Přejít na obsah
+++++ Tričko CHRONOMAG s límečkem +++++
!!! MOTY PRODÁVÁ SOUSTRUH :-) !!!

MartinT

Členové
 Prohlédnout profil  Prohlédnout všechny aktivity

  • Příspěvky

    20

  • Registrace

  • Přítomen

 Typ obsahu 

Blogové příspěvky od uživatele MartinT

  1. MartinT
    Mé bezhodinkové období vydrželo asi 8 let až do konce roku 2007. Kdy mi moje drahá zase připoměla, že bych si měl opatřit nějaké hodinky, že přeci je blbé, když se na pracovních jednáních dívám na mobil. Sice seznámená s cenovými kategoriemi hodinek Casio - low end, ale již poučená z jiných příhod z našeho života mi určila limit do 15 tis. Kč a tiše doufala (také již poučená z jiných příhod), že se vejdu do dvacítky a že se mě pokusí nezabít, když za ně dám třicet. Vzhledem k tomu, že jsem mezitím narazil na server Chronomag pustil jsem se do čtení abych danou problematiku alespoň trochu navnímal a přečetl si pár článků o hodinkách, několik novinek o hodinkách, našel si ceny (spíš šestimístné) těch hodinek, které se mi líbili, byl jsem trochu skeptický ve sladění požadavků mých (již trochu upravených "studiem" Chronomagu a jiných zdrojů) s mým odhadem co bez trvalých následků zkousne manźelka.
     
    Když jsem ale měl možnost a náladu vždy jsem se podíval nějakého hodinářství, nechal si ukázat co tam mají a šel dál. Až jsem měl jednou víc času na letišti v DUS a z nudy navštívil krám, kde měly od bižuterie, přes galanterii až po asi 5 skříněk s nějakými hodinkami. Rutinně paní prodavačce sdělil nejdřív představu o cenové kategorii a pak to, že to chci nejvíc asi do obleku (víc jsem se to naštěstí v tomto krámu specifikovat neodvážil). Pani se zamyslela a vyndala jeden kousek, který prý mají v extra slevě. Vůbec to nebylo podle mých ideálních představ, naopak nebylo to vůbec podle mých představ, ale bylo to na první pohled (lýtka úplně spálená). Já vím, že mi to dokážete zkritizovat. Maurice Lacroix je nová "značka". To jméno zní divně. Nemá to chronograf, onaký-graf, či metr...bla bla bla. Prostě na první pohled:
     
    <<obrázek Maurice Laccroix - Pontos Automatique Gents... nepodařilo se mi zatím vložit>>
     
    Černý číselník, místo čísel jenom čárky, datum na šestce. černý pásek se sponou a s kovovým logem na pásku. Průhledné safírové dýnko. Když jsem si je zkusil na ruce bylo mi je líto znovu sundat. Navíc příhodná cena a Euro za 23,50. Krátký telefonát s mojí drahou a dárek k k vánocům a narozkám narozkám se mnou letěl do Prahy. Měl jsem z nich velkou radost.
     
    Máme s mou drahou dohodu, že i když koupené s vědomým druhé strany nebo přímo druhou stranou, dárky se zabalí a dají až k příslošnému výročí či vánocům. Tady jsem dva dny ukecával výjimku až moje drahá osudově cukla. Začal jsem je nosit a zjistil, že je nosím rád. Už žádné nechávání na umyvadle nebo nočním stolku. Bohužel se hodinky slavnostního předání nedožili. Abych to zkrátil asi cca po 2 měsících mi je při jedné služební cestě na hotelu v restauraci ukradli . Měl jsem úchylku, že jsem je sundával při psaní poznámek, abych se na ně mohl lépe dívat a hlídat čas. Stačilo pár vteřin koukat jinde a ...
     
    Když pominul první nával vzteku a nebojím se říct hysterie došel jsem k logickému závěru:
     

    Já si prostě kvalitní hodinky nezasloužím .
  2. MartinT
    Je tomu zhruba 12 let, kdy jsem si ?vymyslel hodinky". To jsem ještě o hodinkých nevěděl téměř nic (ne že bych si teď myslel jakej jsem odborník ). A během svých chlapeckých let jsem vlastnil jakési primky, kterých jsem si nevážil a skončili v jakési vyhozené krabici při nějakém stěhování (škoda přeškoda ).
     
    Začalo to diskuzí s manželkou o dárku k mým narozeninám a jako jedna z alternativ byla zvolena hodinky. Byl jsem pověřen určit specifikaci. Vzhledem k tomu, že v té době kolem mne nebyl nikdo kdo by se hodinkám alespoň trochu rozuměl a o Chronomagu jsem ani netušil sedl jsem si a sice hluboce, ale krátce jsem se zamyslel jaké hodinky by mi udělali radost. Vypadlo ze mne následující : Učitě mechanické (všichni kolem nosili quartz a já jaksi netíhnu k věcem co má každý), samonatahovací (rozuměj automaty - dodnes nevím, kde jsem se o této "fíčuře" dozvěděl), jednoduchý decentný design (i do montérek - rozuměj obleku) a v titanu (=lehké nepřekážející - nebyl jsem zvyklý na sobě cokoliv nosit a to včetně řetízků a snubného prstene - a že trvalo než se s tím okolí smířilo). Z mého dnešního hlediska a estetického cítění to byly požadavky až protichůdné, ale prosím chápejte, že v té době myšlenka mít více hodinek byla mimo dimenze mého uvažování a chápání. Proto jsem touhle volbou chtěl pokrýt všechny své estetické i pragmatické potřeby.
     
    Požadavky jsem předal a čekal co bude. Na oplátku jsem po pár dnech (asi po nějakých návštěvách a dotazech v hodinářství) obdržel úkol, si teda něco takového sehnat sám. V té době jsem měl takovou důvěru ze strany manželky, že jsem nedostal ani cenový limit (také ale moje drahá nevěděla, co všechno se dá za hodinky utratit). Nevím čím to bylo, zda mou neschopností, nebo situací na trhu, ale nejen, že jsem nesehnal nic co by bylo cenových (mnou odhadovaných) parametrech mé ženy (3-6), nebo co by bylo v mých (8-15), ale ani když jsem hledal ?bez cenového limitu" jsem nejen nesehnal co by se mi líbilo, dokonce ani nic co by jenom odpovídalo zadaným parametrům.
     
    Po delší době zkoušení byl výsledek ten, že jsem na hodinky dle mého "eestetického" a pragmatického cítění zanevřel. Chabě několikrát předstíral pragmatickou radost při rozbalování dárků, že vlastně alespoň nějaké musím mít, ujišťoval manželku, že vybrala dobře (Casio je přeci známá značka) a jelikož nebyly drahé, alespoň je můžu nosit všude a nebudu se bát, že je zničím. Nicméně již po 4-5 týdnech usilovného nošení jsem zjistil, že se na ně nerad dívám, že je spíš odkládám a zapomínám na umyvadlech, nočních stolcích apod. Že je vlastně nenosím, až skončili postupně všechny někde na dně nějaké krabice, a následně celá krabice nepřežila ať již velký úklid nebo stěhování.
     
    Zanevřel jsem na nošení hodinek na celých 8 let
×
×
  • Vytvořit...