Rád bych se pochlubil hodinkami po pradědovi, které jsem po nalezení "v kredenci" dostal do opatrování. Čerstvě od hodináře po výměně skla, zlomené hodinové ručky a hlavě po zprovoznění chronografu, který nechtěl spustit. Pan hodinář si povzdechl, že si při opravě ještě tak nezapotil. I po dekádách stále fungují jako nové, nyní už i se stopkami.