-
Příspěvky
1 329 -
Registrace
Vše od uživatele carpaccio
-
Tyvole... A já musel vyslechnout takovou filipiku, když jsem jen připustil, že by mě mohlo neurazit, že si někdo vezme Suby k odpolednímu obleku, jak kdybys byl kříženec dědice trůnu a Gutha - Jarkovského. Taky stárneš...
-
:lol2:
-
Soudruzi z Omegy Ti tímto děkují za prodloužení životnosti jejich výtvoru.
-
Nemaj' datum... Depka se dostaví v pondělí, až budu potřebovat podepsat a datovat první papír.
-
Je to zvláštní. Dřív jsem se do hodinek nejdřív zamiloval a pak se mi začaly okoukávat... Posledních pár kousků jsou pro mě naopak spíš "acquired taste" - napoprvé je to bez lásky, ale s každým dalším dnem mě baví víc. Dneska tedy znovu vzhůru na Měsíc.
-
Tedy dobrá. Na východočeskej Rolex sraz dorazím.
-
A Ty se nesměj a koukej dorazit, ať vidíš, jak pěkně se o Tvý Expy starám.
-
Já s termínem počítám. A jedu teď alkoholovej detox, kterej se slavnostně chystám zakončit na srazu. Jen jsem netušil, že bude mít večírek několik fází - počítal jsem s tím, že se zrubeme jak carští důstojníci tak nějak primárně. Takže ano, prosím. Jakýkoliv místo, kde mají jakoukoliv skotskou, je za mě cajk. A kdyby se kouřit nechodilo přes pět pater, ocenil bych to... Ale vono mi pár mejdanovejch kondičních kroků neublíží.
-
Do toho ještě budu muset chvíli zrát. V nakupování jsem totiž dlouhodobě mnohem lepší než v prodávání.
-
No právě. Už mi hrabe. Po šesti letech jako prakticky OWG jsem se jal znovu vířit stojaté vlny svého chronobundu... A teda začínám mít pocit, že tohle asi nějak bankovkama nezaházím... :/
-
Já už mám chronobundus v poslední fázi. Nový hodinky se mi okoukávaj' v řádu hodin. Není léku. Sbohem, spolupacienti. Počítám, že do dnešní půlnoci začnu tikat a pak mi definitivně hrábne.
-
-
Tak já se přidám se svým chvalozpěvem a Zdeňka všem srdečně doporučuju.
-
Je to taková blbost... Nicméně po dlouhé době v servisu a dlouhé době, kdy přetím nešly, se mi dnes vrátily od mistra hodináře pendlovky, co se nám v rodině táhnou už generace... Přesnou historii neznám, vím jen, že je moje babička dostala jako svatební dar, čili jim bude něco kolem stovky... A za tu dobu zažily ledacos, včetně toho, kdy se je můj nebožtík tatík kdysi pokoušel vyčistit, až pak domalovával indexy fixou... No prostě něco, co asi nemá žádnou monetární hodnotu, ale když při jejich tikání usínáte od narození, udělá Vám radost, když se Vám zase za zády roztikají.
-
Má. Ale Oyster vede. Klasika největší.
-
Tak už mě dneska dorazili všichni a všechno, pročež jsem právě vyhlásil víkend - a to chtělo přezout na hodinky pro radost.
-
-
Dneska mě potěšilo náhodné setkání u bezpečnosních schránek nejmenované banky... Vedle stojícímu chlapíkovi jsem podal formulář, co mu u jeho přepážky zjevně chyběl... Borec poděkoval... Kouknu na ruku - tam Rolexky... Tak pochválím hodinky, frajer poděkuje... A bum, za pár slov bylo jasno - von to byl kolega odtud.
-
-
To jsou asi jediný hodinky, který mě fakt mrzí, že jsem prodal.
-
Tak hezky to začalo... A teď Violoncello s tommasinim zjistí, že je za Dawovu fusekli tahá stejná Kristina.
-
Jo, majitel těch Pátků je frajer, co je prostě používá, což je můj přístup ke všem hodinkám - a vlastně se divím lidem, co to mají jinak (ale jak pravil Honza, každému i v tomto ohledu jeho nebe). Uznávám, že patina jim sluší... Ale teda hereticky musím říct, že mě hodinky jako takové vůbec neuchvátily. I když pominu očekávání, že když mám na tlapě PP poprvé - a nota bene tenhle kousek - tak že zazní andělský chór, rozevřou se nebesa, dostaví se olbřímí erekce, nebo se alespoň blahy poslintám, k ničemuž z toho opravdu nedošlo, tak musím fakt přiznat, že jsem asi přílišnej vidloň, protože každý druhý Vomegy mi prostě rozbuší srdíčko víc. Mikrorotor je paráda - a obecně za mě byl vlastně nejhezčí pohled na ten kousek zezadu - ale jinak za mě velká designová nuda... Asi ta relativně široká plochá luneta, nebo já nevím co... Za mě vlastně ve finále zklamání. Byť z hodinářského hlediska jim asi nelze vytknout nic.
-
Njn. Jenže když se cenovka obou kousků drasticky přiblížila, fakt bych si těžko obhájil "downgrade" zpátky. A navrch se mi za těch 6 nebo kolik let už vopravdu vokoukaly. Jen jsem je tehdy asi neměl prodávat... Jenže to by člověk podle tohohle pravidla syslil všechno. A na to jsem chudej kluk. Inu, až budou stát plechy půlku těhle, rád si je zase pořídím. Ale na to budu muset ještě pár let počkat.
-
Jo, na světě existujou asi dva nebo tři nešťastnější psi než to moje imrvére trpící stvoření. Každopádně byly plechovky pohodlnější... Jejich nejnovější iterace jde cestou MI a'la Breitlingen, no. Ale musíš uznat, že mi slušej i bez jachty, sejčku.
-
Tak tohle je boží fotka.