Vyhledávání

Hodinky se sluncem a ušlechtilým srdcem Movado Zenith Museum Je jednoduché odepsat nějakého výrobce hodinek ? přesně to jsem udělal v případě firmy Movado. Když vidíte v našich hodinářstvích hodinky Hugo Boss by Movado, Tommy Hilfinger by Movado nebo Esquire by Movado, šmahem zařadíte do stoupy nejen ony značky, ale také ono ?by Movado? (o tom, že v majetku Movado Group je i Ebel, jsem neměl ani tušení a Ebel by Movado raději nepoužívají). A nespraví to ani dobře známý a lehce zapamatovatelný design černého ciferníku se stříbřitým bodem, jednoznačný to poznávací znak hodinek Movado. Jenže jak tak člověk sleduje tikající svět, narazí na bohatou historii firmy Movado a navíc na ne tak dávné spojení Movado a Zenith. A Zentih ? co si budeme říkat ? to už je jiná liga. A tak se zkoumá, čte, zjišťuje, až člověk dojde k názoru, že něco takového může být zajímavé a posléze se to změní na přesvědčení, že něco takového ?musím mít?. Pak je ještě třeba to celé racionálně obhájit jak před sebou, tak okolím (zejména manželkou) a už se vezete. Velice podobným způsobem se na mém zápěstí objevily hodinky Movado Zenith Museum. Jedná se o starý model, vlastně už pomalu vintážní, z období úzké spolupráce obou firem. A nutno říct, že stáří jeho design nijak nepoznamenalo. Ona je to hodinková klasika, dalo by se říct i ikona? Model se vyznačuje naprostým puristickým minimalizmem. Jednoduché pouzdro nízkého válce s nezáludně přímými úzkými nožičkami, stříbřitý broušený ciferník, ?sluníčko? na 12 hodině, černé štíhlé ručičky ? v jednoduchosti je krása. Na základě různých informací usuzuji, že tento model se vyráběl asi v období let 1973-74 a v obchodech se mohl objevovat asi do roku 1976. Základní údaje Pohon: Zenith 2572C ruční nátah Velikost: ?34mm, tloušťka 8mm Sklíčko: Plastové, ploché Zadní víčko: Nerezová ocel, naklapávací Ovládání: Korunka z nerezové oceli, signovaná Luminiscenční materiál: bez luminiscence Šířka mezi nožičkami: 18 mm Kalibr Zenith 2572C Rozměry: ? 25.60 mm, výška 3.9mm Funkce: Centrální ručička pro hodiny, minuty a sekundy (tady není použita), datum včetně jeho mžikové změny Nátah: Manuální Rezerva nátahu: 50 hodin Frekvence: 28?800 A/h, 4 Hz Kameny: 17 O firmě Movado Podle mého mínění stojí za to zabývat se i historií značek, které dnes stojí mimo oblast našeho zájmu. Firma byla založena v roce 1881 ve Švýcarsku. Její název pochází z esperanta a měl by znamenat ?vždy v pohybu?. Při vyslovení značky nám určitě na mysli vytane zcela černý ciferník s výrazným bodem na 12 hodině, který má představovat polohu slunce v pravé poledne. A jeho historie opravdu stojí za povšimnutí. Tento přímočaře jednoduchý design vytvořil už v roce 1947 americký designér Nathan George Horwitt (1898-1990). Původně byl vyráběn švýcarskou firmou Vacheron & Constantin-Le Coultre Watches. Movado začalo vyrábět neautorizovanou verzi v roce 1948. Hodinky se tak staly asi první prokazatelnou ukázkou designového pirátství v tomto průmyslovém odvětví. Horowitt se s firmou Movado o svá práva soudil dlouhých 27 let. Mezi tím byly v roce 1960 jako vůbec první hodinky zařazeny do stálé expozice Muzea moderního umění v New Yorku (MoMA). Odtud také pochází označení designu jako ?Museum?. Movado se nakonec s Horowittem dohodlo na kompenzaci ve výši 29 000 US dolarů, ale firma jej začala jako designéra výrazně propagovat až po jeho smrti. Dobová reklama na model z řady "Museum" (a El Primero) V období let od 1969 do 1984 firma úzce spolupracovala s významným producentem Zenith Watches (on to byl triumvirát, do kterého byla zapojena ještě firma Mondia). V důsledku této spolupráce bylo mnoho modelů signováno Movado Zenith, objevily se v nich strojky Zenith (a naopak). V hodinkách Movado díky tomu například tiká strojek El Primero nazvaný Datron HS360 a v Zenith pak strojky Movado 405 nebo 408. I z tohoto důvodu by značka Movado neměla ujít naší pozornosti (zejména u hodinek ze zmíněného období). Dnes firma Movado prakticky celou svou produkci staví na popsaném ?Museum? designu. Bohužel