 let a pak najednou potřebovaly servis, denní odchylka najednou byla cca 5 min. Do té doby jsem o nutnosti servisu mechanických hodinek nevěděl nic, byl jsem zcela naivní. Fascinovalo mě, že se mi nezastaví kvůli vybité baterii a to mi stačilo. Ke štěstí. Jenže pak přišlo neštěstí, hodinky putovaly do Onyxu - aniž bych tušil, jak je Onyx důležitý a že je vlastně štěstí, že bydlím nedaleko. Jenže byly 3 měsíce pryč a právě tahle doba byla zásadní pro mé pobláznění s hodinkama. Napadlo mě, koupit si v mezičase, než se oservisují další mechanické hodinky, zároveň jsem měl narozeniny. Obědnal jsem si seiko potápky, stále pětky, ale s vyšší wr a pak se ukázalo, že bych vlastně raději strojek s hackingem a co teď s tím, přece nebudu mít troje hodinky, prodávat se mi ty nové nechtělo, protože přece nejsem šílenec. Ale touha po lepším strojku zvítězila.
Pak jsem narazil na blog Igora Kulmana a začetl jsem se do jeho popisu seiko sarb:
https://www.kulman.sk/recenzia-seiko-sarb033/
Hodinky popisoval jako umělecké dílko, už tehdy jsem věděl, že ty soudkovité tvary mě hodně berou. Pak jsem se dostal mezi seikaře, začaly první výměny, jeden dobrý kolega mi nabídl chrona za hodinky nižší třídy a to mi změnilo způsob vnímání, postupně jsem se učil nepřipadat si trapně, že mám na ruce větší hodinky, dražší hodinky. Přesto byl můj plán jasný, nikdy nedat za hodinky víc jak cca 13tis.
Pak jsem narazil u pana Kulmana na článek o tudorech:
https://www.kulman.sk/recenzia-tudor-black-bay-36/
A řekl jsem si, že má pan Kulman fakt dobrej vkus a určitě bych si takové hodinky někdy přál mít, ale cena je příliš vysoká. A na tom jsem skončil. Čili už poměrně dlouhou dobu mám značku tudor někde v pozadí myšlení, že dělají krásné hodinky. Čas běžel, já stále více pronikal do světa hodinek, seznámil se postupně s mnoha dalšími posedlými lidmi a postupně se mi rozšiřovala představa toho, co bych někdy mohl v budoucnu mít. Našetřil jsem si na vintážní quartzové GS a byl přesvědčen, že to je můj vrchol. Dál se kolem mě točily různé výměny a čím dál víc jsem inklinoval k švýcarské přesnosti, i starší longines byly o dost přesnější, než seika typu 6r15 a 6r35. Ale velmi mě mrzelo, že tak krásné hodinky jako seika potápky s těmito strojky - s nádherně tvarovanými pouzdry, krásně broušenými ručkami, vlastně nejde úplně dobře seřídit a vždy je to o náhodě. Samozřejmě občas člověk narazí na 6r35, který jde přesně.
Postupně se ukázalo, že quartzové hodinky jsou pro mě jakoby mrtvé, vadí mi, že se vše odvíjí od baterie. Naopak pocit natahování strojku rotorem při pohybu rukou je pocit jakéhosi životního propojení s hodinkami. Za posledních několik měsíců jsem dal na ruku quartz zcela minimálně. Postupně jsem si také uvědomil, že raději nosím větší hodinky, je na ně dobře vidět a rád je vnímám na ruce. GS zůstávaly odložené na nočním stolku, rád jsem se na ně díval, ale téměř je nenosil. Několik GS je ovšem určitá hodnota. A tato hodnota se najednou ukázala důležitá, z nenadání se naskytla příležitost, jak tuto hodnotu proměnit za tudor. Sice jiné hodinky, než popisoval pan Kulman, větší hodinky, dražší hodinky, s jiným strojkem. JIž delší dobu jsem si říkal, že ty BB36 mi možná budou trošku malé, protože všechny ty drobné GS v podobných velikostech mi začaly nevyhovovat - právě kvůli té velikosti. Ano, dřív jsem větší hodinky, rozuměj 41mm průměr považoval za moc velké, ale postupně jsem dozrál k tomu, že je to vlastně pro mě optimální. Zalitoval jsem např. toho, že jsem před časem vyměnil své 41LHC za malinké GS.
Naskytlou příležitost proměnění svých GS za tudory jsem tedy po jistém myšlenkovém zápase využil.
