Mipa

Poslední "pavoučí" přírůstek vpravo dole.

Celkový pohled: Nádhera. "Svrbí mne na jazyku" otázka - to máš opravdu od shodných hodinek JENOM po šesti kusech ? Já mám šest kusů stejných hodinek leda tak jenom od těch nejobyčejnějších "Loupáků" .

Nejsem typograf, ale taky se mi zdají číslice na otočném kroužku nějak opticky tenké (radost z Eltónu se mi nějak vytrácí ). Podle "selského rozumu" bych předpokládal, že na celých hodimkách by měla síla znaků přibližně odpovídat výšce. V případě potřeby něco zdůraznit, tak udělat znaky "tučné" jak to nabízí kdejaký textový editor. Tady konkrétně mi například číslice 1 na otočném kroužku (lunetě) připadá nějak tenká "podvyživená" (a to je tam dostatek místa) oproti těm jedničkám v datumovém okénku (kde je naopak místa málo).

Objednal jsem si v září, na výstavě, kompletní otočný kroužek s bílou vložkou na antikorové, renovační PS1 (na vyměňování podle nálady) a nyní, když jsem na tuto drobnost již skoro zapomněl, dorazil "jako na koni - kulhavém" po 5 měsících (aktuální cena 1 550 Kč. s daní). Vyrábějí hodinky, prodávají radost - v čekárně i drobnosti.

Můj exempář hodinek nese navíc informaci, že je z 500 kusové limitované serie. Ty limitované serie se většinou v detailech odlišují od seriových. Tak nevím, v ruských hodinkách se ale moc nevyznám.

Díky za nalezený obrázek s informacemi. Již jsem si ho vytisknul a hodinky jsou mi hned o to zajímavější. Edit - poznámka: hodinky včetně ciferníku jsou velmi kvalitně provedeny, tak nevím nakolik je to dovoz, nebo se výrobci Poljot velmi zlepšili.

Aby nemusel každý zvlášť hledat ty "Rolády ala Diplomat " tak je po nalezení zde přikládám. S prominutím, ale co do nápaditosti dotažení té paprskovité myšlenky grafického návrhu celku pouzdra s ciferníkem, jsou ty Primky Diplomat lepší než ty Rolády (podle mého názoru). Poznámka: Kvalitu provedení a strojků neporovnávám (jen myšlenku grafického návrhu celku), abych nerozčílil Roládisty.

Hodinky Prim - Diplomat jsou, ve svých částech, značně okopírované, ale myslím si, že z podobných jiných, je kombinace paprskovitého ciferníku, a velmi vhodně navazující paprskovité obruby pouzdra, nejlepší kombinace.

No nevím jak jiní strašpytlové, ale já bych si třebas staré náramkové hodinky značky LIP kalibr R25-3 konstruktéra Jeana-Georga Lavioletta z roku 1948 (které byly vzorem pro vznik nejstarších Primek) v zemi původu, po prohlídce nebo opravě tamního hodináře, koupit nebál, pokud by se naskytla taková příležitost a měl jsem na ně Euríky. Dokonce si myslím, že LIP kalibr R25-3 by měl patřit do sbírky "významného Prim-chrono-magora". Kromě asi dvou obrázků v knížce jsem je neviděl - má je někdo zdejší?

Nemyslím si, že skupina zajímající se o hodinky se značkou Prim je malá a zmenšuje se. Na nedávném setkání sběratelů hodinek se zmínil jeden významný prodejce také vintážních Primek, že do jeho obchodu přicházejí cizinci (doma se zajímající o hodinky) a chtějí si z návštěvy ČR jako upomínku odvést náramkové hodinky zdejšího původu výroby. Doufám že se alespoň trochu orientují a neodvezou si Prim z Frýdku. I když mnozí asi ano, podle toho jak sleduji měnící se prodejní nabídku v obchodě s českým sklem (kde prodávají i hodinky Prim z Frýdku) na Staroměstském náměstí v Praze naproti orloji. A takových obchodů s hodinkami chlubícími se tímto "českým" sortimentem Prim z Frýdku, s nezbytnou českou vlaječkou ve výloze, je v centru Prahy několik.

