mischa

a my ostatní nemáme komu fandit, dejte odkaz, ať je na co koukat....

Ten chronograf nahoře stával v NDR 120 marek, tedy 360 Kčs. Záruční doba na Ruhly byla vždy 6 měsíců a tuto dobu zpravidla vydržely, někdy i rok, se štěstím dva. Jejich oprava je možná tak, že se koupí jiný kus, který chodí, /nemusí to být chronograf/ a vymění se setrvačka i s můstkem. Zpravidla pak hodinky několik dalších měsíců chodí.... Já mám jedny Ruhly už skoro 30 let a pořád chodí! Pravda, natáhnul jsem je za jejich celý život ne více, než desetkrát...... Kdybys byl v ouzkejch, tak se na ně můžu podívat...

Na větší vitrínu se vykašli, stačí pár krabic od bot a několik kufrů....

Ten řemen se zcela běžně v klenotách prodával, já ho taky měl, stál tuším 24 korun. Bylo to tak v roce 1975, plus mínus rok...

To je otázka Tvého osobnostního zrání a také stádia Tvé choroby. Zanedlouho nepohrdneš obyčejnýma Primkama z osmdesátých let, pak bude následovat hon na ukrutně hnusné modely z počátku let devadesátých....

To je hluboký omyl, čím více si připadáš zdráv, tím jsi nemocnější, čím déle se utvrzuješ ve své normálnosti, tí více zdrcující bude následný průběh nemoci. Aneb, čím více proti tomu bojuješ, tím horší bude vrcholná fáze té nemoci. Mě se docela osvědčilo nebránit se jí

