Vyhledávání

Jak jsem se náhodou dostal k hodinkám Jaquet Droz z extrémně malé série Chvíli jsem přemýšlel, jestli něco takového vůbec psát. Jsem členem fóra už nějakou dobu, ale zatím jsem zůstával spíš tichým pozorovatelem. Přestože se o hodinky zajímám řadu let, prošly mi rukama už vyšší desítky kusů a i finančně jsem do nich něco investoval, nikdy jsem neměl potřebu o tom psát veřejně. Tentokrát to ale byla taková shoda náhod, že jsem se rozhodl udělat výjimku. Už nějakou dobu jsem se ohlížel po hezkých hodinkách na kůži a poslední měsíce jsem se dost výrazně „vzhledl“ v Blancpainu. Nejstarší značka, žádný quartz, silná historie – prostě věci, které mě dlouhodobě baví. V jednom obchodě jsem našel pěkný kus Blancpain Léman Réveil GMT s alarmem. Značka, kterou jsem chtěl, zajímavá komplikace a cena mi přišla rozumná. Bral jsem to víceméně jako hotovou věc. Když jsem dorazil do obchodu, majitel – sympatický chlapík – vytáhl hodinky, dali jsme si kafe a jen tak jsme si povídali. Postupně začal nosit i další zajímavé kusy: pár Zenithů, a nakonec dokonce Breguet Tradition 7057 v bílém zlatě. Tady jsem poprvé lehce znejistěl. Dříve jsem měl Daytony v bílém zlatě a upřímně – vždy mi přišly pocitově dost podobné ocelovým. Jenže když jsem teď měl vedle sebe Blancpain v oceli a Breguet v bílém zlatě, ten rozdíl byl najednou jasně znatelný. Bílé zlato působí výrazně luxusněji, je znát váha a celkově mají hodinky na ruce úplně jiný „pocit“. Přesto jsem je nakonec vyřadil – neměly box ani papíry a já už si delší dobu dávám podmínku, že chci pouze kompletní sety. Ještě jsme chvíli řešili cenu a v tom do obchodu přišel další zákazník. Podle majitele jejich VIP klient. Přišel vyměnit hodinky, které si tam koupil asi dva týdny zpátky. Důvod byl… řekněme netradiční – jeho kartářka mu prý doporučila nosit žluté zlato místo bílého. Hodinky tedy položil na stůl a mně okamžitě padly do oka. Musím říct, že vedle mých Rolexů působily jako úplně jiná liga. A to mám svoje Rolexy opravdu rád. Chvíli jsme se tam všichni tři bavili a pak jsem se ho zeptal, co má vlastně za hodinky. Odpověď byla stručná: Jaquet Droz. Bílé zlato, kompletní kalendář, limitovaná edice osmi kusů na celý svět. Zeptal jsem se, jestli by mu nevadilo, kdybych si je vyzkoušel. Nevadilo. O značce Jaquet Droz jsem samozřejmě věděl, ale nikdy jsem se o ni detailně nezajímal ani si ji nijak blíže neprohlížel. V tu chvíli se to ale změnilo. Byla to opravdu láska na první pohled. V hlavě jsem si okamžitě řekl, že pokud budou mít alespoň papíry, tak je beru. Měly papíry i box. Poprvé v životě jsem udělal impulzivní nákup. Většinu hodinek, které jsem kdy koupil, jsem si vždy důkladně prověřil – zjišťoval jsem vše o značce, její historii, cenách na trhu, likviditě i chování na sekundárním trhu. Tady jsem se zeptal jen na jednu jedinou věc: kolik by za ně chtěl. Pán mi řekl cenu a já ji poprvé v životě ani nezkusil smlouvat. Prostě jsme si podali ruce. Jediná moje podmínka byla, aby koupě proběhla přes obchod – chtěl jsem mít k hodinkám nějaký oficiální doklad o koupi. Vzhledem k tomu, že šlo o jeho VIP klienta, nebyl s tím žádný problém. Hodinky jsem si odnesl a teprve doma jsem začal zjišťovat, co jsem vlastně koupil. Poprvé v životě až po nákupu. Celou cestu domů jsem si v hlavě přehrával různé scénáře – jestli jsem nekoupil draze, jestli jsem neměl alespoň zkusit smlouvat, kam vlastně značku Jaquet Droz řadit. Věděl jsem, že patří vysoko, ale jak vysoko, to jsem si v tu chvíli úplně jistý nebyl. Každopádně jsem nelitoval. Ani po cestě domů, ani potom doma. Spíš naopak. Nejprve něco o značčce Jaquet Droz. Když už jsem si dal tu práci se samostudiem. Je to takový výtažek z internetu a jejich oficiálních webových stránek sepsaný přes chatGPT O značce Jaquet Droz Historie značky Jaquet Droz sahá do roku 1738 a je neoddělitelně spjata se jménem Pierra Jaquet-Droze. Ten se neproslavil