Přejít na obsah

mareks

Členové_50
  • Příspěvky

    93
  • Registrace

  • Přítomen

  • Vítězné dny

    1

Vše od uživatele mareks

  1. pěkné srovnání. Bohužel mě zklamala kvalita B. První jsem si koupil u Altmana v Plzni před 4 lety Navitimer Cosmonaute. Už z výroby byly se závadou, zjistil jsem to až doma. První oprava ve Vídni. Cestou z Vídně do Plzně dostali hodinky ránu, předbíhaly se o půl minuty, po týdnu druhá oprava. Opět cestou z Vídně problém, o půl minuty se zpožďovali. To už mi je přivezli do Prahy a zjistilo se, že jsou ťuknuté. To bylo první rok, od té doby už jsou ok. Takže jsem se před dvěma lety rozhodl dát B šanci a koupil Navitimer Olympus se čtyřletým kalendářem. Opět porucha po 14 dnech. Tentokrát jsem už do Plzně nejel a šel do Carollina s opravou. Po měsíci mi volali, že mé původní hodinky se ztratili a že dostanu nové. Rovnou jsem je prodal:). Navitimery jsou nádherné, ale už bych je nekoupil. Přeji více štěstí. Marek
  2. k tomu bych dodal, že Luděk Seryn vystudoval oba obory, je hodinář i zlatník.
  3. díky za kladné i záporné názory, myslím, že je to v pořádku. Ale přidal bych pár doplňujících informací a vysvětlení. Nejedná se o odlitek, pouzdro i dýnko je v podstatě vytepáno ze zlatého plechu do své podoby a je to podle mně neuvěřitelná práce, zachovat zaoblení atd. Co se týká ciferníku, tak naším záměrem bylo vyrobit hodinky, na kterých bude "odpracováno" co nejvíce silami Luďka Seryna. Ciferník si můžete nechat podle návrhu vyrobit a do hodinek pouze vsadit, ale to by nebylo ono. Proto byl zvolen sendvič a zlatý plech, mimochodem možná bude Luděk jeden z mála v republice, kdo ho dokáže takto "vytáhnout" a vyrýt do něj značky, aniž by se zkroutil. Přiznávám se, že i mě se zdály tlačítka velká, ale jak říkal Luděk, to je právě to jiné, než běžná produkce. Samozřejmě úplné detaily technologií, které Seryn použil, také neznám.
  4. Když jsem v loňském letním čísle časopisu Watchmagazine narazil na článek o mohelnickém hodináři Luďku Serynovi a jeho ruční výrobě hodinek, napadlo mě, že s jeho pomocí bych si mohl splnit dlouholetý sen o výrobě hodinářského solitéru. Během pár týdnů jsem ho navštívil a zjistil, že je to obrovský nadšenec,velmi zručný, s neotřelými myšlenkami a nápady. Ukázal mi svou první řadu zlatých, ručně vyráběných hodinek s krásným ciferníkem, ale to nebylo to, co jsem si představoval. Chtěl jsem něco nového.Obdivoval jsem jeho píli a odhodlání s jakým se do výroby vlastních hodinek pustil a jak precizní práci odvádí, jak se nevyhýbá detailům a obtížným prvkům. Nakonec se mi ho podařilo přesvědčit, že se může pustit i do výroby něčeho mnohem náročnějšího než původně zamýšlel. Přemýšlel jsem o tom, jak by měly hodinky vypadat, co by měly umět, ale nejdůležitější byl strojek. Štěstí se na mě usmálo v jednom pražském hodinářském bazaru, kde jsem objevil krásný zlacený exemplář kalibru 12 s mikrorotorem a chronagrafem Heuer. Majitel bazaru se na mě díval jak na blázna, když jsem mu sdělil, že strojek bude srdcem ručně vyráběných hodinek a neodpustil si na závěr popíchnutí, abych mu hodinky nezapoměl přinést ukázat. Slíbil jsem mu zcela vážně, že určitě přijdu, ovšem samotného mě