Já mám podobnou zkušenost s jedním hodinářem, ten se sice nenavážel do amatérů, ale pořád kolem všeho remcal, všechno mu bylo starý krám (i třeba vintage Omegy), až mě to tak otrávilo, že jsem k němu přestal chodit, řekl jsem si, že namám zapotřebí, aby mi někdo takhle otravoval mého koníčka. Fakt jsem od něj šel skoro pokaždé naštvaný. Teď chodím k jinému, s tím vždycky v pohodě pokecám, snaží se mi v rámci možností vyjít vstříc atd. Pikantní na celé věci je, že tito dva hodináři jsou brtatři, každý má svou dílnu, ale ve stejném domě. Olomoučáci vědí o koho jde.