Kex

Ball Engineer Hydrocarbon! -- skvely neznicitelny veci A hodne jiny...

Omega Constellation Co-axial Chronometer 35 mm, uvnitř stará dobrá 2500

Tomu říkám antireflex!!! Veliká krása

Totálně nevhodný pilotky

Pěkně hnusnej atopickej ekzém... A ještě ORIS BC4 Flight Timer na nové ručně šité červené ještěrce z Vietnamu.

Já vycházím z definice, kterou mi nedávno svěřil designér od Czapek Cie.: "Skeleton je to tehdy, když při pohledu na ciferník vidíš tu hnusnou chlupatou ruku pod hodinkami."

Wristshoty Máte pravdu, že jsou tam jasně patrné stopy designérské inspirace. I ta gentovská luneta tam jde z určitého úhlu vidět. Samozřejmě napojení náramku ve stylu IWC (a jiných, třeba Hublotu) taky. Jenže ono je dneska už asi těžké navrhnout hodinky, na kterých by nebylo nic, co se nikde jinde ještě neobjevilo...

Gratuluju k úžasným hodinkám. Ward je moje srdeční záležitost, mám první generaci C60 Trident a pořád je považuju za skvělé kukačky, ale kam se od té doby Ward posunul, to je neuvěřitelné. Takhle vizuálně přitažlivý in-house stroj a open dial (skoro skeleton) ve spolupráci s Arminem Stromem, to je prostě neskutečná pecka. Hodinky jsou fakt krásné. Dobře jsi udělal, na tohle žádný brajtle ani rolby nemají (max tak možná některý hodně povedený omegy ).

Děkuju já vám, že jste si ten "román" přečetli @Vit Ano, odečet máš správně, 4:03, pátého. Ony jsou tupé všechny. Nejdřív mi to trochu vadilo a přemýšlel jsem, zda by někdo šikovný dokázal udělat přesně doprostřed ruček třeba tenkou červenou rysku, ale pak jsem si řekl, že je to součást toho kryptického designu a přestal nad tím spekulovat. Ony jsou ty ručky široké přesně 2 jednotky, takže těmi ostrými rohy ukazují vlastně hranice intervalu, v jehož středu je odečítaná hodnota Vteřinovka je právě naopak ta jediná nemodrá, ta v barvě kovu (čili na té fotce, kde je to nejlépe vidět ukazuje 43-44 sec). @Daemonultimate Já díky, že to čtete @DarylVanHorne Dík, jsem rád, že se ti líbí -- ano, odečet času je trochu challenge, ale zas to je vlastně ta "hlavní" sranda s nimi. Já jsem zas úplně odvařen z těch tvých nových Wardů, ty jsou prostě dokonalé.

