malda

Taky jedny s Chatelain tahem:

Gratuluji k projektu! Stálo by za to doplnit, že se jedná o tahy značky Chatelain (dnes G&F Chatelain), které používalo v 70. letech větší množství značek - mimo Zenith taky Omega ("Baby Ploprof" a další), Breitling (jeden z "Chrono-matic" modelů) a dále například Zodiac, Girard Perregaux, Favre-Leuba nebo Hamilton. Přezky se na ně měnily celkem často, protože ne každému ta původní seděla. Jinak, já už jsem taky ze dvou skládal jeden a s těmi stěžejkami, co drží články pohromadě, jsem si taky užil. Nicméně na druhou stranu super řešení, které umožňuje ty tahy skládat podle libosti.

Když jsem zakládal toto vlákno, trochu mě mrzelo, že k Navitimerům 806 neexistuje žádný poutavý příběh, který by se týkal jejich vzniku a vývoje, jako například u hodinek se strojkem z rodiny cal. 11, případě příběh vztahující se k jejich používání, jako například u slavných hodinek Omega Speedmaster Professional - Moonwatch a jejich spojení s vesmírným programem Apollo. Nějak mi ale uniklo, že do amerického vesmírného programu se zapsaly i hodinky Breitling. Jejich příběh není tak známý, jako příběh Moonwatch, ale zajímavý alespoň podle mě je. Prvním americkým vesmírným programem byl ještě před vznikem NASA v létech 1958-1963 Projekt Mercury. Jeho cílem bylo v prvé řadě dostat člověka do vesmíru. Asi nemá smysl se rozepisovat o průběhu a úspěších tohoto programu. Na internetu je informací spousta. Chtěl bych se zaměřit na jednoho ze sedmi astronautů tohoto programu, a to Scotta Carpentera. Vysvětlit, kdo to byl Scott Carpenter, a proč ho jako členové Chronomagu máme rádi, je celkem jednoduché. Scott Carpenter měl rád hodinky. Scott Carpenter měl navíc vkus a ještě před vstupem do programu Mercury si jako armádní pilot pořídil hodinky Breitling Navitimer 806. Podle jedné verze si tyto hodinky ale pořídil poté, co viděl, že je v té době nosili piloti australského vojenského letectva RAAF. Vzhled hodinek však nebyl tím jediným, co Scotta Carpentera na hodinkách Breitling Navitimer 806 zaujalo. Tyto hodinky, speciálně vyvinuté pro piloty, měly logaritmickou lunetu umožňující výpočty, které jako pilot potřeboval a aktivně využíval. Všech sedm astronautů mise Mercury, jeden z nich je Scott Carpenter. Hádejte, který... Po vstupu do programu Mercury si uvědomil, že hodinky Breitling Navitimer 806 využije i coby astronaut, ale dokázal si představit provedení několika změn, které by hodinky potřebám astronautů přizpůsobily. Poté, co změny sám navrhl, s těmito seznámil prostřednictvím amerického dealera Breitlingu, společnosti Wakmann Watch Co., Williho Breitlinga, který byl prý z této iniciativy nadšený, protože se sám o vesmírný program zajímal. Scott Carpenter v prvé řadě navrhoval, aby měla hodinová ručička namísto 12ti hodinového formátu pochodu 24 hodinový. To proto, že ve vesmíru den a noc nehrají roli a důležitější pro astronauta je ihned odečíst denní čas nastavený podle UTC bez přemýšlení, jestli je den nebo noc. Carpenter dále navrhl zjednodušení logaritmetického pravítka vypuštěním hodinové/minutové stupnice na číselníku umožňující výpočet uletěné vzdálenosti, což je veličina, která ve vesmíru nedávala v jednotkách použitelných pro měření délky letu "na Zemi" smysl. Díky tomu, že by jedna luneta odpadla, zvětšil by se na číselníku i prostor pro větší a lépe čitelné číslice. Konečně, Carpenter požadoval zvýšení průměru lunety z 40,5 na 42 mm, aby se dala luneta lépe uchopit v rukavicích. Porovnání prototypů a sériových Cosmonautů. Navitimer Cosmonaute prototyp. Navitimer Cosmonaute 809. Hodinky, které společnost Breitling pro Scotta Carpentera vyrobila, byly unikátní kus, ze kterého následně vzešel model Navitimer Cosmonaute 809. Nápis "Cosmonaute" však na číselníku neměly, pouze "Navitimer" a na dýnku číslici 806, protože pouzdro hodinek bylo ze sériových Navitimerů 806. Hotové hodinky byly Scottu Carpenterovi dodány pět dní před odletem mise Aurora 7, která se uskutečnila 24. května 1962. Scott Carpenter se s svými Cosmonauty před letem. Carpenter během mise uskutečnil tři oblety Země za 4 hodiny a 56 minut. Už během mise však docházelo k problémům, údajně z části kvůli Carpenterovým chybám, které pokračovaly také při přistání, a projevily se tím, že modul přistál 350 km od plánovaného místa. Tím se stalo, že Scott Carpenter skončil v moři na několik hodin a jeho hodinky s ním. Nikdo však nepočítal s tím, že by Navitimery vyrobené pro kosmonauta měly potkat vodu a ještě k tomu mořskou. Jejich život tak skončil 66 minut poté, co byl Carpenter vytažen z moře, a zastavily se ukazujíce čas 21:46. Slaná voda si zkrátka vybrala svou daň. To však znamená, že hodinky obstály a fungovaly po celou dobu mise až do doby, kdy byl Carpenter už v bezpečí. Hodinky sice původně putovaly do společnosti Breitling k opravě, ale vše nakonec dopadlo tak, že Willy Breitling se rozhodl Carpenterovy hodinky ponechat v původním stavu jako připomínku jednoho milníku společnosti Breitling, a Carpenterovi poslat už sériové hodinky Navitimer Cosmonaute 809. Carpenterovy Navitimery dlouho zůstaly v trezoru společnosti Breitling a komunita hodinkových nadšenců roky řešila, kde jsou. Na světlo světa se dostaly v roce 2022, tedy k 60. výročí jejich slavné chvíle. Tohoto okamžiku se však nedočkal Scott Carpenter, který v roce 2013 zemřel.

