Dobré ráno všem!
Dovolte mi, abych ve zkratce popsal, jak jsem se dostal ke stejnému postižení hodinkami, které trápí většinu z vás
V dětství jsem dostal první PRIM, ty se mi někam bohužel ztratily, ačkoli jsem se o ně celkem hezky staral (ach ta puberta).
Ke druhým kulatinám jsem dostal CASIO quartzky, které mi sloužily poměrně dlouho, tak nějak jsem si na nošení hodinek zvykl. Když jsem je neměl na ruce, cítil jsem se skoro "nahý".
K mým třetím kulatým narozeninám jsem celou dobu věděl, že bych rád "pořádné hodinky". Tak jsem si o ně řekl ženě, která mě ale pověřila, abych si něco vybral. To byla její životní chyba
Nejdřív se mi tedy do toho vůbec nechtělo, protože jak to bývá mým zvykem, před nějakou investicí si o případu udělám studii. Věděl jsem, že mi to bude stát ohromné úsilí najít něco, co by se mi líbilo. Do té doby jsem znal leda Rolex, Prim a Casio. Od tohoto momentu jsem začal pomalu objevovat kouzlo hodinek. Tuto fázi jistě všichni znáte sami dobře.
Zkrátím to - po cca půl roce mi z výzkumu vyplynulo, že chci švýcarské automaty, ovšem které mi zároveň svou cenou nevyžerou díru do kapsy. To byla fáze, kdy moje žena pochopila, jakou chybu udělala, že výběr nechala na mě .
Tak jsem se dostal k pořádným orlojům: Victorinox Swiss Army Infantry Vintage 241375.
Nutno říct, že v obchodě vypadaly daleko lépe, než renderované promofotky na ofiko stránkách Victorinoxu. Nebylo co řešit, prostě jsem se do nich zamiloval.
Od té doby pozoruji co nosí kolegové, zákazníci, kolemjdoucí. Znáte to. Vůbec jsem změnil způsob pohledu na lidi, co jsou schopní na ruce nosit hodinky v ceně ojetého auta. Do té doby jsem takové lidi měl za magory. Dnes už to jsou "pouze" chronomagoři.
Dostali jste dalšího...