DWISS M3 – Displaced hours Poté, co jsem již párkrát podlehl mámení a koupil si další (krásné, neodolatelné, “neboj, to už jsou poslední”) hodinky, začalo se mi doma tvořit něco, čemu se při troše optimismu dalo začít říkat sbírka. A tak jsem začal přemýšlet nad nějakým konceptem, asi proto, abych si sám před sebou obhájil další akvizice. Skončil jsem u toho, že by asi bylo fajn mít mezi svými hodinkami zastoupené všechny významné druhy podle způsobu použití (use case, jak říkáme my ajťáci), tedy pilotky, potápky, toolovky, oblekovky, atp. Většinu základních a pro mne zajímavých kategorií jsem měl již vykrytou, a přesto že bych si určitě dokázal vybrat například další potápky (hmm, třeba pelagosy, že?), nějak jsem došel k názoru, že ve finančně (mně) dostupném mainstreamu se už hodinky dalších druhů vlastně nevyskytují, a že bych tedy v případě pořízení nových měl prostě “jen další” (ač určitě krásné) třeba potápky. Navíc mě to – i díky nějakému těžko definovatelnému mentálnímu posunu – posledních pár let táhne mimo hlavní proud hodinářské produkce. Nakonec jsem se tedy rozhodl, že chci nové hodinky z kategorie “divné”, tu jsem totiž ještě zastoupenou neměl a navíc to konvenovalo s myšlenkou vydat se dále směrem k hodnotným microbrandům. Když ve druhé polovině roku 2021 začala přicházet další vlna covidu a on začal opět “drtit”, “svírat” a “kosit” lidi (wording Seznam Zprávy), psychická odolnost ovčanů byla opět vystavena kruté zkoušce. Bylo nevyhnutelně nutné bojovat proti “blbé náladě”. Spousta lidí začala víc chlastat a chronomagoři, počítám, nakupovali hodinky. Mě nevyjímaje… V souladu s výše popsaným rozhodnutím jsem se pustil do výběru reprezentativního zástupce hodinek kategorie “divné”. Bohužel ale většina pořádně divných hodinek je buď absurdně drahá a pro mě zcela nedostupná (líbí se mi např. Urwerk, HYT, Ressence nebo Claret) nebo naopak málo sběratelsky hodnotná a občas už trochu nevkusná (řada hongkongských výrobců se základními strojky Miyota a Seiko v cenách okolo 500 USD). Výběr tedy nebyl vůbec snadný, ale v hodinařině se (jak jistě sami dobře víte) občas dějí zázraky. Během pár posledních let se objevilo několik zajímavých microbrandů s výrobními kapacitami přímo ve Švýcarsku a mnohé z nich uvedly dokonce skutečně spektakulární horologické počiny. Mezi ty řadím i mladou nezávislou značku DWISS, tedy Design Watch Independent Switzerland, kterou založil v roce 2011 švýcarský designér Rafael Simoes Miranda, držitel řady ocenění za design a dříve spolupracovník několika významných hodinářských značek. O značce DWISS jsem tak nějak rámcově věděl od okamžiku, co se začala veřejně prezentovat, hlavně asi díky několika recenzím jejích úvodních modelů na Worn & Wound a na A Blog To Watch. Odvaha a koncept, který Rafael představoval, se mi velmi zamlouvaly, ale jeho hodinky mě v té době ještě úplně nenadchly. Nicméně rozhodl jsem se značku průběžně sledovat s tím, že se od ní patrně lze dočkat něčeho opravdu zajímavého… Model R1 už mi přišel o dost zajímavější než ostatní produkce DWISSu a párkrát jsem zapřemýšlel, jestli by zrovna tohle nebylo to pravé do mé kategorie “divné” hodinky, ale pořád ještě to nebylo úplně ono, protože sice byly divné, ale chybělo tam to ostatní a taky ta láska na první pohled… Nicméně ta přišla (a jako na potvoru zrovna v tom covidovém roce, kdy jsme byli všichni naměkko) s modelem M3 Displaced Hours. Když jsem nové M3 poprvé uviděl počátkem roku 2021 na webu DWISSu, okamžitě mě napadlo, že to je úplně ideální kandidát na mé “divné” hodinky, protože byly divné tak akorát, evidentně to nebyl žádný kolotočářský módní doplněk, o hodnotě (jak hodinářské, tak sběratelské) nebylo lze pochybovat a hlavně se mi opravdu na první pohled zalíbily, aniž by tam bylo cokoliv, co by mi vadilo. Takže jsem je – abych zahnal splín a chmurné myšlenky z nadcházejících nových kovidových omezení – 13. 9. 