už chybí technický základ v podobě in-house strojků, protože převážně používá masově vyráběné quartzové pohony a jen výjimečně automaty ETA. Ušlechtilé srdce Tím srdcem samozřejmě míním instalovaný strojek. Kalibr ze série 25x2 (kde x je číslo od 1 do 7) byl páteří produkce firmy Zenith pro ne-chronografy v období kolem let 1960-1975. Model není nijak vzácný, kalibru 2572C (C v modelovém označení znamená kalendář, tedy datumovou funkci) bylo vyrobeno kolem 30000 kusů. Jedná se o vynikající strojek, schopný dosahovat přesnosti chronometru. Existoval i v podobě s automatickým nátahem (s písmenem P za číslem kalibru). Oproti standardu není v hodinkách využita funkce centrální vteřinovky a vzhledem k umístění datumového okénka musel být změněn datumový věnec. Rozhodně příjemná je rezerva nátahu, která v reálu přesahuje 53hodin. A ještě jedna zajímavost tohoto kalibru. Vycházel z kalibru společně vyvíjeného s firmou Martel. Přestal se vyrábět v roce 1975, ale v hodinkách se ještě nějaký čas objevoval a ? světe div se ? znovu se objevil v roce 2011 v modelu Port Royal. Jednoduchá krása Průměr pouzdra je na dnešní dobu pouhých 34mm, ale úzká luneta je opticky zvětšuje. Ostatně, mluvíme o hodinkách asi 40 let starých. A stáří se na jejich tvaru nijak neprojevuje, prozrazuje jej jen a pouze jejich průměr. Tvar pouzdra je zcela přímočarý ? nízký válec s jasně řezanými rovnými a štíhlými nožičkami Tloušťka pouzdra je 8mm, díky dýnku tvaru komolého jehlanu však na ruce vypadají ještě tenčí - boční profil je vysoký pouhých 5mm. Nožky zvětšují délku hodinek na celkových 41mm, jejich rozteč je přitom 18mm. Viditelná část pouzdra je zlacená bílým zlatem a je lesklá. Minerální sklíčko je ploché, dýnko je v souladu s dobou vzniku plné a nacvakávací. Na dýnku je rovněž referenční číslo v systému číslování používaném od roku 1972/73. Korunka průměru necelé 4mm je malá, takže neruší jednoduchý tvar hodinek, ale za cenu toho, že ji nelze nazvat lehce ovladatelnou. Drobná korunka je signovaná logem firmy Zenith. Jednodušeji už to snad ani nejde Vlastně jde ? odstraněním datumové funkce. Ale právě tím jsou hodinky poměrně unikátní. Místo poznávacího znamení značky Movado - stříbrného bodu - je na 12 hodině umístěno kulaté okénko datumovky lemované širokým černým jehlanovitě se propadajícím proužkem. Samotná datumovka je bílá s černým potiskem arabskými číslicemi. Barva ciferníku je stříbrná broušená (sunburst). Jediný potisk ciferníku se nachází dole při okraji, kde je uvedeno MOVADO SWISS ZENITH. A ještě se vrátím k té datumovce ? změna datumu je skutečně skoková ? nedochází k žádnému, ani drobnému posunu datumovky, ale asi dvě minuty před půlnocí tam prostě skočí další číslo. Ručičky, jaké mají být Další ukázkou jednoduchosti jsou ručičky - krásně čitelné štíhlé černé hůlkové. Rozdíl v délce mezi hodinovou a minutovou je tak velký, že si je navzájem rozhodně nezaměníte. Výrazný kontrast barvy ciferníku a černých ruček činí hodinky naprosto přehlednými a lehce čitelnými. Luminiscence není použita ani na ciferníku, ani na ručkách. Nepokazit to řemenem Řemen je lesklý černý velmi tenký krokodýl se stejnobarevným nenápadným prošitím a je signovaný. Šířka řemene je 18mm a zužuje se rapidně, takže v místě spony dosahuje šířky jen 14mm. K takto jednoduchým hodinkám by se možná hodil úplně hladký řemen, nebo ještě spíše mesh, ale originální řemen je nezvyklý proporcemi a přesně tak si představuji ?old-school? řemen. Trnová spona je signovaná znakem Zenith. Hodinková klasika I na příkladu firmy Movado je vidět, že bychom neměli dělat ukvapené závěry. To, co jsem si zařadil do kategorie ?spotřební zboží?, v minulosti produkovalo velice zajímavé kousky. A nemám teď na mysli jen ony konkrétní tady popisované hodinky. Takže doporučuji vaší pozornosti starší produkci firmy Movado, a to nejen ve spojení s firmou Zenith. A pokud nepotřebujete na hodinkách odečítat čas s přesností na vteřiny (a vlastně ani na minuty) pak mohu vřele doporučit i starší hodinky z modelové řady Museum.