pouze jako hodinář, ale především jako konstruktér mechanických automatů a složitých hodin, které se už v 18. století dostaly daleko za hranice Evropy. Jeho díla byla prezentována mimo jiné i v Číně, kde se stala symbolem technické vyspělosti tehdejší Evropy. Některé z těchto automatů a hodin jsou dodnes dochovány v asijských sbírkách a muzeích. Asijský trh má pro značku Jaquet Droz historicky mimořádný význam – a v jistém smyslu ho má dodnes. Už v 18. století putovaly hodiny a automaty Jaquet Droz ke dvorům v Číně, kde byly vnímány nejen jako měřiče času, ale především jako technické a umělecké objekty. Tento vztah k Asii se promítl i do moderní éry, kdy byl právě asijský trh jedním z nejsilnějších prodejných regionů značky. Z toho taky symbolika čísla 8. Nejznámější model grande seconde je 8 a zárověn limitované edice byli často 8 ks, 28 ks, 88 ks. Zajímavým, ale méně známým faktem je, že Pierre Jaquet-Droz se za část své práce nikdy právě pro klientelu v číně nedočkal plného zaplacení. V kombinaci s politickými a společenskými otřesy, zejména s následky Francouzské revoluce, došlo k výraznému útlumu činnosti značky. V 19. století pak Jaquet Droz postupně mizí z hlavního proudu hodinářského dění. K opětovnému oživení značky dochází až ve 20. století, přičemž zásadní roli sehrálo znovuzrození filozofie malých sérií a důraz na vlastní konstrukci. Moderní Jaquet Droz se vymezil proti masové produkci a začal vyrábět hodinky v omezených počtech, často s in-house strojky a s komplikacemi, které nejsou běžné ani u renomovaných manufaktur. Mezi komplikace, které značka dlouhodobě ovládá, patří například: velké datum a dvojité indikace, kompletní a věčné kalendáře, tourbilion měsíční fáze, automatony a mechanické animace ciferníku, vysoká úroveň dekorace strojků i ciferníků. Zcela samostatnou kapitolou jsou pak automatony, na které Jaquet Droz historicky navazuje. Mezi nejznámější moderní kusy patří hodinky se zpívajícím ptákem (Bird Repeater), kde se značka vrátila ke své původní DNA z 18. století. Tyto hodinky kombinují minutovou repetici s mechanickým automatonem – pták se pohybuje, otevírá zobák, mává křídly a vydává zvuk. Jde o extrémně složitou mechanickou konstrukci, vyráběnou v naprosto minimálních počtech a určenou spíše pro muzejní nebo vysoce sběratelské prostředí než pro běžné nošení. Tady odkaz na youtube: Právě tyto kusy – tourbillony, automatony a Bird Repeater – dobře ilustrují filozofii značky. Nejde o honbu za technickými rekordy nebo o konkurenci sportovním ikonám jiných manufaktur, ale o pokračování historického odkazu mechanického umění, převedeného do moderní hodinářské formy. Zásadní změna přichází v posledních letech. Do čela značky se dostává management úzce spojený s Blancpain, což se promítá do nové strategie. Jaquet Droz postupně opouští klasickou maloobchodní síť, uzavírá butiky a ukončuje spolupráci s běžnými prodejci. Současný směr značky je jasně definovaný: bespoke zakázky a extrémně limitované edice, často vznikající v jednotkách kusů, někdy dokonce jako unikátní exempláře. Z pohledu dostupnosti je zajímavé i to, že značka byla historicky přítomná i na českém trhu – mimo jiné prostřednictvím autorizovaného prodejce Dušák, což dnes už mnozí ani netuší. Dnes už se ke klasické produkci Jaquet Droz v podstatě nedostanete. Ta byla ukončena a značka se vydala zcela jiným směrem. Současná strategie Jaquet Droz je zaměřena výhradně na unique pieces a bespoke zakázky, určené pro velmi úzkou skupinu ultra-bohatých klientů. Hodinky tak často vznikají jako jednotlivé kusy nebo v extrémně malých sériích, bez veřejné prezentace a bez běžné distribuce. Osobně si myslím, že právě tento směr může v delším horizontu vést k tomu, že se Jaquet Droz stane pro sběratele i investičně zajímavější značkou. Samozřejmě je to spíš úvaha než jistota – trh ukáže. Každopádně už dnes je patrné, že se z hodinek Jaquet Droz