2021 přímo přes web výrobce objednal, v barvě modré. Objednávka byla do druhého dne potvrzena a vyexpedována, hodinky následně dorazily asi za 3 dny, dokonale nerozbitně zabalené, s kartičkou s ručně psaným osobním poděkováním pana Rafaela za nákup jeho výrobku, v solidní pevné krabici s logem DWISS. Jaké byly první dojmy? Z hodinek jsem byl naprosto nadšený. Když je vezmete poprvé do ruky, dostaví se takový ten správný pocit. Nejsou totiž úplně lehké (čímž nechci říct, že jsou nějak děsivě těžké), tak akorát, aby měl člověk pocit, že to, co drží, má nějakou váhu . Úroveň řemeslného zpracování je mimořádně vysoká. Veškeré leštěné části pouzdra jsou vyleštěny naprosto bezvadně do maxima, které 316L dovolí. Lineární broušení je jemné, zcela homogenní a v kombinaci s leštěnými plochami vytváří neuvěřitelně realistický dojem ještě větší komplexnosti tvaru pouzdra, než jaká skutečně je. Za technické provedení pouzdra by se nemusela stydět ani jakákoliv značka z nejvyšších pater haute horlogerie. Takže nákupu jsem rozhodně nezalitoval a nelituji doposud, právě naopak – hodinky mi dělají obrovskou radost, docela přitahují pozornost tím jak zajímavě a ne úplně obvykle vypadají, a pak třeba i tím, že když se vám na ně někdo pokradmu podívá s cílem zjistit, kolik je hodin, rozhodně se to nedozví . Dojmy po zhruba pěti měsících nošení? Přesto, že na to úplně nevypadají, jsou velmi pohodlné, ač jsou na ruce cítit – je to prostě pořádný kus oceli. Nepřekáží, na mém hubeném zápěstí o obvodu 16,5 cm sedí optimálně – tvar pouzdra bez nožek tomu hodně pomáhá. Také je dobré, že jsou poměrně ploché, takže klasické omlacování futer s nimi prakticky nenastává (resp. ještě jsem je nedrbnul). Přesnost je famózní, rozhodně v limitech COSC, odhadem ±2 sec. (vzhledem ke tvaru sekundové ručky není “okometrické” měření příliš přesné a vibrograf nemám). Mají pochopitelně i drobné nedostatky: Příliš povedený není originální signovaný kaučukový řemen, který je hodně tlustý a nepodajný. Díky tomu nejde úplně dozacvaknout zámek motýlovky (ale i tak to drží naprosto dostatečně) a zejména na spodní straně zápěstí (kde jde řemen přes sebe a ještě v průvlacích) to už trochu překáží. Vyřešil jsem celkem triviální úpravou ručně šitého modrého koženého řemenu z Vietnamu a kaučuk zůstane na léto k vodě, kdy to nevadí. Další drobnost je nedostatečná délka natahovací hřídele (stem) vzhledem ke tvaru pouzdra – chybí doslova desetina milimetru. V důsledku toho se korunka z polohy pro změnu datumu dostává do polohy nátah až v první drážce závitu. Kdo s tímto faktem nepočítá, přehodí si při zašroubovávání korunky datum. Tenhle konstrukční fail jsem považoval za natolik zásadní, že jsem si začal dopisovat s majitelem/designérem/konstruktérem Rafaelem – a zjistil, že je to velice příjemný chlapík. Nechal si problém vysvětlit, poděkoval za podnět a přislíbil, že u nových kusů už tento problém bude odstraněn. Nabízel úpravu i mně, ale já jsem si na to už zvykl a vytvořil si na to grif, takže mi to nevadí a nepovažuju kvůli tomu za nutné se v hodinkách vrtat. Následně jsme si vyměnili několik dalších mailů prostě jen tak o hodinkách a lásce k nim. Je evidentní, že si svých zákazníků velmi váží (což já osobně třeba o Orisu, se kterým mám tu zkušenost, říct nemohu). Je docela fajn vědět, že tam někde daleko pod horami je k těm hodinkám ještě člověk, který je s láskou dal dohromady. Největší zábava s těmito hodinkami je odečítání času. Je třeba si na to totiž zvyknout a snad i trochu potrénovat. My jsme totiž tak strašně moc zvyklí na to klasické zobrazení, že nám mozky vyhodnocují obrazce postavení ruček na hodinkách úplně automaticky, bez vědomého zkoumání: Když jsou ručky do L – tak to je 15:00, úplně bez přemýšlení. Jo, prd – na těchhle hodinkách je to 12:15. Vzal jsem je na SEW a tam s nimi šokoval slečnu modelku od Trilobe (zcela mimoděk, žádné úmysly) – hrozně se jí líbily, a tak na ně koukala snad minutu, ale pak to vzdala, že prostě nezjistí, kolik ukazujou. Byla opravdu krásná... Většina lidí to nakonec rozkóduje, ale musíte se na to soustředit – rozhodně, aspoň ze začátku, to nejsou hodinky “mrknu a vidim”. Ale já v tom spatřuju to kouzlo (i když je mi jasné, že pro spoustu lidí je tohle přesně ten důvod, proč by je nechtěli ani za nic)... Technické detaily: Pouzdro modelu DWISS M3 Displaced Hours je z oceli 316L a má v průměru 42 mm, výška je 11,7 mm (a ano, potvrzuju – není problém je nosit s košilí s širokými manžetami). Náramek, případně kaučukový řemen, je připojen mazaným rychloupínáním, takže není třeba hodinky ohrožovat vystěžejkovávačem – stačí nehty. Sklíčko je safírové, zcela ploché, s vnitřním antireflexem. Pouzdro má průhled na strojek, materiál průhledu jsem bohužel nedohledal, patrně minerální sklo. Modrý ciferník je částečně průhledný, na ručkách je SuperLumiNova BGW9 (ale lumi žádná velká sláva). Korunka šroubovací, voděodolnost 20 atm. Stroj je ETA 2824-2 v kvalitě Elaboré se signovaným rotorem samonátahu. Série je limitovaná na 500 kusů – můj má číslo 163.

