Lehkovážnost v přístupu k vlastnímu zdraví mě prostě nikdy nepřestane udivovat. Odešla mi pračka, jdu si koupit novou. Zničil jsem si sportem kloub, dejte mi nové a pohněte si. Vůbec se nedivím, že je zdravotnictví tak zahlcené, a že se musí na všechno čekat tak dlouho. Blbé je, že pak musí čekat i ten, kdo skutečně za nic nemůže. Vůbec žádá úcta a pokora, místo aby byl člověk rád, že dnes umíme skoro všechno opravit, navíc v podstatě zadarmo, tak nadává proč to tak trvá, že potřebuje pokračovat..