postupně stává velmi těžko dostupné zboží. Já sám jsem se shodou okolností dostal k jednomu kusu z celkových 8 vyrobených exemplářů na světě. Jedná se o model Jaquet Droz Les Lunes, reference J012624205, s rutilovým ciferníkem. Právě použití přírodního kamene je jedním z hlavních důvodů, proč byla tato série vyrobena v takto omezeném počtu. Popis modelu Model Jaquet Droz Les Lunes představuje jednu z technicky i esteticky nejzajímavějších kalendářních řad moderní produkce značky. Nejde o běžnou interpretaci měsíční fáze ani kalendáře, ale o komplikaci zpracovanou způsobem, který je pro Jaquet Droz typický – technicky sofistikovaně, ale vizuálně klidně a vyváženě. Zásadním rozlišovacím prvkem řady Les Lunes je retrográdní ukazatel měsíční fáze. Na rozdíl od klasického diskového řešení se zde měsíční fáze pohybuje po stupnici a po dosažení konce se skokově vrací zpět na výchozí pozici. Jde o technicky náročnější řešení, které se vyskytuje jen u omezeného počtu výrobců. Hodinky jsou zároveň vybaveny kompletním kalendářem, tedy indikací: data, dne v týdnu, měsíce, a měsíční fáze. Uvnitř pracuje in-house automatický strojek Jaquet Droz s rezervou chodu přibližně 68 hodin, což je nadstandardní hodnota vzhledem ke komplexnosti kalendářních funkcí. Strojek byl vyvinut přímo pro tuto komplikaci. Pouzdro je vyrobeno z bílého zlata, o průměru přibližně 40 mm, což z hodinek činí univerzální velikost – dostatečně elegantní pro formální nošení, ale zároveň s výraznou přítomností na ruce. Bílé zlato dodává hodinkám nejen vyšší hmotnost, ale i charakteristický vizuální dojem, který je oproti oceli znatelně odlišný. Nejdůležitějším a nejvzácnějším prvkem reference J012624205 je bezesporu rutilový ciferník. Rutilový křemen je přírodní kámen s typickými jehlicovitými inkluzemi, jejichž struktura je u každého kusu zcela unikátní. Právě tato nepředvídatelnost kresby je jedním z hlavních důvodů, proč je rutil v hodinářství používán jen výjimečně. Výroba ciferníku z rutilu je technicky extrémně náročná: materiál je křehký, obtížně se řeže do tenkých plátků, má vysoký odpad při zpracování, a výsledný vzhled nelze nijak standardizovat. Z mých dohledatelných informací vyplývá, že rutilový ciferník dlouhodobě používal pouze Jaquet Droz a v omezené míře také Audemars Piguet (https://catalog.antiquorum.swiss/en/lots/audemars-piguet-ref-25924-pt-lot-283-117). To samo o sobě vysvětluje, proč byly hodinky vyrobeny v pouhých osmi kusech celosvětově – nebylo možné zajistit konzistentní materiál pro větší sérii. V rámci této mikrosérie vznikly i další varianty ciferníků z přírodních kamenů (např. ruby, spectrolite, onyx, meteorite), přičemž jednotlivé verze byly vyráběny v malých sériách (8 ks, 28 ks, 88 ks). To dnes výrazně komplikuje jejich dohledatelnost i přesnou dokumentaci. Tady jsou pak odkazy, kdyby Vás zajímalo, na články pojednávající o tom jak Jaquet Droz přistupoval k těmto speciálním ciferníkům. https://www.timeandwatches.com/p/jaquet-droz-and-art-of-minerals.html https://www.europastar.com/news/1004087375-minerals-by-jaquet-droz.html V době uvedení jsem dohledal, že se cena těchto hodinek pohybovala přibližně kolem 800 000 Kč (cca rok 2000). Na sekundárním trhu se model objevuje extrémně zřídka. Během mého hledání jsem narazil pouze na pár veřejně dohledatelných aukčních výskytů, nejnovější je z roku 2021, konkrétně u aukčního domu Christie’s, což jen podtrhuje vzácnost tohoto modelu. Odkaz: https://onlineonly.christies.com/s/watches-online-dubai-edit/jaquet-droz-les-lunes-heart-ruby-ref-j012624206-limted-edition-gold-136/132459 Další starší aukce rok 2014 a 2016: https://www.classicdriver.com/en/watch/unknown/212868 https://catalog.antiquorum.swiss/en/lots/jaquet-droz-ref-j012624-lot-304-248 Jedná se pokaždé o jiný model s jiným minerálním ciferníkem, ale ze stejné řady v limitované edici 8ks. No nyní už pár fotek ať se taky pokocháte.