Dohady Levých a Levějších jsou asi pro to, že ta značka PRIM pořád něco znamená a stojí za to platit právníky a soudy, jinak by to asi nedělali.

U Prim Diplomatů při kopírování myslím nezůstalo jen u pouzdra, ale ciferník se podezřele podobá legendárním DOXA grafic.

Dávám příklad dalších podobných pouzder u jiných značek s Prim Diplomaty na prvním obrázku pro porovnání (opakuji se, již jsem to tady někde dával, ale to snad nevadí). Edit - poznámka - otázkou je, která značka použila tento motiv pouzdra jako první?

Pro veldu a ostatní: Na stolní Primky, se zlomenými a začištěnými nožičkami, jsem jako stojánek použil zkrácený tužší řemínek, který se lehce neohýbá, zkrátil jsem jej. Když se pouzdro pootočí, tak se zadní hranou opře o ten tužší řemínek a v šikmé stabilní poloze jsou z toho ty stolní Primky. Širší řemínek jsem zastřihl na větší šířku (světlejší místa střihu jsem dobarvil řídkou barvou "Na kůži a semiš") než je mezera pro osičku (stěžejku) aby "nacpáním" na místo se hodinky otáčely s třením. Když se mi ulomila nožička, a pak začistí nožičky na druhé straně, u hodinkové šestky, tak jsem z toho udělal, přidáním již jakéhokoliv zkráceného a vytvarovaného řemínku, letní košilové kapsičkové hodinky, a ruka se mi nepotí v horku pod těmi obtěžujícími náramkovými hodinkami (pozor ! košilová kapsička by měla být s klopou a zapínací, jinak při větším předklonu hrozí vypadnutí a ztráta letních kapsičkových hodinek). Doma pak, pověšením za otvor, mi vzniknou závěsné Primky (když se mi doma velké závěsné pendlovky na zeď nevejdou ).

Stolní Primky na cesty nebo do malého bytu - aneb když se ulomí nožička, tak se nemusí pouzdro hned vyhazovat.

Na žádost z publika přidávám foto leteckých Poljot ze strany průhledného dýnka. Podle mne pěkný letecký s Etou i s vodotěsností 10 AT (z limitované série 500 kusů), takže i potápky? Z "Blešáku" dobrý jako nový. Potkal jsem taky potom tuzemského trhovce, který tyto přiodřené Poljoty nabízel za 10 táců. V cenách ruských hodinek se nevyznám a zdálo se mi to docela dost. Měl jsem již tyto svoje a tak jsem zůstal v klídku.

Jsem technik, nikoliv však hodinář. Na přiložených obrázcích je postupně strojek lidového kalibru 96 s "otevřeným" kluzným ložiskem rotoru samonátahu, dále strojek nelidového pozlaceného kalibru do drahých hodinek s tím středovým rubínovým špuntem (záslepkou), a na třetím obrázku je podle mne slabina - "achilova pata" - obou strojků, součástka (podsestava točně snýtovaných několika dílů) "měniče" jednostranného samonátahu Prim - více podrobností viz moje staré vlákno "Samonátahy Prim" na 8 stránce seznamu vláken. Kalibr 95 je podle mne zastaralá lidová konstrukce, která v drahých hodinkách je technicky úsměvná . Ve velmi drahých hodinkách se mi nelíbí hlavně vysoká stavební výška (výrazné u společenských modelů pouzder), problematický jen jednostranný samonátah, neexistence třípolohové korunky se střední polohou pro pohodlné přetáčení datumky.

cali napsal: ... u cal 95 skusali nejake triky s kamenom ako oskou rotora ci co. Podle mne "kamenná" oska rotora by byla křehká a hned by se zlomila. Může být kamené vrtané kluzné pouzdro na osce rotora, ale ani o toto podle mne nešlo. Podle mne šlo o obyčejný "parádní" kamenný špunt (funkčně jako špunt mohl být ledaszčeho - třebas plastový, ale to by nebylo "parádní") nad ocelovou oskou rotora, dále s bronzovým kluzným vrtaným pouzdrem vložky v rotoru samonátahu, a nad tím byl ten parádní kamenný rubínový špunt (kluzně nefunkční) - aby neunikalo mazivo z kluzného ložiska rotoru samonátahu a taky aby neunikal do strojku kovový sajrajt, jak se to kluzné ložisko ošoupávalo. Tolik můj názor jako technického "chronomagora".