Rozmluvuju ti je. Jsou neskutecne nudne a nezajimave... Myslim, ze za ty prachy by slo sehnat neco zabavnejsiho, treba MIDO Commander nebo Multifort, NOMOS Club, nebo nejaka Seika Presage...

@Willie McBrideTy jsou teda ale KU*VA parádní, to je veliká pecka. Už chápu, odkud vítr vanul, když jsi radil Zenithy panu X... Moc Ti přeju, že jsi je z kategorie "ty si nikdy nebudu moct pořídit" dokázat dostat do kategorie "ty mám na ruce" , tohle já asi nezvládnu. Nemám tu sebekontrolu, abych na takovéhle hodinky ušetřil... Ať Ti slouží a dělají radost, jsou ultimativní

Pan X vás pozdravuje (viz screenshot z naší komunikace níže) @Willie McBride Nechtěl jsem se Tě nijak dotknout. Rozhodně nešlo o systematický útok na UN. Jen prostě je třeba přihlédnout při výběru i k iracionálním "morálním" důvodům Btw jsem rád, že uznáváš, že ty zlaté Mariny nejsou zrovna vrcholem vkusu... Mně se od UN líbí třeba (i pro pana X) řada Executive, ale uvážíme-li, že je v tom jen mírně modifikovaná ETA 2892, pak je cena neobhájitelná (v porovnání třeba s koaxiály 85** od Omegy). Pak se mi asi ještě líbí Grand Deck Marine Tourbillon, ale o tom nemá cenu nechat si ani zdát, že?

No ještě bych řekl, že je neprůchozí Ulysse Nardin, protože ty tady u nás v českých luzích a hájích sbírá (a okatě předvádí) pan David. Michal David

Ahoj, my máme doma 2 ks: Já mám BC4 Flight Timer s cal. 690 a žena Aquis s cal. 733... A doporučit je tedy nemůžem, přesto že jsou to krásné hodinky. Ale oba naše kusy (čili pravděpodobnost, že je to nešťastná shoda náhod, je poměrně malá) trpěly řadou problémů a byly v servisu pomalu víc než na ruce. Tragický příběh mého Flight Timeru je dlouhý a navíc s tvým dotazem souvisí jen okrajově, nicméně ženy Aquisy byly také v servisu 2x, jednou prasklo péro (!), podruhé se rozsypal odlučovač samonátahu. Všechny opravy byly hodně drahé, máloco bylo uznáno jako reklamace, ač jsme hodinky koupili nové od AD. Naprosto jsme pozbyli důvěru ve značku (ač jsme jí předtím měli rádi), jejich servis v Pardubicích (Time Trade) je naprosto katastrofální, tam si přej ať se Tvé hodinky nikdy nedostanou. Takže za mne je Oris (už) no go.

No jo. To jo. Ale nosí je Babiš - to neprojde! Jo a taky nemají aplikované indexy...

Jako pristroje v letadle? Tak to je pak Sinn 556 jasna volba! (akorat to teda nevypada jako Carrery z 1978)...