Přeložil jsem článek, který pro svůj web Panerai World napsal Jake Ehrlich, který mi povolil umístit překlad na fórum Chronomag. Kvalita překladu není profesionální, přeložil jsem jej proto, že jsem na fóru nikde nenašel ani odkaz na tento článek a spousta lidí si radši přečte českou verzi. Pár výňatků z historie Panerai se tu na fóru dá najít, ale je fajn mít to někde pohromadě, takže pokud máte nějaké dodatky z jiných zdrojů nebo oponenturu, sem s tím. Kompletní původní verzi článku včetně funkčních odkazů najdete na následujících stránkách. Jakeovi velké díky za možnost to sem dát a upozorňuju, že tento dlouhý text je jen jednou z osmnácti (!) kapitol jeho seriálu o historii Rolex, kterou najdete v původním odkazu: http://paneraiworld.blogspot.cz/2007/07/the-history-of-panerai.html

Přátelé, není zde již moc nových hodinářských témat či směrů. Proto jsem se zamýšlel nad tím, co by mohlo být pro členy Chronomagu přínosné, a přitom to nebyl nějaký mainstream. Napadlo mne udělat s Vaší pomocí kalendárium. Má představa: na každý den v roce bychom nalezli nějakou významnou hodinářskou událost. Tuto dopracovali do noticky na pár desítek sekund čtení. Ten, kdy by chtěl, by takovouto drobnost každý den ráno dostal na mail. Možné varianty: nikoli denně ale týdně jedna událost. Noticka delší, kratší, s obrázky či bez. Prosba: V tomto vlákně nyní diskutujte o záměru, jiné formě, jiném obsahu, atd. Sem ještě nepište nápady. Ty si nechte na další vlákno, pokud tohle projde Díky, roBERT

Pěkný večer přeji, najdu tady někoho tak hodnýho a ochotnýho, kdo by nějak rozebral historii Moonwatch? Já jsem zkoušel hledat na netu, ale moc úspěšnej jsem nebyl Samozřejmě vím, že byly na měsíci, dokonce jsem si i našel, proč mají speciálku se Snoopym (i když nevím, proč má NASA jako odměnu zvolenýho právě Snoopyho..). Zajímá mě spíš nějakej vývoj modelů, různý speciální edice, jaký se dělaly a hlavně proč se dělaly, jestli se i automaty považujou za plnohodnotný Moony atd. jaký zajímavosti vás zkrátka napadnou, abych to mohl použít jako určitý seznámení a naučení se něco o týhle ikoně. Jsem na fóru sice chvilku, ale Moony se mi zalíbily hned na první dobrou, ale ve skutečnosti o nich vlastně bohužel nic nevím Předem děkuji za ochotu

Dobrý den všem, chtěla bych se zeptat, zda mi někdo dokáže vysvětlit, jak funguje regulátor v hodinkách. Četla jsem o historických čínských vodních hodinách, kde prý jejich autor Su-Sung v jejich mechanismu použil regulátor, který se v Evropě objevil až za dalších tři sta let v mechanických hodinách. Není mi tedy přesně jasné, jakou má regulátor funkci v těchto historických a jakou v moderních hodinkách a jak se mezi sebou jejich fungování liší. Děkuji moc za odpověď!

