Snekofon

Díky! S tím sklem je to ještě blbější - originál měl plexy, tady je to minerál. Osobně bych asi preferoval v této cenové kategorii safír, zvlášť když je sklo výrazně vystouplé nad pouzdro a je tak první na ráně... a když ne safír tak raději ten plast - udrželo by se ještě víc původní provedení, hesalit se dá rozleštit, případně vyměnit za pár kaček. Já teda ke všem hodinkám přistupuji s maximální opatrností, byť je mám na túry, ale jebnout se povede, ani člověk neví jak Pokud by byl k dispozici safír správných rozměrů a tvaru, tak bych to možná zkusil vyměnit... uvidím. Klub malých hodinek je takový úlet - je to jako mít klub malých tepláků kam se může přihlásit každý kdo si navleče vel. M a menší, bez ohledu na to jestli měří 190cm na výšku a má 120kg poctivé váhy soustředěné v pase, nebo je to střízlík, kterému jsou ty Mka volné... Jsou různé kategorie a vlákna - jaké nosíte hodinky s modrým ciferníkem, bronzové, hranaté, a já nevím co.. všude je ten pojící prvek nějak jasný, ale tam je ta hranice tak rozostřená, až nedává smysl...

Zítra čas odměří osmé výročí mé přítomnosti zde na fóru, osmý rok plný zkoušení, hledání inspirace, nákupů a prodejů. Kupodivu, byť si cením jednoduché, funkční hodinky s jasným vintage odkazem, fieldky byly doposud zcela mimo můj zorný úhel a to je chyba! Byl čas tuto chybu napravit a podělit se o zkušenost a postřehy s modelem s trochu dlouhým názvem: HAMILTON Khaki Aviation Pilot Pioneer Mechanical - H76419941 1) Historický odkaz: Field watch vznikly už během 1. světové války, kdy vojáci potřebovali přesné a odolné náramkové hodinky. V průběhu 2. světové války se ustálily jejich základní rysy – jednoduchost, čitelnost, robustnost, spolehlivost. Klasickým příkladem jsou americké A-11 (Elgin, Bulova, Waltham) nebo britské WWW „Dirty Dozen“ hodinky. v období 60 - 70 let jsou pak v US a GB armádách klíčové modely: Hamilton GG-W-113 (cca 1967–1975) - Standardní hodinky amerického letectva a armády (MIL-W-3818B). Jednoduchý černý ciferník, tritiové indexy, ruční nátah. Benrus DTU-2A/P (1964–1970) Hodinky pro americké ozbrojené složky během války ve Vietnamu. Marathon GG-W-113 (1970s) Smith, Hamilton a CWC W10 Po roce 1966 hledalo britské Ministerstvo obrany nového dodavatele vojenských hodinek, který by nahradil značky jako Smiths, IWC, Jaeger-LeCoultre a Omega, používané během 50. a počátku 60. let. Specifikace byly stanoveny podle normy DEF STAN 66-4 (Part 1), která určovala požadavky na odolnost, přesnost a čitelnost. Hamilton tehdy ještě vyráběl ve Spojeném království (ve své pobočce v Bienne a poté ve skotském závodě), a tak získal kontrakt na výrobu pro britské ozbrojené síly. Foto původního modelu - zdroj https://monochrome-watches.com/ Výrobce: Hamilton Watch Company (UK branch) Období výroby: cca 1967–1973 Použití: Britská armáda (Army), RAF a Royal Navy měly své varianty Pouzdro: Broušená nerezová ocel, 36 mm průměr, pevná zadní část (fixed lugs) Tvar: Typický „tonneau“ (sudovitý) tvar pouzdra – modernější než klasické kulaté Sklo: Plexi (hesalit) Ciferník: Matně černý, bílé arabské číslice, indexy s tritiem (značeno „T“ pod nápisem HAMILTON), sekundová stupnice Logo: Tištěné bílé HAMILTON + šipka „Broad Arrow“ (symbol majetku britské vlády) Strojek: Hamilton cal. 649 – derivát ETA 2750, ruční nátah, 17 kamenů, 21 600 A/h Voděodolnost: Omezená (cca 3 ATM), ale odolná proti prachu a nárazům Řemínek: 18 mm nylonový (předchůdce NATO strapu), průvlekový systém V roce 2019 uvedl Hamilton model Khaki Pilot Pioneer Mechanical (H76419931), jako věrnou re-interpretaci původního modelu. Následně pak v roce 2022 byly uvedeny verze s bílým a modrým číselníkem. Foto - zdroj https://monochrome-watches.com/ 2) Pouzdro: Rovnou k nejvíce rozporuplnému bodu. Rozměry pouzdra se pevně drží originálu vyráběného před více než 50 lety, Hamilton tady neuhnul trendům nafukovat hodinky, tak aby zapadly do aktuálního módního měřítka a udělal tak dle mého názoru dobře. Nominální hodnota průměru hodinek je dle mého neskutečně přeceňovaný údaj. Symbolem pochybného škatulkování malé / střední / velké hodinky je i tady na fóru například vlákno "Klub malých