a vážení pacienti, prosím abyste si uvědomili, že součástí chrononemoci je kromě výrazných finančních injekcí nutných k léčení, tj. nejen nákupu nových kousků /pilulek/ a výdajů nutných na udržení vhodného pitného režimu též fyzická devastace organismu způsobená permanentní nevyspalostí a nespavostí jako takovou. Všimněte si kolegové některých dat příspěvků- straspol- 7:04. To je přece čas, kdy každý zdravý člověk spí. On už od 4 kodin ráno jen polehává, aby v 7 hodin vyskočil a ještě než se půjde vyčůrat a vyčistit zuby, musí zjistit, co je na chronomagu nového. A když k tomu přidáte smrtící kombinaci v podobě aukce končící třeba ve 2 ráno, je celý další pracovní den poznamenán útlumem jakékoli smysluplné činnosti, protože je třeba udržet alespoň zbytky sil pro následující večer a noc. Noční aukce jsem většinou řešil čekáním na její konec, které mi zpříjemňovala lahev a taktéž mi dodávala odvahy k závěrečnému kliknutí deset vteřin před ukončením aukce, resp. napsání částky potřebné pro získání nové pilulky.... Pak jsem zkoušel i druhou možnost, totiž jít spát a dát si budíka. To bylo ale doprovázeno divokými sny, ve kterých jsem kromě běžně /draze/ vyhrané aukce hodinky získával i jinou levnou koupí, nejčastěji však nálezem na ulici, napřed jsem našel hodinky jedny, o kus dál igelitový pytlík, kde už bylo více kusů, až po krabice a kufry různých velikostí plných hodinek. Je logické, že probuzení pak s sebou přinášelo těžkou psychickou depresí, která přeci jen tlumila odhodlanost zvítězit v noční aukci. Navíc, noční spánek byl velmi lehký, provázený velmi častým probouzením s následným úlekem, že budík nezazvonil a já to prosral a velmi častou kontrolou, jestli jsem buzení nastavil, jestli je budík správně nastaven a podobně. V případě, že jsem si nebyl jist, nařizoval jsem budíky dva, v případě důležitých akcí ještě v kombinaci s mobilem, pak tedy každé procitnutí bylo doprovázeno procedurou nepoměrně složitější, totiž kontrolou chodu a nastavení nejen jednoho budíku, ale daleko složitějším vzájemným porovnáváním parametrů dvou budíků v kombinaci s mobilním telefonem. Záměrně píši v čase minulém, neboť jsem se dnes ráno po úspěšně vyhrané aukci probudil, zjistil, kolik nová pilulka stála, musel jí přes internet zaplatit, přižemž nebylo možné nepodívat se na stav výrazně mínusového zůstatku na účtu. Takže jsem se vyléčil a budu již zdráv, neboť čekání na poštu, až nový kousek dorazí, kluci, to je Vám taková rozkoš.... Zdravotní stav se ale vždy výrazně zhorší, když vím, že na cestě nic není a já zústanu bez své pravidelné dávky. Takže teď jsem vyléčen, alespoň na dva dny, než bude nový kousek doma. A naprosto orgasmické jsou stavy, kdy jsou během jednoho týdne na cestě hodinky čerstvě vydražené, k tomu i ty, které nestihly dorazit před víkendem a někdy i takové, které doráží ještě dříve, než je zaplatím. K tomu je nutno i v pokročilém stádiu nemoci trénovat hlavu a udržet v ní, kolik kousků vydražených třeba před týdnem ještě není zaplacených, kdy je už nutné je zaplatit, aby je prodávající nevystavil znovu a my se vystavili možnosti, že je budeme muset vydražit znovu a třeba ještě dráž.... A ty počty, kdy se hledá nejlepší varianta kdy zajít k hodináři a vyzvednout pár kousků vyčištěných a opravených, jestli vyzvednout všechny kusy, nebo jen to nejnutnější a raději zaplatit nějakou aukci, ech, to je věc nesmírně složitá... A pak věc nejsmutnější, přímo tragická, to když dojde střelivo a není z čeho brát a člověk by se měl některého ze svých dětí vzdát, prostě něco prodad, abych měl na to nové. Já jsem to udělal už asi třikrát a budu must žít až do smrti s pocitem těžké viny. Možná by se to dalo ospravedlnit v případě, že bych jedn kousek nahradil tímtéž, ale v lepší kondici. I tak vidím lepším řešením ten horší kousek neprodávat s odůvodněním, že bude na nošení, nebo renovaci. Když se doma neplánovaně objeví trojče, i pro to mám důvod, neboť jeden kousek je na nošení a ty dva ve sbírce jsou dva, protože jeden má lepší stav pouzdra a ten druhý třeba cifru. Logicky se naskýtá myšlenka ze dvou kusů udělat jeden v super stavu, ale radím Vám pánové, nedělejte to. Důvod je prostý- pocitově zůstane jeden pěkný kus, ale ten druhý, ten už budeme vždy brát pouze jako zásobárnu náhradních dílů, potřebných uchovat pro servis a údržbu kousku, který máme "jen" na nošení. Ale ať počítám jak počítám, stále mi zůstávají kousky jen dva, nikoli tři, tak jak jsem byl zvyklý. Jeden ve sbírce, jeden na nošení a pak ty náhradní díly. Má to tedy za následek honbu za získáním chybějícího třetího kousku a ztrátu sil potřebných pro získání kousků úplně jiných, které potřebujeme nutněji, než ten třetí. A nedej Bůh, když ten třetí, chybějící kousek získáme a zjistíme, že je na něm i sebemenší odchylka, varianta od těch zbylých dvou kousků, to pak musíme napřít všechny síly, nutné ke získání dalších minimálně dvou kousků k té variantě a to tam prosím pořád chybí ten třetí, zoufale nutný a potřebný identický kousek. Omluvám se za svůj trochu delší příspěvek, psal jsem ho proto, abych oddálil svou návštěvu Aukra a ušetřil tak alespoň trochu chechtáků, nutných na doplnění tekutin v organismu. Kolega straspol tam teď sedí, jestli správně počítám, tak 5 hodin, jestli za tu dobu dvakrát, třikrát kliknul, při jeho bojovném srdci alespoň jeden kousek získal a ty které nezískal, ty tlačí a pálí v mysli, v srdci, v celém těle a při vzpomínce na ně až ztrácí vědomí, někdy mu brunátní obličej, to v případě, kdy si vybaví kamaráda, který si za pár dní bude v rukách pohrávat s kouskem, který on tak nutně potřeboval a nezískal. Totální kolaps nastává tehdy, kdy námi vytoužený kousek koupí někdo z nováčků, koho neznáme. Nastává naprostý chaos a zmatek spojený s nejistotou, zda to je jen náhodný kupec, nebo se nám rodí nová ryba v rybníce, nebo si někdo ze zkušených kolegů takticky založil nový účet. Varianta nové štiky je ta nejhorší a bohužel i nejčastější, neboť nová štika je mladá, silná, má neustále hlad a prázdné šuplíky, nadšení bez hranic a navíc, pánové, kešeň plnou chechtáků. Tomu se dá těžce vzdorovat, vemte si takovýho zeneka, já ho ještě neznám, /ahoj zeneko, máš můj obdiv/ kolegové ho taky neznali a přitom znám minimálně deset lidí, kteří by mu nejraději ustřelili hlavu. Co ten se nás natrápil, vůbec mi nepomáhala myšlenka, že to může být prima kluk /Primky sbíraj jen prima kluci/ a jeho odvahu, tu jsem neměl ani zamlada. My, zkušení harcovníci jsme vždy přihazovali ne více, než trojnásobek běžné ceny a to ne častěji, než pětkrát denně, zatímco on to tam solil po celých sloupcích, vynechával jen věci, které ani my tak nutně nepotřebujeme a jeho limit se pohyboval v několikanásobku naší nabídky. Já když někde viděl, že přihazuje, ani jsem se pak už nesnažil mu to alespoň trošku prodražit..... Ech získal jsem dalších cenných 15 minut. Jsem zdráv, dočista zdráv, minimálně do konce okurkové sezóny, tj, tak do 17 hodin, kdy se na Aukru začnou objevovat další potřebné kousky, nutné k přežití. Lahev na večer již mám.... Hezký den všem chronopacientům i těm, kteří jsou normální, nebo si to jen myslí....

