Search the Community

I když už tady jedno téma týkající se hodinek Longines ref. 8271 existuje, rozhodl jsem se založit ještě jedno a trochu se těmto hodinkám a jejich strojku pověnovat. Hodinky Longines Nonius ref. 8271 patří do rodiny chronografů se strojkem Valjoux 72. Strojkem, který se ve své době těšil velké oblibě předních švýcarských výrobců hodinek a ještě větší oblibě, tentokrát u sběratelů hodinek, se těší dnes. Na hodinkách Longines Nonius však na první pohled neupoutá ani tak strojek, jako jejich charakteristický prvek, který je od ostatních hodinek tohoto typu odlišuje - sekundová ručička se stupnicí 0-9. 11. února 1971 byla společnosti Longines patentována sekundová ručička s možností odečítat desetiny sekundy pod patentovým číslem DE1673822 a pod názvem ?Sekundenzeiger fuer Stoppuhren?. Žádost o vydání patentu společnost Longines podala 22. ledna 1968 a jako rok vynálezu označila rok 1967. Stupnice na sekundové ručičce pracuje na principu "šuplery" (odborně Vernier scale) a fakt se tímto způsobem dá celkem jednoduše odečíst stopovaný čas na desetinu sekundy. Společnost Longines vyráběla více modelů osazených touto ručkou. Nejprve ještě hodinky s inhouse strojkem cal. 30 CH, později už se strojky Valjoux 72, resp. 726, označovanými jako cal. 330 a 332. Stejně tak společnost Longines vyráběla i kapesní stopky se stejnou ručkou. Do jaké míry byly tyto hodinky ve své době úspěšné a oblíbené jsem nezjistil. Fakt je ten, že soudě podle počtu dochovaný kousků se takových hodinek moc nevyrobilo. Na druhou stranu celkem významná část Longinesek ref. 8271 byla vyrobená ve fullgold provedení! I v současné produkci společnosti Longines je "heritage" model s touto typickou sekundovkou. Za hodinkami Longines 8271 nestojí žádný dojemný příběh, nebyly na měsíci ani na žádné slavné výpravě, nemají ani žádného známého nositele, který by je proslavil. Nejslavnější na těchto hodinkách je tak nakonec strojek, který je pohání. Valjoux 72 je prostě legenda, a tady je několik informací k němu: Strojek Valjoux 72 se vyráběl od roku 1938 do roku 1974. Zdokonalená verze 726 přišla v roce 1969 a vydržela v produkci v omezené míře do cca poloviny 80tých let. Valjoux 72 pracuje na frekvenci 3 Hz (18,000 bph), jeho zdokonalená verze Valjoux 726 pak na frekvenci 3,5 Hz (21,600 bph). Strojky rodiny Valjoux 72 měly i další subverze - 720 s flyback funkcí, 724 (odvozen od 72) a 729 (odvozen od 726) s GMT ručičkou navíc, 72C (odvozen od 72) a 730 (odvozen od 726) s kalendářem navíc atd. Valjoux 72 nahradil předchozí strojky Valjoux z rodiny 2x, naopak nahrazen byl manuálními chronografy z rodiny 773x a ty pak automatickými chronografy z rodiny 775x. Valjoux 72 patří do skupiny chronografů systému column wheel. Nevím, jestli má v českém hodinkovém názvosloví tento systém nějaký ekvivalent, ale podle vzhledu centrální součástky systému "column wheel" bych ho přeložil asi jako systém "sloupového kola" - zvláštní součástky s vertikálními zuby tvořícími jakési sloupky. Column wheel je součástka zajišťující rychlou odezvu start/stop u chronografu. Valjoux 72 má přitom devítipolohové column wheel, což je maximum, co kdy bylo pro tuto funkci u strojků systému column wheel vyrobeno. Další vývoj byl však takový, že jak společnost Valjoux, tak Lemania a další, od systému column wheel v 70tých letech ustoupily. Typicky bylo odstoupení od systému column wheel hlavním rozdílem mezi omegáckými strojky cal. 321 a 861. Stejně tak column wheel systém nemají strojky Valjoux z rodin 77xx. Důvod byl ten, že byl vynalezen technicky jednodušší systém přepákování ovládání chronografu a tedy i výrobně levnější systém. Dodnes se však vyrábějí strojky se systémem column wheel, například ETA A08 se šesti polohovým column wheel, ale také slavné El Primero od Zenithu se sedmipolohovým column wheel. Column wheel je tak možno dodnes považovat za přece jen technicky víc ceněný systém a znak "lepších" chronografů. Valjoux 72 a 726, resp. upravené strojky 722-1 (odvozen od 72) a 727 (odvozen od 726) byly používány v modelu Rolex Daytona od roku 1961 (ref. 6239) do roku 1988 (ref. 16520). Je to tak strojek, který dosud nejdéle vydržel kompletování s Daytonami a je tak vlastně pro Daytony "typický". Teprve poté přišly strojky Zenith El Primero a následně inhouse Rolex. I z předchozího odstavce vyplývá, že Valjoux 72 byl na výsluní v době, kdy nebylo ani pro ty nejrenovanější švýcarské výrobce ostudou osazovat svou produkci externě vyráběnými strojky. Obzvláště u chronografů, jejichž masovější rozšíření právě v té době nastalo a asi nebylo moc ekonomicky výhodné vyvíjet své vlastní inhouse chronografy. Valjoux 72 se tak mimo hodinky značky Rolex objevil v hodinkách Patek Philippe, Heuer, Jaeger Le Coultre, Breitling, Longines, Ulysse Nardin, Wittnauer, Girard-Perregaux, Fortis, Enicar, Wakman, Universal Geneve, Nivada, Yema, Croton, Glycine, Favre-Leuba, Baylor, Chronoswiss a v dalších. Například společnost Longines v 60tých letech ukončila výrobků svých inhouse chronografů a dál používala pro své sportovní chronografy jen Valjoux 72 a následně 726. Breiting v prvním modelu hodinek Navitimer označovaném jako model 806 používal strojek Venus 178. Nepatrné množství těchto hodinek však bylo vyrobeno se strojkem Valjoux 72, a to na přání hlavního zákazníka modelu Navitimer 806 - sdružení AOPA (Aicraft owners and pilot association). V současnosti jsou Navitimery 806 a Valjouxem 72 sběratelsky vyhledávaná rarita a nijak levná záležitost. Asi jediná s větších společností, která se v 60-70tých zabývala ve větší míře výrobou sportovních hodinek se stopkami, a která strojek z rodiny Valjoux 72 nikdy nepoužila, byla společnost Omega. Ta v té době dávala přednost strojkům Lemania. Omega se však ke strojkům Valjoux přece jen přiklonila a od poloviny devadesátých let své hodinky osazovala strojky Valjoux 7750 (označovaný jako cal. 1164) a 7751(označovaný jako cal. 1151). Možná by se slušelo zmínit i společnost Zenith, která strojky Valjoux nikdy nepoužívala a místo toho používala výhradně své vlastní strojky.