hodinek", kde je vstupenkou tuším rozměr pod 40mm a vlákno je tak spíš ozvěnou doby založení před 12 lety, kdy bylo in mít na zápěstí cibule jako hrom. Doba se ale mění a vrací se více k přiměřenosti. Prapůvodní WW2 fieldky např. ELGIN A-11 měly průměr 31mm, Bulova MIL-W38-18A, na kterých si za světla Napalmu odečítali čas mariňáci v močálech Vietnamu měly 34mm, Smith dělal fieldky v průměru 35mm, W10 měly roky průměr 36mm. Obecně u klasických 3 ruček bez vnitřní, či vnější lunety považuji rozměr do 38mm za ideální - co je nad 40mm už za velké. Vždy jde samozřejmě o poměr k velikosti zápěstí, záleží na tvaru pouzdra, délce nožek atd. Poprvé jsem Pionýry nasadil po celém dni stráveném s potápkami Orient Star Diver 1964 na zápěstí.- Hamiltony v tomto ostrém kontrastu jako malé opravdu působily. Druhý den, který startoval s Hamiltony na ruce už byl úplně v pořádku. Zápěstí mám cca 17,5 cm, hodinky se na nuce pohodlně usadí, nepřekryjí celou ruku, ale to mně vůbec nevadí. Hodinky krásně sedí na NATO i koženém řemenu. K příjemnému nošení přispívá i nízký profil, s výškou 9.8mm a váhou , kterou není vůbec cítit. Fieldky mají mít matné pouzdro, respektive nemají být lesklé. Pouzdro je věrno originální předloze svým matným povrchem s brusem. Čelní strana má jemně broušený povrch a je ohraničena zkosenou hranou se stejným brusem, nebýt to fieldky, ale navoněné oblekovky, nebo aspoň explorery, patřila by na tuto plochu leštěná hrana, která by oddělovala čelo a bok pouzdra... takto přechází plynule broušená plocha čela pouzdra v příčném směru broušené boky. Zpracování je moc pěkná, čisté, jemné - drží se vzoru a vypadá víc pokročile, než běžné pískované pouzdro na klasických Khaki Field od Hamiltonu. 3) Číselník a ručky Správné fieldky by měly mít vysoce kontrastní číselník - černý, matný. Hamilton u tohoto modelu uhýbá od vzoru k modernímu / módnímu pojetí. Přiznávám, že se mně klasické černé provedení asi líbí nejvíc, ale hodinky s černým číselníkem v rámci modelů co se střídají na mém zápěstí zastoupeny mám. Provedení v NAVY modré barvě je líbivé a stále dostatečně kontrastní proti klasicky střiženým ručkám. Číselník má texturu, která jednak dodává číselníku pocit plasticity a možná i pomáhá pohlcovat odrazy světla a tím zlepšit čitelnost. Bílý potisk je doplněn krémovými indexy a lumi v ručkách. Není to tak tmavá vintage krémová jako na černém provedení, přesto je dvoubarevné tónování potisku fajn. Velkou mizérií je lumi, její svítivost - vzhledem k malé ploše logicky malá, ale také výdrž velmi bídná. Tady tento model ztrácí body a je to škoda... ne že bych nějak často spoléhal na odečet hodinek v úplné tmě...V horším světle se modrá jeví spíš do šeda, na lepším světle pak více a více vyniká modrá. Velkou pochvalu zaslouží AR na skle, čitelnost je ve všech situacích 100% 4) Strojek Jednoduchost osazeného strojku H50 beru jako jednoznačné plus. Jsem jednoznačným fanouškem použití strojku s manuálním nátahem všude, kde není šroubovací korunka. Natahování strojku považuji za nádherný rituál, který mě baví - všudypřítomné automaty, které strojek jen komplikují a zvyšují stavbu hodinek mě tak spíš otravují. Absence data je pro mě také vítaná. Upřímně pokud už jsem ve stavu, kdy nevím kolikátého je, nebo dokonce co je za den, tak to buď ani vědět nechci, nebo si to jednorázově zjistím pohledem na mobil, počítač, kalendář na stole, atd... jediné co chci je vědět čas a u automatů jsem rád, když mně ukazatel rezervy napoví, jestli je třeba vyšroubovat korunku a trochu je dotáhnout, aby se zbytečně nezastavily v odloženém stavu... víc nepotřebuji a ideálně nechci. Strojek H50 je upravená ETA 2801-2, kde je snížená frekvence na 21.600 kompenzována rezervou 80h a v podstatě je vývojem původního strojku ETA 2750, který byl v originálním modelu W10. Strojek je tak se svou konstrukcí velmi snadný na servis, spolehlivý a naladěný na chod v rámci minimální tolerance. Vibrografem měřeno 0s / den při poloze dýnkem dolů. Závěr: Kdo se srovná s rozměry a minimalismem hodinek, nalezne poměrně univerzální stroj pro každodenní využití - žádná sofistikovaná technika, plně vyhovující WR100 a univerzální design.

