Já jsem tedy u banky reklamoval jen jednou a to u Equa, kdy mi na letišti v Buenos Aires omylem dvakrát naúčtovali nákup v DFR. Na místě chybu uznali a peníze mi vrátili na kartu, ale samozřejmě v méně výhodném kurzu, než jaký byl použitý pro placení. Tím mi vznikla drobná ztráta, kterou jsem ale hlavně vnímal jako nespravedlnost. Napsal jsem do banky E-mail. Banka se omluvila a během několika málo dní mi rozdíl vrátila. V každém případě lidi jako Patrik a jejich aktivismus beru hodně pozitivně. Díky nim se trh kultivuje a zkvalitňuje. Chování některých bank v retailu mi stejně pořád připomíná prodavače předražených hrnců a dek. No, po zavedení GDPR mi už aspoň co týden nevolají, jestli nechci pojištění karty nebo úvěr nebo jinou úžasnou službu. Zajímavé tedy bylo, že když jsem jim pokaždé řekl, ať mi nabídku pošlou písemně E-mailem, že si jí v klidu přečtu a zvážím, tak mi řekli, že to není možné...ale jak píšu - co by člověk chtěl od prodejce hrnců nebo české retailové banky... Navíc mi to jejich vnucování úvěru přišlo hrozně hloupý. Přeci si nemohou myslet, že bych si úvěr sjednal jen proto, že mi zrovna zavolají. Selským rozumem bych řekl, že potřeba úvěru vznikne sekundárně v okamžiku, kdy si někdo chce pořídit něco, na co nemá. Nikoliv tak, že si někdo vezme spontánně úvěr a pak začne přemýšlet, na co by ty získané peníze mohl vlastně použít...ale když si vezmu ty zmíněná pravidla soutěží, tak se na to asi dívám jinýma očima, než pracovníci produktových oddělení bank.