Po vzoru jiných jsem se rozhodl založit vlákno, které by přehledně rekapitulovalo můj chronovývoj. Na některé kousky jsem už skoro zapomněl a kdoví jestli bych to ještě za pár let dohledal, je tedy pravý čas všechno si to přehledně sepsat. Moje první hodinky byly miniaturní dámské CITRON, pozlacené s černým ciferníkem. Dostal jsem je ještě jako dítě, nedokážu si už vzpomenout kdy přesně. Mám je tu v krabičce, fotku ale nemám a pokusím se o ní snad někdy v budoucnu, až je dám trochu do pucu. Mé druhé hodinky byly sportovní Casio DB-34H. Dostal jsem je od rodičů na průmyslovce v polovině 90-tých let a nosil jsem je dlouhá léta. Přestal jsem až někdy kolem roku 2000 když jsem začal nosit mobil. Pak jsem je nedávno vytáhnul, nechal vyměnit baterii a hodil na nato. Definitivně odešly na odpočinek po nehodě v jeskyni, kde jsem urval stěžejku i s kusem plastového pouzdra. 90-tá léta - ? Když jsem v srpnu 2011 nastoupil do nové práce, začaly mi hodinky nějak chybět. V té době jsem objevil Chronomag a otevřel se mi nový svět. Díky tomuto fóru jsem se vyhnul nástrahám módních značek z Cíny a vrhnul se do světa jemné mechaniky. V té době jsem zcela nebyl psychicky připraven vydat za hodinky nějaké větší peníze, volba tedy padla na ruskou hodinařinu a pilotky Poljot Aviator I. Byly to pěkné hodinky, postupně jsem na ně dokoupil i tah a prosklené dýnko. Pocitově mi ale nikdy na ruce moc dobře neseděly. 08/2011 - 04/2013 Potřeboval jsem i něco menšího ke košili a brzy jsem koupil svoje první Seiko. Začátek velké lásky. Ne však k těmto konkrétním Seiko 5 SNXA11K. Tehdy mi přišly moc povedené, ale zpětně už bych do nejhlubšího lowendu u Seika nešel. 09/2011 - 02/2012 Místo numismatiky jsem začal na Aukru dražit hodinky a brzy jsem ulovil Prim SPORT 2. U p.Brože prošly generálkou a staly se jedněmi z "definitivních" hodinek. Toto slovo je tu poněkud nadužívané, nicméně fakt nevím proč bych si dával práci s prodejem těchto hodinek, navíc je mám rád. 09/2011 - ? Vydražil jsem i supertenké Poljot DeLuxe. Opět po generálce šlapou dobře a dal jsem jim i nový řemen, tady ale jiskra nikdy nepřeskočila. 12/2011 - ? Můj první nákup na fóru byly legendární Seiko potápky SKX007. Pročítal jsem různá vlákna, dlouho spekuloval a nakonec se rozhodnul velmi dobře. Sedí mi dokonale, díky safíru, černému datovému věnci a oyster tahu jim nic nechybí. Trávím s nimi každou dovolenou a všechny náročnější aktivity. Až je uvidíte v inzerci, je to známka toho, že jsem zešílel. 01/2012 - ? V létě jsem začal mít roupy na nějaké oblekovky. Snad sám osud mi přihrál do ruky zánovní Seiko SARB045. Původně jsem bažil po černém ciferníku, ale modrá mi naživo učarovala. Rodiče mi zrovna sháněli dárek k třicetinám a tohle se výborně hodilo. Jsou to fantastické hodinky a nikdy je neprodám, je to přece dar :-) 07/2012 - ? Seiko 6139-7100, výhra na Ebay, bohužel neoriginální díly a zmršený nápis Seiko jsem nesnesl. 09/2012 - 11/2012 Vintážní Poljot Signal s budíčkem. Spíše taková raritka, na denní nošení už to v dnešní době opravdu není. 12/2012 - 09/2014 Casio DW5600BB, nepřišel jsem jim na chut. 01/2013 - 01/2013 Můj první nákup přímo z Japonska, Seiko SARB017. Skvělé hodinky s nádherným zeleným ciferníkem, po kterých se mi občas zasteskne. 03/2013 - 04/2014 Honba po hodinkách vyrobených v roce kdy jsem se narodil. Ty žluté mi nakonec pan Frýdl rozchodil a na černém natu je dnes nosím na golf a do dílny. 06/2013 - ? Další dva úlovky z Ebay, Citizen 67-9119 a Seiko 6319-7002. Citizeny byly moje první (a zatím poslední) hodinky s funkcí flyback. Nakonec se mi ale víc zalíbily Seiko a už snad brzy půjdou na kompletní renovaci. 