Koci

Dělá to více firem, např. Nilan. U VP18 se dají filtry stříhat z metráže: https://nilan.cz/vp18/ https://nilan.cz/ohrev-vody-2/

Co tedy mohu ze své zkušenosti doporučit, pak jsou to od Zehnder vyústky Comfovalve Luna. Hezký design, jasné nastavení, možnost směrování proudu vzduchu u přívodu, odtahové prvky s možností filtru. Opravdu povedené. A v kuchyni se mi osvědčila odsávací vyústka od Brink/Wolf s možností vložení filtru (střižené z metráže).

shewcza: v těch izolacích jsou obrovské rozdíly. Obecně čím lepší lambda, tím je vata pevnější, pružnější, a i příjemnější na dotek. V tomhle mi přišla nejlepší tahle vata: https://www.isover.cz/produkty/isover-evo#descriptions

Doporučuju Isover Unirol Profi https://www.dek.cz/pobocka-ostrava-hrusov/akce/detail/736 Foukaná izolace - záleží jaká. Může být drcená minerální vata, foukaná celulóza nebo PUR pěna.

Pokud se tam bude topit přímotopy dlouhodobě a v chladnějším počasí, tak provozně vyjde levněji klimatizace s funkcí topení. Samozřejmě už je to věc, kterou musí nainstalovat nějaká firma a je to investičně náročnější. Ale pokud se bude topit hodně, tak to návratnost může mít.

0.2060 W/(m2.K)

Je to hezké, ale já bych si dal pozor na náklady. Jsou to docela zbytečné konstrukce, které budou stavbu prodražovat. Ta prosklená stěna nepůjde udělat v plastu ani dřevu. Bude to hliník - v tomhle rozměru to budou statisíce. Průběh slunečních paprsků jde jednoduše udělat ve Sketchupu - je to 3D malování a hodně jednoduché. Denní osvětlení se dá počítat i vizualizovat, ale jsou na to speciální programy. Volně použitelný by měl být od Veluxu: https://www.velux.cz/odbornici/architekti-a-projektanti/ke-stazeni/vizualizery

Nechat tak jak je, příroda si najde cestu. Monokultury nejsou přirozené. Příroda vždy spěje k růůznorodosti. https://cs.wikipedia.org/wiki/Květnatá_louka_(zahradnictví)#/media/Soubor:Frischwiese_bunt1.jpg

Až nyní v posledním výpisu a zpětně v dalších z tohoto roku, jsem si všiml, že Hello zrušila bonusy u své kreditní karty. Ověřeno dotazem a potvrzeno bankou. Víte o tom? Jaká je nejlepší alternativa v současnosti? Ještě mám kreditku od Monety. díky

Mám taky u Monety a vše kromě podpisu bylo online. I čerpání úplně bez problémů (zaslán email s fotkami provedených prací a s požadavkem na čerpání, do týdne byly další peníze na účtu).

Přerušení tepelné vazby v této situaci je bez bourání nereálné. Ale já tam pořád nevidím nějaký zásadní problém, pokud bude celá obvodová stěna, sokl i podlaha řádnězateplené. Více tu: https://www.izolace.cz/clanky/sokl-rizikovy-detail/

Nechat spočítat 2D teplotní pole. Podle toho napočítat tloušťky izolací spodní i vrchní stavby, podlahy na terénu. Když tak SZ.

Tepelný most (tepelná vazba) tam je. Pokud nestavíš pasivní dům, nemá cenu ho vzhledem k ceně řešit. https://atelier-dek.cz/zalozeni-pasivniho-domu-v-ekonomickych-souvislostech-333

Mám na elektro i plyn Europe Easy Energy. Úplně v pohodě, žádný problém jsem s nimi neměl.

Je to šílené. Ale je to realita na stavbách. Je pravda, že ten rekord byl na střeše s TPO fólií, kde izolatér neměl s tímto typem fólie zkušenosti. Přitom jsou tam některá specifika oproti měkčenému PVC (mírně jiná teplota, menší a tužší přitlačovací váleček, nutnost srážet hranu fólie v T spojích, před svařováním povrchy natřít aktivátorem spojů atd.).

Zálivka se většinou dělá jen tam, kde jsou na hydroizolaci přidávány další vrstvy. A k těsnosti: občas dělám kontroly těsnosti vakuovým zvonem. Z cca 20 střech, které jsem takto kontroloval, nebyla ani jedna bez netěsnosti. Rekord byl asi 150 netěsností na 200 m2 střeše.