Najednou bych tolik peněz za jedny hodinky nikdy (!) nedal. Avšak v podobě několika menších hodinek to vypadalo naprosto vpořádku.
A tak jsem do toho šel.
Několikrát jsem se zde na foru setkal s názorem, že dlouhodobým vývojem a jistou trpělivostí se člověk někam dostane. Možná je to jako s ochutnáváním vína. Nemá smysl začátečníkovi dávat drahou francouzskou značku, nebyl by schopen ji ocenit a připadala by mu nesmyslně drahá a zbytečná. Jako pubertál jsem pil převážně čůčo. Bylo to hnusné, levné a dělali to tak všichni spolužáci na stavárně, vždycky před tanečníma, ha ha. Potřebovali jsme se posilnit. Nikoho by ani nenapadlo koupit si něco dražšího 
Nebyly peníze a nebyl důvod. Cíl byl posilnit se "Je mi jedno, co piju, hlavně, že se motám" bylo naše heslo.
Najednou se mi tedy po deseti letech nošení mechanických hodinek dostaly do rukou tudory. Neblázním z toho (jen trošku), jsou lehce obnošené, jsem tomu rád, nemusím se o ně tolik bát (protože už nějakou dobu nosím mechanické hodinky a tak vím jak s nimi žít), nosím je, používám je a dodrbu je určitě každodenním nošením a těším se na patinu, kterou přidám k té stávající. Jsem rád, že se to nestalo dřív. Mám za sebou různé zkušenosti a tak si umím vážit některých věcí a to zejména:
1/ fantastická přesnost - jdou jako quartz. Konečně mám tedy hodinky, které nejsou závislé na baterii, ale jsou spojené se mnou a zároveň jdou přesně. A to ponechávám stranou gmt komplikaci, která je v nejvyšší úrovni. Jsem nadšený ze způsobu ovládání stroje, jak korunka vyskočí a jak cvaká strojek při natahování.
2/ estetika. Líbí se mi po všech směrech, jak tvar pouzdra, tak ostatní finesy. Jsou to jednoduché a přitom rafinované hodinky. Jsem nadšený, jak nízko jde hodinová ručka nad cifrem, jsem na tom ujetý, vadí mi, když je moc vysoko. Jsem nadšený, jak je vteřinovka a minutovka protažená až do kraje. Jsem nadšený z kolejničky malých indexů. Jsem nadšený z růže na korunce. Jsem nadšený z tvaru korunky, jak je pevná a zároveň nepřekáží.
3/ dokonalá čitelnost. Pořád jsem si lámal hlavu nad tím, jakto že jsou ručky tak svítivé? V některých momentech mám pocit, že jsou svítivější, než GS. Myslím tím kovové části ruček, nikoli luminiscence, která je bonus. Přece jen GS bez lumi jsou fantastické, ale jsou chvíle, kdy se fakt lumi hodí. AI mi nebyla schopná odpovědět, jak je možné, že jsou ručky tak svítivé tudor píše, že ručky jsou z mosazi, která je leštěná:
"ručky Snowflake jsou podle popisu výrobního postupu Tudoru vyrobeny z mosazi, nikoli z oceli. Tudor to sám popisuje v článku o výrobě svých ruček."
Původně jsem si myslel, že je to nějaká slitina s rhodiem.
Ať je to jak chce, výsledek je pro mne subjektivně ještě lepší, než broušení GS. Dokonalý lesk a dokonalá "svítivost" kovových okrajů ruček. (bál jsem se totiž, že mi po tom lesku u GS bude smutno a rychle se budu tlouct do hlavy, co jsem to jen učinil!).
Hodinky mají nový strojek z důvodu záruční výměny známé vady špatně překlápějícího data, takže je ten strojek jen rok starý.
Dostat se k takovým hodinkám je velmi nebezpečné, protože ho to vystřelí do pomyslně vyššího světa. A tak si opět jako už mnohokrát dříve musím říct: už nikdy žádné další hodinky! Tohle je vrchol a nic dalšího nechci. Zvláště, když ke mně tyto hodinky přišly jako nečekaný dar.
Neměl jsem v plánu ani BB36 a už vůbec nic z vyššího levelu. A najednou jsem ty BB36 jakoby přeskočil.
Upraveno uživatelem kaktusář
3 komentáře
Doporučené komentáře
Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat
Vytvořit účet
Vytvořte si nový účet. Je to snadné!
Vytvořit nový účetPřihlásit se
Máte již účet? Zde se přihlaste.
Přihlásit se