11/2013 - 08/2014 11/2013 - ? Postupně jsem začal víc a víc sledovat hodinky z Německa. Když se tedy naskytla šance vlastnit legendární Sinn 103st, neváhal jsem ani minutu. Na protiúčet šly i SARB017. Tyhle hodinky se mi zaryly pod kůži, prodej byla pouze impulzivní záležitost. Byly rozměrově o malý chlup větší než můj ideál. V době nákupu už jsem víc než půl roku čekal na výrobu Stowa Antea KS. Pár dní po nákupu byly k odběru a já to odvolal. No co vám budu říkat, chyba vedle chyby :-) 04/2014 - 07/2014 Pořád jsem ale toužil po něčem s mimostřednou vteřinovkou a tak jsem vyzkoušel Poláky a čínský strojek. Problém ale nakonec ležel v výšce pouzdra, kterou jsem prostě neskousnul. 07/2014 - 11/2014 Jak je z výše uvedeného zřejmé, časem jsem se začal profilovat na značku Seiko. Když se potom objevily v inzerci Grand Seiko, nerozmýšlel jsem se dlouho. Nejsou to sice mechanické hodinky, "pouze" quartz s vysokou přesností, ale provedení je prostě brilantní. Ciferníkem počínaje, pouzdrem a tahem konče. Navíc jsou tyhle hodinky úžasně pohodlné, prostě jsem teď zase alespoň trochu hodinkově uspokojen. 11/2014 - ? Tak a to je zatím vše. Další kousky v tomhle vlákně ale určitě brzy přibudou. Jedna lahůdka dokonce už čeká v krabici na osobní převoz za pomoci mého kamaráda někde tam za oceánem. V krabici se mi taky válí pár zatím nenositelných kousků, které časem třeba zprovozním.

Opět všechny zdravím a přidávám sem můj druhý přeložený článek, tentokrát o historii hodinek Omega Seamaster a na rozdíl od mého prvního příspěvku na tomto fóru je tento článek zaměřen vyloženě jen na historii bez detailnějšího popisu technických aspektů. Někdo by mohl říct, že je to historie reklamy na tyhle hodinky, je to určitě jeden pohled, ale přeci jen to má jistou technickou souvislost s tím, jaké jsou hodinky Seamaster dnes. Opět přirozeně budu rád, když tu proběhne nějaká diskuze, ale není to pro mě až tak důležité. Klíčové pro mě je, abych dokázal poznat, že jsem pár lidem udělal radost a to samozřejmě částečně poznám podle počtu shlédnutí tohoto tématu a když už sem tam někdo bude reagovat, tak se zlobit nebudu :-) Jo a abych nezapomněl... víte co by bylo dobré, i když nevím jestli se to hodí psát to přímo do tohoto tématu, ale vadit to jako asi nebude - zkuste mi psát, které anglické články by jste chtěli přeložit a nebo jednodušeji - chtěl bych tak nějak ke každé slavné hodinářské značce přeložit článek a to tak, aby bylo jasné jak se v dnešní technice liší od konkurence a proč zrovna to a ono ta firma zvolila. Viz můj první příspěvek o co-axial kroku - díky tomu mám trošku teď přehled v čem je Omega trošku jiná. A něco podobného bych chtěl z technického hlediska vědět o ostatních nejslavnějších firmách. Otázka samozřejmě je, jestli se technika mezi firmami natolik liší, že stojí za to ji trošku podrobněji zkoumat. A další otázka samozřejmě je jestli tenhle materiál již není běžně dostupný na českém webu. Tak to by bylo a teď už tedy přeložený článek: Historie hodinek Omega řady Seamaster - zdroj: http://www.omegamuseum.com/seamaster Hodinky OMEGA řady Seamaster byly na trh uvedeny v roce 1948, kdy firma slavila své 100. výročí. V dnešní době jsou Seamaster nejstarší řadou hodinek OMEGA dostupných na trhu. Vzdáleně jsou založeny na vodotěsných hodinkách vyrobených pro britskou armádu na konci druhé světové války a prvním záměrem bylo vyrobit hodinky, které by byly robustní, přesto si zachovaly jistou eleganci s cílem oslovit lidi s aktivním životním stylem, kteří chtěli hodinky ?do