Parozábranu vždycky z vnitřní strany tepelné izolace (směrem k interiéru).

Je to jedno, pokud jsou svary udělány bezchybně. Stačí jedna malá netěsnost tam, kde je zrovna kaluž a je problém. Takže buď celoplošná kontrola spojů vakuovým zvonem nebo 2-3% spád (1°=1,75%).

Chtěl jsem dávat Athermic. Nakonec jsem skončil u bronzu s velkou krupičkou a je to v pohodě. Je sice pravda, že od jihu mám cca 2 m neprůsvitnou střechu, která odstíní ten největší letní žár, ale i ve zbytku pergoly je příjemně.

Lepší horkovzdušný přístroj se opravdu vyplatí. Pokud ne koupit, pak půjčit. Mezi separační textilii a fólii se žádná další vrstva nedává. Při běžných svařovacích teplotách nedochází k pálení polystyrenu. Na fasády se používá EPS 70, výjimečně EPS 100 (číslo značí napětí při 10% stlačení). Na střechy patří minimálně EPS 100, lépe EPS 150. A určitě doporučuju udělat zkoušku těsnosti podtlakovým zvonem (vakuová zkouška). Sám jsem si tak našel několik netěsností na své střeše, kterou jsem svařoval.

Mr_Matt asi myslel asfaltový pás na pozici parozábrany. Ceny: https://www.dek.cz/pobocka-praha-hostivar/katalog/ str. 91

Viz tommi_d - ten to napsal správně. Pokud chcete po 20-25 letech fólii měnit, vezměte si PVC, je levnější a firmy ho preferují, protože se s ním lépe dělá. Pokud chcete delší životnost, volte TPO. Nejlepší je opravdu EPDM - Firestone nebo Resitrix (kombinace asfalt dole+EPDM nahoře). Plochá střecha se jako bezodtoková (bezespádová) nenavrhuje, spád je zásadní i u ploché střechy. Povlaková hydroizolace (asfaltové pásy, fólie) ploché střechy by měla být bez netěsností, ale ty se objeví vždy. A pak je tedy důležité mít co největší spád. Dal bych minimálně 3%. Já jsem si dal spád 5% a TPO od značky Sika, ale chápu, že ne každá střecha si to může dovolit (já mám ty ploché střechy malé, takže to nevadilo). Největší problém pro hydroizolační materiály je UV záření. PVC má jenom na povrchu tenkou vrstvu jako ochranu proti UV záření. Stačí tuto vrstvu poškrábat a je zaděláno na problém. TPO je odolné vůči UV záření v celé tloušťce. UV záření dobře řeší, pokud je střecha stabilizovaná přitížením (kačírek nebo vegetační střecha), samozřejmě jenom v ploše, atiky jsou volné a tam dostává fólie zabrat.

Asi budu brát odsud: http://www.betonovevyrobky.cz/schodistove-desky-samonosne/ Ale realizace bude asi až v létě. Staré schody z teraca na podezdívce půjdou pryč a udělá se nová ocelová nosná konstrukce a betonové stupnice a podesta.

Historicky jsem měl podél vjezdu cca 0,5 m vysokou stěnu ze ztraceného bednění, která je založena v nezámrzné hloubce. Do té jsem to kotvil. Na druhé straně jsou patky vybetonované opět do nezámrzné hloubky.

Měl jsem sice koupené patky tvaru obráceného T https://www.dek.cz/pobocka-ostrava-hrusov/produkty/detail/3099011096-kotevni-patka-t-90x90-20x200?tab_id=parametry Ale nakonec jsem na chemii kotvil závitovku, na kterou jsem našrouboval sloupek, ke kterému byla na spodní straně přišroubovaná základna z 10 mm plocháče s navařenou nerez matkou. Do sloupku se musel zespodu samozřejmě ještě vyvrtat otvor průměru o něco většího než závitovka hloubky cca 150 mm. Obdoba tady toho řešení: https://www.dek.cz/pobocka-ostrava-hrusov/produkty/detail/3099000789-patka-pilire-bez-zakladny-100x100-330-s-pojist-m24?tab_id=parametry Vespod jsem si ještě pohrál a frézkou odfrézoval střed sloupku do hloubky 10 mm a plocháč tak zapustil, takže v pohledu jde vidět jenom závitovka a kousek matice.