Vyhledávání

Zdravím všechny chrononadšence, nevím, zda-li se tomu dá říkat recenze, ale chci napsat pár řádku o mém novém přírůstku, který jsem před pár dny pořídil do člena tohoto fóra, a které mi naprosto učarovaly. Takže zde je pár informací a mých dojmů z těchto hodinek. Omega Semaster Memomatic referenční číslo 166.072 jsou mechanické hodinky s automatickým nátahem a alarmem nebo chcete-li budíkem, vyráběné v letech 1970 až 1975, přičemž strojek jako takový byl publikován v roce 1969. Zvláštností tohoto strojku je možnost nastavovat u budíku hodiny i minuty. Jedná se o strojek Omega 980, který je postavený na základě kalibru Lemania 2980, a to bylo první (a pokud vím, tak v historii jediné) řešení strojku se samonátahem a s alarmem. O strojku samotném uvádím některé informací dále v textu.. Tohoto typu bylo během pěti let vyrobeno 35 000 ks v několka variantách, kdy výrobu předčasně ukončila quartzová krize. Tyto hodinky jsou mé druhé vintážní Omegy, ty první jsou quartzové Omega Constellation Megaquartz, taktéž hodinky se zajímavým technickým řešením (i když z jiného soudku) v zajímavém pouzdře. Musím přiznat, že novodobá nabídka Omegy mě zas tak moc neoslovuje, byť jim nemohu upřít kvalitu, ale to co mě fascinuje je historie této značky, její patentovaná řešení, a to, že v historii a vývoji hodinařiny hrála významnou roli a že bez ní by mnohé slavné hodinky nespatřily světlo světa. Již před nějakou dobou jsem si pořídil jedny vintážní hodinky Royce Alarm s budíčkem, avšak vzhledem k jejich menšímu rozměru, pro mě nebyly na denní nošení, spíš byly na kochání a poslouchání. Velmi jsem toužil po tom mít na zápěstí klasický mechanický budík, který ale budu moci nosit běžně. A Omega Memomatic tento požadavek splňuje díky svému vzhledu i optimální velikosti pouzdra 40 x 43 mm bez korunky, takže i dnes jsou to zcela v pohodě nositelné hodinky. A spolu s chytrým a rafinovaným strojkem jsou to velmi pozoruhodné hodinky. Když jsem uviděl tyto hodinky v nabídce na prodej, příliš jsem neváhal, už jen kvůli budíčku. Když jsme je pak viděl naživo, byl jsem z nich úplně paf a už jsem neváhal ani na chvíli. Tento kousek měl již 3 majitele na tomto fóru, a první z nich je údajně zakoupil v Portugalsku ve stavu blízkému NOS. A podle toho v jakém nevídaně dobrém stavu jsou, je velmi pravděpodobné, že hodinky za ty čtyři desetiletí nebyly téměř nošeny. Jediná vada na kráse s výjimkou několika vlásečnic, je kulatý vryp vlevo nahoře u nožičky. Pouzdro je nerezové z oceli 316L tvaru poplatného sedmdesátým letům, tedy poměrně robustní pouzdro složitějšího tvaru s prostřídanými broušenými a leštěnými plochami, s nožičkami integrovanými do pouzdra. Horní broušená plocha má radiální brus, který směřuje ke středu ciferníku. Je to v podstatě poduškové pouzdro, jehož oblý tvar je střídán s hranami, jako by byl trochu šmrncnutý Picassem. Sklíčko je hesalitové vypuklé (tedy vyrobeno z vylepšeného vstřikovaného akrylátu) s miniaturním logem Omegy uprostřed sklíčka, které se krásně ?vznáší? nad vteřinovou ručkou, pokud máte dobrý zrak. Je to něco jiného, než safír s antireflexem: háže odlesky v podstatě neustále, přesto se nedá mluvit o nějaké nečitelnosti, ale ciferník je přes tenhle plast stále jaksi rozzářený. CIferník je složitější, rozdělený na několik soustředných částí. Vnější část je hladká stříbrná, blíž ke středu je modře lakovaná část s plasticky provedenými indexy s luminiscenčním bodem na konci indexu. Modrá metalická barva háže na slunci úžasné odlesky a mění barvu podle dopadu světla. Nevím, jakou technologií byl tento povrch vyroben, ale moc se mi líbí, tím spíš, že byl vyroben před více než čtyřiceti lety. Index na dvanáctce je tvořen logem Omegy, nápisy Omega a Seamaster. Blíže ke středu je mezikruží nastavování hodin alarmu (označené trojúhelníkem) a disk nastavování minut alarmu (označené dvojtou čárou). Na pozici ?3? je umístěno okno datumovky s rychlým překlápěním data, se stříbrným rámečkem, datumovka má černé číslice a bílý podklad. Ručky jsou jednoduché černé s luminiscenční výplní, která dosud funguje, i když to po tolika letech pochopitelně není takový ?