nenapadlo, že to bude až za dlouhých devět měsíců. Během měsíce Luděk načrtl, jak by si představoval design pouzdra a po diskuzi jsme měli hotový i návrh ciferníku, který měl být realizovaný pomocí sendviče, kdy základ ciferníku bude představovat hnědě lakovaný tenký stříbrný plech a stupnice hodin, minut a chronografu budou tvořeny ze zlatého plátku. Prosadil jsem jeho upevnění pomocí čtyř šroubů a skeletonové ručky hodin a minut. Už na začátku jsem chtěl najít pro hodinky jméno, které by vystihlo jejich charakter, jejich origialitu i překonávání mnohých výrobních problémů při jejich vzniku. Jak já, tak Luděk jdeme svým směrem, nesmiřujeme se s problémy, hledáme jejich řešení a pokud věříme svým cílům, nenecháme se ovlivnit negativními či pochybujícími názory okolí, proto jsem ani na chvíli nepochyboval, že hodinky spatří světlo světa. To mě přivedlo k osobě italského myslitele Giordana Bruna, který pro své nadčasové myšlenky o bohu, vesmíru a lidské existenci a pro jejich obhajobu a pro trvání na své pravdě skončil v roce 1600 na hranici. Proto NOLANUS, což je Brunova oficiální přezdívka. Pouzdro Nolanusů je vyrobeno ze 43 gramů 14 karátového žlutého zlata, boky jsou kartáčované. Ze zlata je i originální spona pro zapínání s ručně vyrytým nápisem NOLANUS. Zlatá jsou tlačítka chronografu, korunka i všechny ručky. Ručně vyrobené šrouby pro upevnění zlatého komponentu ciferníku a dýnka jsou z nerezové oceli. Korunka je netradičně na čísle devět, tlačítka chronografu jsou na svých obvyklých místech. Na hodinkách je nejcennější Serynova práce. Protože vše kromě minerálních sklíček a řemínku vymyslel a vyrobil sám ve své dílně. Protože si dal za úkol vyrobit voděodolné hodinky, musel vymyslet neobvyklé řešení chronografových tlačítek, utěsnění korunky a pouzdra. Jeho výrobním tajemstvím zůstává výroba zlatého komponentu ciferníku, korunky a ruček. Originálně jsou také řešeny držáky stežejek i samotné stěžejky, které jsou šroubovací a samozřejmě zlaté. Řemínek ze pštrosí kůže je skvělou vizitkou práce pana Šímy. Hodinky bezvadně sedí na ruce, jejich rozměry jsou 37x37(49 s úchyty stěžejek)x13mm, řemínek má rozměry 22/20, pro mé užší zápěstí je řemínek o několik centimetrů kratší. Ciferníku dominují dva sčítače chronografu, levý minutový je větší. S nenápadnou datumovkou na pozici 6 kontrastuje, podle mě, velmi napaditý znak LS na pozici 12, kde tuto číslici i nahrazuje. Nápis AUTOMATIC pod znakem i NOLANUS nad datumovkou jsou ručně ryté. Zlatý komponent ciferníku i všechny ručky jsou kartáčované, odečítání údajů je velmi snadné. NOLANUSY běžně nosím, na ruce sedí perfekntě. Celý proces výroby mě naprosto pohltil, mailem i osobně jsme řešili detaily pouzdra, ciferníku, v závěru už Luděk přede mnou postup prací tajil, chtěl, abych byl překvapen výsledkem při předávání. Do dveří bazaru jsem vstoupil s hodinkami na ruce letos v červnu a připoměl se panu majiteli. Na strojek si vzpoměl a pak zaregistroval i mé zápěstí. Po pečlivé prohlídce hodinek uznale pokýval hlavou a zeptal se mě, jestli uvažuji o dalším kousku. Kdyby se nějaký zajímavý strojek u něj v obchodě objevil, dá vědět. Do galerie obrázků přidávám fotku ze Serynovy zlaté série.