Delší dobu jsem pokukoval po nějakých leteckých hodinkách (dost dlouho jsem pracoval v jedné letecké fabrice), tak jsem si na Blešáku pořídil tyhle Poljoty za přijatelnou cenu, a to jsou s průhledným dýnkem a strojkem Eta, zachovalé. Blešákoví prodejci z výchdu se lepší.

Jedny od Bazaristy. Typové označení 66 628 1 (v knize asi chyba, a má být 68 628 1 - vzhledem k datumce), rok vzniku 1993, velikost pouzdra průměr 28 mm (tedy dětské). Ve velmi pěkném stavu, a velmi málo kdy viděné. Za mnoho let, co prolézám Blešáky a Bazary, jsem je nikdy na živo neměl v ruce, a tak jsem nyní (i když jsou to hodinky pro děti) je ihned bral. Pojmenoval jsem je z legrace "Bankrotářky", nikoliv že by mne finančně zruinovaly (vzhledem ke své výjimečnosti - šesté od konce výroby mechanických strojků v Eltónu, podle pořadového čísla typu v evidenci výrobce - výjimečná, jako by dětsky ručně psaná čísla na ciferníku), na to nebyly vůbec tak drahé, ale "Bankrotářky" protože tyhle, myslím poctivé mechanické hodinky, vyráběné tenkrát sériově v mnoha typech, přivedly začátkem devadesátých let výrobce Eltón téměř k bankrotu - vzhledem tenkrát k dovozu všelijakých líbivých baterkových hodinkových "výtvorů" - jestlipak dneska ještě fungují a kde je jim dneska konec? Kousek textu o zajímavé historii Eltónu v letech 1993 a 1994 (což se váže právě k těmto hodinkám) také přikládám (z knihy "Dějiny československého hodinářského průmyslu" autora Zdeňka Martínka). Edit: Slovosled.

Technické detaily zlacení Primek podle rukopisné knihy pana Vajsara. Snad mi kopírování jen jedné stránky promine. Jeho kniha je Prim "Biblí" pro technické "chronomagory".

Hardslimer: Tak to uz musi byt umeni nanest pouze 1mí zlata. Neni to jen nejaky tiskarsky sotek v knize? Tiskařský šotek v knize to nemůže být (pokud vím, tiskem nebyla vydána, je velmi objemná, jen ryze technická pro technické "chronomagory"), protože kniha je napsána ručně čitelně autorem, a já jsem si ji koupil v NTM (Národní technické muzeum) v Praze v černobílé papírové kopii rukopisu a hned i na CD v barvě. Nejsem chemik odborník, ale myslím že různé ozdobné "titěrky" bývají často takto velmi slabě pozlacené, a myslím že se tomu slengově říká, jen to "šlehnout" zlacením. Edit: Upřesnění textu.

Pan Jaroslav Vajsar - vedoucí TPV (Technická příprava výroby) v "Primu" do roku 1986 (ten musel vědět co píše) napsal ve své knize "Technologie náramkových hodinek Prim vyráběných v Novém Městě nad Metují v letech 1954 - 1986" na straně 240: " ... tlouštka zlacení ... 3 mí (cca r. 1980) ? U lacinějších typů klesla až na 1 mí". Tak to bylo hodně málo.

Nezaznamenal jsem, zde na Fóru, informaci o počtu renovací v pravém Primu, a tak mne překvapil text v časopise: " ... opraví a zrenovují víc hodinek, než vyrobí těch nových. ... ", tedy víc než tisíc ročně. Je pro mne zajímavé, že je tolik Prim "chronomagorů" (podobných jako já ) ochotných si nechat opravit, ne zrovna levně, mechanické Primky . Viz obrázky níže.

Bochánek PRIM je tam jako základ, ze kterého mohl vyrůst ten stromeček následovníků s modernějším psaným logem. Bez "Bochánku" by nebylo následovníků. Jinak děkuji za pochvalu výtvoru z mého chronopostižení .