šajn? jako kdysi. Vteřinová ručka je modrá - tyrkysová klínovitá letmo nasazená. Hodinky se ovládají jednou signovanou korunkou na pozici ?skoro čtyři? - sloužící k nastavování času a času alarmu, a dvěma tlačíty - jedním zapuštěným na pozici ?3? to slouží k rychlému nastavování data, a jedním hříbkovitým - na pozici ?dvě a něco? které se vytahuje o jednu resp. dvě polohy k aktivaci alarmu resp. nastavení alarmu. Dýnko je hladké šroubovací s nezbytným vygravírovaným logem mořského koníka - Hippocampem symbolem řady Seamaster. Memomatic se vyráběl ve dvou variantách pouzdra - první klasické (což je recenzovaný kus) nebo tzv. Pilot line (více kulaté pouzdro), a v několika variantách provedení ciferníku. Druhá varinta pouzdra tzv. Pilot line Zdroj: http://forums.watchuseek.com Varianty číselníku: Zdroj: http://forums.watchuseek.com Zdroj: http://forums.watchuseek.com Hodinky byly původně na nerezovém tahu nebo řemenu. Já jsem hodinky zakoupil jednak s originálním černým řemenem s trnovou sponou s logem Omega, dále s dobovým nerezovým meshem, který ale přímo k těmto hodinkách nepatřil, a pak s nádherným řemenem od mistra Šímy, který nechal ušít předchozí majitel. Řemen je šíře 22 mm, má parádní vintážní nádech ?zmačkané kůže? , je prošitý modrou nití, která ladí k modré barvě ciferníku a má leštěnou trnovou sponu. Hodinky byly v originální červené krabičce. Teď k tomu, co vidět normálně není, ale co považuji za to nejpozoruhodnější na těchto hodinkách - strojek. Vměstnat takto schopný strojek s automatickým nátahem a alarmem do pouzdra o rozumné velikosti s výškou 14,5 mm považuji za obdivuhodné, o to více, že to bylo - jak se stále opakuji - před 40. lety. Hodinky mohly v té době působit velké, ale na dnešní dobu jsou nositelné naprosto v pohodě, a celková hmotnost hodinek 81 gramů je podle mě více než slušná (rozuměj nízká) na to, že se jedná o nerezové masivní pouzdro. Za tuhle technickou parádičku může v první řadě Raoul-Henri Erard (švýcarský vynálezce a autor mnoha hodinářských patentů) a Albert Piguet (slavný švýcarský konstruktér), kteří tento strojek sestrojili jako Lemania 2980. Setrvačka kmitá s frekvencí 21600 polokmitů za hodinu, tedy 3 Hz. Základ strojku o průměru 30,8 mm s 19 kameny je pokovený slitinou mědi a berylia (BeCu), která se vyznačuje velkou pevností a tvrdostí a má zajímavou načervenalou barvu. Poměrně jedoduše provedený a nezdobený rotor dodává energii jednomu pérovníku, který pohání jak samotný nepokoj, tak i mechanismus alarmu. Vlastní foto nemám, protože jsem hodinky dosud neotevřel, a proto jsem použil fotku z internetu. Do té doby nevídané přesnosti nastavování alarmu bylo dosaženo použitím koaxiálního mechanismu, který rozpojuje mechanismus nasttavování času a nastavování alarmu.K čemuž slouží tlačítko na pozici ?2?, které je třeba povytáhnout do polohy ?úplně vytaženo?, přičemž čas alarmu se nastavuje korunkou nastavování času, která po vytažení tohoto tlačítka přebírá funkci nastavování času. Zvuk vydává ozvučné kladívko úderem na vibrující destičku. A tento systém je tak energeticky nenáročný, že si strojek vystačí s jediným pérovníkem. Alarm by měl zvonit podle údajů výrobce 10 až 15 vteřin, přičemž já jsem naměřil cca 8 vteřin. A ačkoliv Memomatic neměl primárně sloužit k buzení, nýbrž jako ?připomínač? úkolů během dne pro vytížené manažery, mohu potvrdit, že budíček vás spolehllivě probudí, pokud zrovna nebudete po prohýřené noci. Odchylka od nastaveného času buzení byla 3 minuty do plusu, což je 5% odchylka, kterou lze analogovému mechanickému budíčku zajisté odpustit. Rezerva nátahu, kterou jsem neověřoval, je podle výrobce 48 hodin s využitím jednoho vyzvánění. Dále Omega uvádí, že strojek není třeba ručně ?přinatahovat? pokud člověk nepoužívá alarm častěji než jednou za hodinu, a pokud jsou mezitím hodinky v pohybu, aby se stihly opět natáhnout. Strojek byl patentován v roce 1968, již kvůli zmiňovanému prvenství v nařizování alarmu na hodiny i minuty. Ačkoliv hodinky s alarmem byly vyráběny mnoha hodinářskými firmami a mnoho z těchto kousků je proslulých a uznávaných dodnes , mezi nimi Jager LeCoultre - Memovox nebo Vulcain - Cricket, nejbližším řešením Lemanii je Seiko - Bellmatic, které používá samonátah rotorem, avšak druhý pérovník alarmu se natahoval ručně. Toto řešení Omegy resp. Lemanie bylo ojedinělé koncepcí nastavování alarmu s přesností na minuty, a kombinací samonátahu rotorem a jednoho pérovníku, narozdíl od tehdy běžného řešení ručního nátahu se dvěma pérovníky, kdy jeden pérovník dodával energii časomíře a druhý ozvučnému mechanismu alarmu. Díky, že jste to přečetli michalval