  5. Jestli je to ještě možné 2x mareks díky
  6. Určitě bych se pustil do renovace, jsou dost poškrábaný. A s novým řemenem budou exlusivní.
  7. Volal jsem do Vídně, že mám zase problém, že se pro změnu o 25 sekund předcházejí, doporučili mi Dušáka. Tak jsem je reklamoval znovu u Altmana, jsou to 3 neděle. Aby mě dorazil, tak po 14 dnech mi volal, že hodinky jsou opravdu špatné, že je 11 dní zkoušeli, asi mi nevěřili nebo co. Teď jsou snad opět ve Vídni. Volal jsem na ČOI a při příští reklamaci a já věřím,že bude, jsou prostě od začátku špatný, už mám nárok na nové nebo peníze, půjdu rovnou s právníkem, jiné východisko už nevidím. A od breitlu už ani sponu, za takový přístup.
  8. protože jsou už po 3 v servisu!!!!!!! jinak díky.
  9. Chtěl bych touto cestou představit kazetu na hodinky. Protože jsem nikde neobjevil výrobce, který by takové kazety vyráběl, nezbylo než navrhnout, zkoušet a nakonec vyrobit sám sobě, s vazbou mi pomohla kamarádka. Povrch je barvená teletina tmavě modrá, interier je v hnědém sametu, polštářky jsou z hnědé teletiny. Ražba do kůže horčíkovým štočkem.
  10. ale tak to přece nefunguje. Nezačal jsem tím, že jsem si koupil omegy a ty jsem zrychtoval. Začal jsem 52 pak 66 a 68 a teprve asi po 7 kalibru jsem z dovolením zkusil 96. Je přece jasný, že samohodinář nebude dělat komplikovaný strojky, ale když chceš opravdu zjistit, jak to funguje, musíš do toho jít. Držel jsem se literatury a zkoušel a nakonec to šlo. Ale mám pocit, že tady z nebe pár učených spadlo. Hodinář z Alfy se taky s hodinkama narodil v ruce a nedej bože, aby se snad někdo chtěl mu do toho plést. Mimochodem jsem zvědavej, jak si poradí s střelama, budu mimořádně náročnej.
  11. Když prohledáš fórum, dají se tu koupit na CD učebnice hodinařiny, nářadí tu prodává tuším Qvido, něco jsem dokoupil v Parexu něco mi poradil Mikina a pak jsem šel do toho. Koupil starý PRIM, a rozebíral a přitom koukal do knížek. Stejně jsem tu 96 udělal špatně, musím znova:) hodinář měl pravdu, jsem levej. Ale co si mám myslet o výrobcích a hodinářích, co maj certifikáty, když moje B jsou během 8 měsíců už třikrát v servisu, protože buď jdou rychle, nebo pomalu nebo nepracují, jak by měly???
  12. Nevěřím tomu, že by tu někdo rozebíral a skládal strojky, aby ušetřil. Podle mě ten hodinář asi nemá tolik práce, co by si představal, proto ta lehká hysterie. Ale nepochopí že to není proto, že by mu pár šílenců za zády "dělalo" strojky. Jeho problém, s tím ciferníkem mě to mrzi, máte někdo kontakt na renovaci ciferníků?
  13. Musim se s vámi podělit o mojí dnešní zkušenost. Byl jsem za hodinářem, kterého jsem si našel zde a odnesl mu na opravu mé milované střely. Překvapilo mě několik věcí. 1) ukázal mi renovaci ciferníku, ale řekl mi, že na ty moje střely je to zbytečný, je to drahé a hodí se to jenom pro kousky do sbírky a srdeční záležitosti. Že střely jsou moje srdeční záležitost a opravuji je právě proto, že je chci mít ve své sbírce, jsem mu už neřekl, jenom nechápu jak se tito lidé uživí. 2)co mě však hodně překvapilo a na co bych rád slyšel i vaše názory je skutečnost, že mě v podstatě vyhodil, když jsem vyndal kalibr 96, který jsem si dovolil sám opravit a jeho se zeptat na radu. Kutily nesnáší, všechno zkazí, ať si vystuduju v Jihlavě hodinářskej učňák, ubíráme mu práci... Překvapilo mě to, protože mě prostě baví, když můžu poznat jak věci fungujou, mám radost, když se mi podaří opravit nebo zrenovovat hodinky, které už nikdo nechtěl a zrovna tak vím, že dobrý řemeslo mi udělá jenom hodinář a s hodinkami, na kterých mi záleží, jdu vždy k nim. O to více mě to překpvapilo, že u jiného hodináře jsem se setkal s naprosto opačným názorem, ale je bohužel až na Severní Moravě. Také si myslíte, že je amatérské hodinaření po nocích ztráta času a nesmysl a jsme pitomci?