Ono je těžký přechlastat ten chtíč tak, že nebudeš schopen připlazit ruku ke klávesnici a kliknout. U nás, co jsme dobře trénovaní, by vyvolání tohoto stavu stálo více peněz, než několik slušně zachovalých kousků časoměrů z Aukra vyklikaných zcela náhodně a jaksi nechtěně ....

kuuwa, teď mě napadá, nevíte, jestli je choroba dědičná? Jestli ne, tak až půjdeme prdět do hlíny, zbydou po nás hromady hodinek a co s nima pak, že jo? Ještě nemám ale jistou volbu, jaký časy chci do rakve, asi budu muset pořídit nějaké dnes módní osmidenky, předtím, než naposledy vydechnu, tak je ještě natáhnu a chci, aby mi ještě při obřadu tikaly do ucha. Taky uvažuju o tom, že každý smuteční host po obřadu obdrží z kufru nahodile vyndané hodinky, místo parte to bude pozvánka na hodinkovou swingerspárty. Myslím, že tolik hostů jako já bude mít na funuse málokdo. A nebojte se, na každého se dostane..... .

.... máš málo síly, toť vše. Ale vážně, když máš lunetu bouchlou třeba po pádu, tak se s ní někdy špatně otáčí, někdy i vůbec ne. Je potřeba lunetu vycentrovat, nebo, ech, koupit jinou...

sprej asi slepi vlasek, to bych nedelal a to, co udela ze spiny krystalky je taky blbost, budou pak v hodinkach litat, az se nekde v kroku, nebo soukoli usadi a stroj zastavi. Nejlevnejsi verze je vycistit a namazat u hodinare....

No je to tak, jak píšu, stroj je čínský a pouzdro ve kterém to je, je dřevěné. Dřevo nevím, kde vyrostlo, ale vyrobili ho asi také v Číně

No tak dobře, za těch 12 let, co bez problémů fungují, jsem je natáhnul tak třikrát a na ruce nebyly nikdy...ehm

Já to doma mám, je to čína jak vyšitá a je to v dřevěném pouzdře..... Funguje už 12 let bez problémů

Ten japonskej stroj není celkem spolehlivej stroj, je to jeden z nejspolehlivějších a nejméně problémových automatů, co jsou. Jeho přesnost, odolnost, životnost a servisní údržba je příkladná...Ověřeno na stamiliónech hodinek....