Tak hlavně Libore díky za tohle super vlákno! Že jsem mohl trochu přispět, to je jen maličkost.

Jsem rád, že jsem někoho inspiroval! Troufnu si říct, že 806tky jsem na fórum přivlekl já. Už jsem je dlouho neměl na ruce, tak jedno rychlé vyvětrání pro fotku. A jinak, když se chci zasmát, počtu si ve svých starých příspěvcích tady na fóru, kde jsem své tehdejší přírůstky označoval za nejkrásnější hodinky a hlavně definitivní. Teď už si to radši jen myslím, ale ani sám tomu nevěřím.

Jirko, chápu tvoje zapálení, ale už na to jdeš až moc vědecky. Hodinky jsou hlavně otázkou vkusu každého z nás a u vintage chron to platí obzvlášť. K tomu je třeba vždycky připočíst finanční možnosti každého, na kterých bohužel hodně snů v v rámci tohoto koníčku ztroskotá. Bez vměšování vlastních preferencí se o vintage chronech moc objektivně napsat nedá. Fakticky se snad k vintage Zenitům El Primero z počátku 70. let dá napsat pouze to, že i když společnosti Zenith a Movado v tomto období vinuly automatický chronograf El Primero s víc než slušným potenciálem, kterému strojek cal. 11 konkurence s Heuerem v čele technicky nesahal ani po kotníky, moc toho s tímto strojkem v té době nevytěžily a konkurence je celkem převálcovala. Osobně z těch pár modelů s El Primerem z té doby považuji za nejpovedenější A384, které tu jsou i na fóru. Ty se ve sběratelském kurzu dlouhodobě drží slušně. Takže tvrdit, že nebýt těchto hranatých El Primer, není v podstatě co nosit, je hodně velká a subjektivně zabarvená nadsázka. Tím však nechci tvrdit, že si tyto hodinky pozornost nezaslouží, a majiteli gratuluji!

Díky všem! Hodinky mám od pondělka. Pocitově mi vůbec nepřijdou vyšší než klasické moony, i když podle informací na internetu (sám jsem neměřil) by měl být rozdíl v tloušťce cca 1,5mm (14 vs 15,5 mm). Byť mi tah ref. 1479/812, který byl servisní náhradou za původní ref. 1450/808-9, přijde pohodlnější, 1450 k nim prostě patří. Strojek cal. 1045 je za mě to nejlepší, co v období mého zájmu Omega do svých hodinek dávala. Potom, co jsem si zvykl na ciferník těchto, mi najednou moony s třemi subciferníky a třemi centrálními ručkami přijdou nějaké chudé.

Bych tipoval, že ta lemania je z nějakých moonů kolem roku 1990. Ať dodržuju zaměření vlákna a s ohledem na to, že je pátek 13tého, jsem nasadil hodinky, které to umí ukázat:

V pozadí cal. 12, valjoux 72 a lemania 861? To musíš mít na operačním sále slušnou sestavu

Tak správně by tam měl být tah ref. 1162 s koncovkami 172 a plastickým logem na sponě. Starší kusy měly tah ref. 1159 s koncovkami 155. O ničem dalším nevím, ale nemám knihu o Flightmasterech. Třeba jsou i jiné možnosti. Plonkovní 1162/172 snad někde doma mám.

Moc hezké, gratulace! Krabička super. Jestli jsou neleštěné a ve slušném stavu, tak není, co řešit. Řemen je původní? Já bych k nim dokoupil originál tah. Sehnat ho není až taková věda a ty hodinky si to zaslouží.

Není za co se omlouvat. Krabku případně seženeš v pohodě, papíry se dají koupit prázdné a ten návod se dá taky koupit. Za mě ale nemá smysl takto hodinky kompletovat (přiznám se, sám jsem to teda dřív dělal). Hlavně dnes se vintage návody omega tisknou a riziko, že draho koupíš reprint, nestojí za to.

Gratuluji k přírůstku a ať dělají radost! Nicméně tohle úplně definici vintage kompletu nenaplňuje. Krabička k nim nepatří a chybí žlutobílá záruční karta. Ještě by k nim měl být modrý návod pro speedsonic chronografy cal. 1255.

Hezky se to tady rozjelo, tak taky přispěju. Těchto jsem se chtěl ještě na jaře zbavit, ale díky Jeronimovi a Onixu se tak nestalo:

Tak to je velká paráda