Díky těm modročerným jsem si vzpomněl na spolužáka/kamaráda. Už není mezi námi, ale tenkrát měl tyhle modročerný Seika, když jsme byli na střední a ikdyž v té době jsem hodinky zas tak nevnímal (měl jsem nějaké kvarcky), ty Seika se mi strašně líbily. On je dostal od svého strejdy a pak s nimi šel někam na diskotéku a tam mu nějak ulítly z ruky. Už si vzpomínám, jestli je našel, ale napadrť anebo vůbec nenašel. Každopádně o ně takhle přišel. Pamatuju si, jak mě to mrzelo, ikdyž nebyly moje.