Já jsem je kupoval s nadějí, že jsou to ty pánské, proto stály tolik, kolik stály. Stav super, ale zůstaly dámskými...Já netvrdím, že pánské existují, tolja toho měl v rukách hromady, já také, ale nevybavuji si jistě, že bych je v ruce měl, nějak mám vsugerováno, že jsem je někde zahlédnul... Ech, přání otcem myšlenky... Ale podobné verze "dámských" mají většinou svůj pánský protějšek. Tak můj názor neberte vážně... a přece se točí, takže za mě- existují....jen nevím kde a prstík do ohně, natož pak celou ruku bych za to nedal. Snad ostatní můžou kouknout do svých kufrů.. accutron, staník, docent a podobní primkoví kulaci budou vědět víc...

Tvuj nakup s forem vubec nesouvisi, zadne hodnoceni kupujicich tu neni, priste si proste musis fotky poradne prohlednout, i bez vetsich zkusenosti bys mel poznat, ze je to srot, to je proste konstatovani faktu.

No, já jsem se podíval na fotky a z nich je patrné, že se jedná o šrot na renovaci v ceně kolem 1000 Kč. Viděl spíš bych nedostatek, že sis ty fotky pořádně neprohlédnul....

A navíc, než Tě vyhodí, stihneš alespoň zaplnit dvě místnosti, půdu a sklep /který zatím neplánuješ, ale jako místo pro uložení budíků ho doprojektuješ/ a až Tě opravdu vyhodí, zapůjčíš si dva kontejnery a s nimi budeš pendlovat, než někde najdeš opravdu dostatečně velkou stodolu, kam se vše vejde i s postelí, počítačem a několik Opelů k tomu...

Budík Prim SHSQ jsem si pak taky jako novinku koupil hned, jak to šlo, cca 1-2 roky po válci. Byl černý a měl zastavování buzení klasicky nahoře, tedy trochu jiný, než ukázka accutrona. Stál 210 Kč a nechodil tak přesně, jako válec. O pár měsíců dříve jsem zakoupil též budík Ruhla quartz, který chodil z nich všech nejpřesněji, budil děsně nahlas a pohyb vteřinovky byl doprovázen rachotem, jako by se měl každou chvíli rozsypat. Teprve pak se objevily v klenotách budíky ruské, ty jsem také kupoval....Asi budu muset zajít na půdu a prohledat kufry, nic nevyhazuji....

šedých a hnědých jsou mraky a mají jiné pouzdro, ale ty tři staré typy se shánějí špatně a fialové nejhůř, většinou mají vyšisovaný cifr. A sehnat je s pěkným pouzdrem, to už chce štěstí a hlavně odvahu klikat.. co máš udělat, abys je taky měl? při příští aukci tam hodit víc, než 5335 Kč, radši tak o 1000 Kč víc a mohly by být tvoje, nic víc, nic míň.

Nemohl být v prodeji v té době, koupil jsem ho hned, jak se na trhu objevil, kdyby to bylo v roce 1979, bylo by mé přítelkyni 12 let.... a součástí mého dárku v podobě budíku bylo vášnivé milování....ehm

Mám též jen dobré zkušenosti s nirmalitou. Ale když by si Igeny nevzal první v pořadí za 12600, dal bych je tomu druhému za 12500, stovka by mě už nezabila a nevystavoval bych je znova. To pouzdro vypadá jako přechromované, nebo ne?

je to stejný kus, jen ho volavka jaksi nechtěla... a druhá a třetí také ne....

Válec jsem kdysi koupil své slečně k 18. narozeninám /nebo 19. už nevím/. stál tehdy myslím 360 Kč, byla to horká novinka, jestli dobře počítám, v roce 1986....//nebo o rok později/. A před dvěma měsící jsem si ho z nostalgie znovu na Aukru pořídil....