  14. Bohužel musím konstatovat, že -podle mého názoru - se tyto diplomatky nepovedly. Nehodnotím cenu, ta je naprosto mimo, to je prostě nesmysl. Možná to dělají špatné fotky, ale tolik lesku, sklíčko, pouzdro, k decentní černé bych rozhodně volil decentní kartáčované. Také není poznat, jestli je potisk ciferníku bílý. Jestli ano, je to hrůza. 96 pozlacená bez jediné ozdůbky, to je odfláklé, přitom je to škoda, když se s tím tak dlouho dělají. Hnědý, bíle prošitý řemen, se opravdu nehodí. Simon hodinky viděl, když jste řešili řemen? Líbí se mi průhledné dýnko a určitě muselo být fajn, spolupracovat na výrobě svých hodinek. Ale z vlastní zkušenosti vím, že u Primu je to spíš trápení, bohužel. Důležité je, jestli jsi s nimi spokojen?
  15. to netuším, neptal jsem se. Jenom náhodou jsem je zahlédl ve výloze a prohlédl si je.
  16. Jestli se mohu zapojit do diskuze, v sobotu jsem ve Vídni měl možnost si prohlédnout oba modely v černé. Ačkoli z netu a diskuze zde jsem se původně přikláněl k BC, po prohlídce bych volil jednoznačně Rolexy.
  17. pěkný ML, gratuluji, pro začátek dobrý
  18. to je telepatie, zrovna jsem se na to chtěl zeptat, řeším stejný problém.
  19. díky. S ciferníkem jsem nic nedělal jenom lehce očistil. Indexy jsou nalepené trochu šejdrem, proto není možné je centrovat s lunetou, protože pak by "házely" linky na ciferníku a to by podle mě bylo mnohem víc vidět. Nápis Slovakia je v pořádku, to dělá zakřívení sklíčka.
  20. souhlasím s tím, že jako první "opravdový" hodinky jsou ideální. Ještě se mi tenkrát líbili Certiny Podium Chronograph, to je také 7750, ale trochu víc konzervativní. Určitě jsem to dělal špičatou pinzetou, ale teď si za boha nevzpomenu, jestli jsem je předtím přidržel nad varnou konvicí, ale asi jo:)
  21. díky, PRSka za 25000 bych řekl velmi dobrý hodinky. Tak to je správný postřeh, ptal jsem se v B, jestli je možné objednat individuálně dýnko s průhledem, ale prý nikoli. Někde na netu jsem objevil starší limitku Cosmonautů a tam průhled byl a nebylo to špatný.