@Willie McBride Člověče, ty Zenitky Defy Classic 41 mm, ty jsou teda ohromně peckový, v modrý obzvláště. Ty nějak unikly mé pozornosti - dík za tip, pošlu to dál, třeba se panu X zalíbí, i když nemají římské číslice. @DarylVanHorne Nemůžu si pomoct, ale např. Rolby DJ v bicoloru, třeba ty Wimbledony, ty jsou u mě v Top10, možná spíš Top5 úplně nejhnusnějších hodinek, co existujou. Je mi z nich na blití. Fakt. Taky už jsem to tady za tento názor mnohokrát schytal Nicméně s tím, že R marketing umí, s tebou naprosto souhlasím. Ale i tak to nechápu - jsou nezajímavé, hodinářsky nijak výjimečné, vyrábí jich miliony kusů, pověst některých modelů je úplně tristní, např. full gold daytony - no má to někdo jinej, než pasáci a veksláci? Na zvednutí cenové hladiny to nevypadá - je tam ten mentální blok "i když bych na to měl, nedám takový prachy za hodinky". Celkem pochopitelně, nerozporuju to... @AmerickejMožná, že jo... Můžem to zkusit úplně odjinud. Klasických pilotek asi moc neviděl a určitě nevyzkoušel - u mě doma se nic takového nevyskytuje a primárně si prohlížel moje kousky a pak na tom SEWu (a tam žádný pilotky taky nebyly). Já ač jsem držitelem piloťáku a jsem i kvalifikován jako instruktor létání, klasické pilotky jsem si nikdy neoblíbil a třeba takové Top Guny bych nechtěl ani zadarmo... No ba jo, zadarmo bych si je vzal - na investici do trezoru

Hele, me prijdou ty DJ taky neskutecne hnusny a trapny. Ale zase na investici/uliti love tezko najit neco lepsiho. Ale jak rikam, neverim, ze si je nakonec koupi. On zas neni takovy vatanen. Kdyz vidim, jak se krouti i kdyz jsme pod 100k Nejake Montblanky tady prosly. Neco z rady 4810 by mohlo zafungovat. @prischera Na mechanice trva. Taky by rad swiss. Uz jsme tady konstatovali ze GS by problem resilo nebyt techto 2(1) ale...

Hele můj osobní tip je, že ty datejusty nakonec nekoupí Ale uvidíme. Už se stalo leccos...

Hele, jako vypadají dobře, ale já o té značce vůbec nic nevím. Jako skutečně úplně nic... Co je v tom za stroj? Kde to dělají? @Willie McBrideVyzerá to zaujímavo: Mezitím, co jsme se spolu pár týdnů neviděli, se prý zapsal k Bechyněmu na čekačku na datejusty -- ty že se hodí vždycky. Ale prý máme i tady pokračovat v činnosti. Čili mě už z něj asi picne. Když jsme se o tom naposledy bavili, vypadalo to docela hodně na ten worldtimer od FC.

No kdyby existovaly Obamovky s rimskymi cislicemi, tak by to asi opravdu mohl byt horky kandidat. To pouzdro je rozmerove i tvarem akorat...

Promin, ale to je uplne mimo misu. Cetl jsi to vlakno vubec? Perrelety jsou krasne sportovni hodinky, ale jsou obrovske a nemaji prakticky zadne atributy oblekovek. Navic vubec nevyhovuji zadani (rimske cislice, do 40 mm prumer, atd.). K cemu takova rada?

Dík No úplně denně je nenosím, ale zastávají mi tady roli oblekovek, takže když se vyšňořím (a je to trochu do modré), tak si je beru. A pak čas od času jen tak vyvenčit, na den do práce. Takže na ruku se dostanou... Snažím se to pravidelně střídat, aby se žádné necítily zavržené. Ale pravda je, že je to poslední dobou poněkud nesnadné. Podcenil jsem v tomto ohledu kvality v podstatě dokonalých univerzálek Ball Engineer III Ohio: Ostatní kukačky to teď mají těžší, protože ty Bally není moc důvod odkládat

Update po několika letech bezproblémového provozu čínského Unitasu... Trochu mě nebavilo, jak je ciferník celý jen v barvě kovu (vrtané mezikruží s dírami různé velikosti jako minutové a 5-minutové indexy) a hlavně pravdu měl @Arthur N.-- ty ocelové ručky se opravdu na pozadí skeletonovaného strojku ztrácely. Takže jsem se na to duševně připravil, nakoupil drahé kamení (!) u milého pána v Turnově a modřené ručky na webu a pustil se do moddingu. Výsledek je na fotce: 5-minutové indexy, tj. ty větší díry, jsou osazeny modrými safíry, dvanáctka je zelený smaragd (to bohužel na fotce není poznat). A ještě dostaly nakonec ze Strapshopu modrého žraloka od Riosu...