Velký Javorník

Modrý pátek

Ač je to s ohledem na trvání chronobundu s podivem, jsou to mé první Hamiltony. Chtěl jsem něco menšího, jednoduchého (tj. manuální nátah a bez data), ne úplně typické oblekovky a ideálně číselník zelený / modrý / hnědý., protože černý ciferník v rámci hodinek, které točím na zápěstí už mám. Tento (modrý) model na mě vyskočil trochu náhodou – ale hned se zaháčkoval v mysli. Aniž bych si v reálu vyzkoušel, nebo prohlédl alespoň na krámě. Objednal jsem na netu, včera večer přišly a ukázala se síla prvního dojmu. Včera tedy v tom negativním smyslu - jiskra nepřeskočila. Po celém dni na zápěstí s podstatně masivnějšími potápkami najednou působily na zápěstí až moc malé a nudné, do toho špatné domácí umělé světlo které utlumilo barvu ciferníku do šeda, hodinky na hadře, která sama o sobě není špatná, ale trochu nudně teplákově modrá … no a dojem byl safra nic moc. Hodil jsem je ale hned na kůži, s tím že je dnes ponosím a na denním světle už to vidím úplně jinak. Kůže jim pasuje, barvy už mají větší „štávu“, celkově jsou na denním světle veselejší. Rozměry už jsou dnes naprosto v pořádku, nosí se extra pohodlně. Velkou radosti udělal přesný chod strojku, který měřený v poloze na zádech jdou na rovnou 0. Tento týden bude testem na jehož konci se buď pevně usadí v hodinkovnici, nebo v prodejním vlákně

Jak se safra dělají takovéto záběry ? Neříkej že je kolem tebe někdo ještě pořád ochotný fotit ti hrnek, nebo kapsu

Po dlouhé době byla dnes nálada vyvětrat nějaký starý stroj