  22. Lze srovnat hodinářské kousky které od sebe dělí finanční rozdíl 70 000,-? Zkusím to, tady jsou moje dojmy z denního používání hodinek Tissot PRS 516 Automatic Chronograph Valjoux a Breitling Navitimer Cosmonaute s certifikátem přesnosti COSC. Oba modely mají mechanický strojek s automatickým nátahem, chronografem a datumovkou. Tissot PRS 516 je osazen kalibrem ETA Valjoux 7750, datumovka je doplněna ukazatelem dne v týdnu (Day/Date), obojí na pozici 3. Breitling pro svůj model Cosmonaute uvádí kalibr B22 což je upravená ETA 2892-A2 jehož zvláštností je 24 hodinový oběh hodinové ručky kolem své osy. Cosmonauty navíc disponují funkcí Flyback, která umožňuje okamžité měření dalšího časového intervalu stisknutím dolního tlačítka chronografu, aniž by se stopky musely zastavit a vynulovat. Na první pohled působí Tissoty hmotněji, masivní pouzdro budí dojem velké váhy, Cosmonauty přes komplikovaný ciferník působí střízlivěji, určitě tomu přispívá tenké pouzdro lunety. Ve skutečnosti jsou rozměry a váha takřka stejné viz. tabulka. PRS 516, váha cca 95g, rozměr 41x14mm, rezerva chodu 44 hodin (dosaženo) Cosmonaute, 83,9g, 41,5x14,4, 42 hodin (reálně dosaženo 36-38 hodin) Design PRS 516 vychází z modelů vyráběných v polovině 60 let, kdy se Tissot angažoval v závodech 24 hodin Le Mans. Z vrchu je pouzdro kartáčované z boků leštěné, leštěná je i korunka a tlačítka chronografu. Hodinkám dominují černá luneta opatřená plochým safírovým sklem a tachymetrickou stupnicí a dva na pozicích 12 a 6 umístěné čtvercové jemně gilošované černé sčítače chronografu. Luneta připomíná rámeček otáčkoměru zapuštěný do palubní desky a spojení s motorismem připomíná i perforovaný kožený řemen a imitace sportovního volantu pod spodním safírovým sklíčkem. Dojem retra podtrhují velké hranaté ručky. Kombinace modré barvy použité na velkou vteřinovku a označení typu hodinek, černé barvy sčítačů a perleťového ciferníku se povedla. Ciferník obsahuje pouze velké indexy, na pozici 9 je nenápadná vteřinová ručička. Kromě nápisu Tissot pod datumkou, je na hodinkách použit jediný font, dobře čitelný a neokoukaný. Jak jsem uvedl dříve, PRS 516 mají dýnko se safírovým průhledem. Kalibr není zdobený, rotor ze žlutého kovu má jednoduché zdobení. Průhledu dominuje ?sportovní? volant, který zakrývá uložení rotoru a část strojku. Po obvodu leštěného dýnka jsou vygravírovány údaje o vodotěsnosti a safírovém skle. Původně byly písmenka černá, ale barva se během pár měsíců u některých odloupla, tak jsem vyloupal všechny. Hodinky jsou testovány na 10At a jsou vybavené šroubovací korunkou s logem T. Na zápěstí působní Tissoty masivně a impozantně, rozhodně přitahují pohled. Řemen je tuhý a trvá zhruba 2-3 týdny, než se vytvaruje podle ruky, za což zaplatíte mírně odřeným zápěstím. Ani pak mi ale hodinky úplně nesedly, stále se protáčely kolem zápěstí, vinu na tom mohl mít velký "rozvor" mezi stěžejkami a má štíhlá ruka. Řemen je opatřen překlápěcí sponou s logem Tissot. Čas lze díky velkým černým ručkám odečítat perfektně, bohužel v noci luminiscenční vrstva jak na ručkách tak indexech jen velmi slabě světélkuje a to i bezprostředně po nasvícení. S korunkou se pracuje dobře, pouze obě tlačítka stopek jdou mačkat velmi ztuha, není lehké je zmáčknout v požadovaný okamžik. Po dobu jednoho roku vykazovaly PRSky odchylku cca +2 sekundy za den a nebyl s nimi jediný problém. Své nejdůležitější funkci, měřit a ukazovat čas, slouží perfektně. Sportovní design není tak agresivní, aby nebylo možné brát hodinky i do kanceláře, zrovna tak s nimi můžete vyrazit za zábavou. Navititimer Cosmonaute jsou inspirovány původním modelem z roku 1962, krerý cestoval do kosmu s americkým astronautem Scottem Carpenterem na palubě lodi Mercury 7. Luneta i pouzdro je leštěné, safírové sklíčko s antireflexní vrstvou je mírně vypouklé. Velké bílé číslice na černém pozadí a tři perleťové subciferníky si stále žádají vaší pozornost. Kolem ciferníku a na otočné lunetě je několik řad stupnic. Logaritmické pravítko kterým můžete násobit, dělit, počítat mocniny, dolet letadla atd., značky na převádění běžných mílí na námořní míle a kilometry, stupnice na převádění hodin na minuty. Na druhou stranu, kdo nemá rád komplikované ciferníky, může mu taková změť čísel a čárek připadat šílená. Nenápadná datumovka je na pozici 4. Ručky jsou decentní, kovové, nijak nenarušují vzhled hodinek. Velká vteřinovka je zakončena logem B. Majitel Cosmonautů si musí zvyknout na 24 hodinový ciferník, a není lehké na první pohled odečíst čas přesně na minutu, ale koho by to trápilo:)? Šroubovací dýnko je leštěné, pro případné otevření je opatřené mnohostranem. Uprostřed v pískovaném kruhu je leštěné logo Breitling. Po obvodu dýnka je další převodní stupnice mezi stupni Celsia a Fahrenheita a vypískované výrobní číslo. Hodinky krásně svítí i dlouho do noci. Ocelová spona je opatřena výrazným logem okřídleného B, korunka není šroubovací a je zdobena pouze B. V návodu výrobce nedoporučuje pobyt s hodinkami ve vodě. Zpracování je fantastické, vše je dovedeno do nejmenšího detailu, písmo ciferníku je sladěno, na pravítka a chronograf je použit jeden font, pouze v různé míře deformace (rozšíření) ve stříbrné barvě, zlaté je pouze decentní logo Breitling. Vroubkovaná luneta jde ovládat ztuha, ale přesně. Také síla, potřebná na ovládání tlačítek chronografu, je tak akorát. Nové Cosmonauty mi sedly na ruku, jako bych je nosil celý život. Luxusní řemen v černé matné barvě, prošitý bílou nití se okamžitě přizpůsobil ruce a po několika minutách jsem zapomněl, že hodinky na ruce vůbec mám. Dokonalý pocit z Cosmonautů kazí, alespoň u mého kusu, poruchovost. Hodinky jsem koupil již s výrobní vadou, kterou jsem bohužel včas neodhalil. Šlo o to (již jsem to psal v jiném vlákně), že při vysunutí korunky do polohy 2 a následném seřízení času a zasunutí korunky, se již hodinky "nerozeběhly". Musel jsem to několikrát opakovat, než naskočily. V servisu byly měsíc a vadná součástka byla odstraněna. Když se mi vrátily, pro změnu se zpožďovaly o 20 sekund denně. Opět jsem je reklamoval, v servisu byly celé rozebrány a vyčištěny. Odchylka se ustálila na +4s. Vyjádření servisu pro zpožďování: špatná manipulace pošty při přepravě hodinek ze servisu ve Vídni do Plzně. Přes tyto problémy mě Cosmonauty nepřestávají udivovat a těšit svým designem, který vás nutí opět a opět na nich spočinout zálibným pohledem. Mně připadá skvělé i zpracování stupnic, které umožňují tolik výpočtů bez jakékoli elektroniky, i když je nikdy nebudu potřebovat. Hodinkám dodávají punc jedinečnosti, prostě liší se od všech ostatních. Mé hodnocení je samozřejmě subjektivně ovlivněno tím, že Navitimery byly dlouho jen mým zbožným přáním a teprve časem jsem si je mohl dopřát. Nepouštím se do +,- hodnocení, protože si myslím, že u zboží jako jsou hodinky nelze, až na křiklavé případy, říci tohle je špatně a tohle je dobře. Ani design nejde hodnotit jako černý nebo bílý, i když zejména u módních hodinek se design hodně podřizuje okamžitému vkusu a spoustu modelů bych těžko ?překousl?. Oba modely, které jsem popisoval jsou podle mě povedené, tissoty mají opravdu skvělý a navíc funkční design, Cosmonauty jsou specifické a pro toho, kdo má rád tento typ hodinek, určitě dokonalé.
  23. k cenám samodomo renovacím: zlacení 15-20 mikronů cca 500-600, leštění dílů 300,-. Oprava strojku u hodináře typuju 500-1000, nebo doma zadarmo. Náhradní díly 500-1000, řemen 1000-1500,- a spousta zábavy a schánění a nakonec radost a už čeká další kousek:)
×
×
  • Vytvořit...