města, na venkov a na moře?. První hodinky byly vybaveny automatickým strojkem, jak ve standardní verzi, tak ve verzi s chronometrem. Později byly všeobecně ceněny pro svou robustnost, přesnost a spolehlivost. První potápěčský rekord spojený s hodinkami Seamaster byl dosažen v roce 1955, kdy se potápěč Gordon McLean potopil do hloubky 62,5 metrů u břehů Austrálie. Klíčový pro tyto hodinky byl těsnící kroužek. V té době se ve vodotěsných hodinkách používalo především těsnění za pomocí plomby nebo za pomoci šelaku (druh pryskyřice), což byly varianty náchylné ke změnám teplot. Hodinky Seamaster ale použily gumový těsnící kroužek takového typu, který osvědčil své schopnosti v ponorkách během druhé světové války. Hodinky Seamaster byly nezávisle testovány ve Švýcarské laboratoři pro výzkum hodinek, kde bylo 50 pouzder vystaveno simulované hloubce 60 metrů. Poté, co se krátce za sebou změnila teplota z - 40° C na 50° C pouzdra nevykázala žádné známky vniknutí vody. Inženýři ve firmě OMEGA si byli natolik jistí schopnostmi hodinek Seamaster, že v roce 1956 jedny hodinky připevnily zvnějšku na letadlo Douglas DC6 při jeho polární trase přes severní Atlantický oceán. Následující rok byla uvedena řada ?Professional? hodinek Seamaster. Prvním exemplářem byly hodinky Seamaster 300. Ačkoliv OMEGA nebyla nováčkem na poli potápěčských hodinek, hodinky OMEGA ?Marine? doprovázely otce moderního potápění, Yves Le Prieur (nar. 1885, zemř. 1963, důstojník francouzského námořnictva a vynálezce ? pozn. překladatele) při mnoho jeho ponorech. Americký badatel Charles William Beebe vzal hodinky do hloubky 14 metrů již v roce 1936 při testu odolnosti hodinek a za účelem ověření ?skutečného pokroku v hodinářské vědě?. To znamenalo zásadní změnu pro řadu Seamaster, která byla od té chvíle navždy spojena s robustními potápěčskými hodinkami. Hodinky Seamaster 300 nosilo v průběhu let mnoho světově proslulých badatelů a potápěčů. Tým Jacques-Yves Cousteau používal Seamaster 300 během svých experimentů v rámci projektu ?Precontinent II? v Rudém moři v létě roku 1963. Jednalo se o druhé pokračování experimentu, jehož záměrem bylo vybudovat podmořskou vesnici a ukázat tak, že lidé mohou žít delší dobu pod vodou, přičemž odolají drsným podmínkám hlubin moře bez vedlejších efektů. Hodinky Seamaster 300 byly taktéž hodinky armádních potápěčů po celém světě, mimo jiné včetně britské Special Boat Service (britská speciální jednotka založená r. 1940, patřící pod námořnictvo; na rozdíl od sesterské SAS se specializuje na vodní operace ? pozn. překladatele). Stále rostoucí hloubky, ve kterých se potápěči pohybovali, vedly ke vzniku slavných hodinek ?Ploprof? Seamaster 600, uvedených na trh v roce 1970 po čtyřech letech intenzivního výzkumu a testů (?Ploprof? je odvozeno od francouzského ?PLOngeur PROFessional? ? profesionální potápěč). Tyto hodinky byly více než schopné postavit se novým výzvám, kterým profesionální potápěči čelili. COMEX, francouzská společnost zabývající se podmořským výzkumem, použila hodinky Seamaster 600 ve velkém měřítku během testovacích ponorů na konci 60. let 20. století a v září 1970. Tři potápěči měli na sobě tyto hodinky při ponoru s názvem Janus II. Během ponoru, který se odehrával v zátoce Ajaccio ve Francii, strávili potápěči každý den čtyři hodiny ve vodě a to po dobu osmi dnů, přičemž stanovili světový rekord pro podmořský výzkum v hloubce 253 metrů. Později hodinky použili Cousteauovi potápěči u pobřeží Marseille během souboru pokusů zaměřených na testování dopadů práce v hloubkách do 500 metrů na potápěče. Hodinky Seamaster 600 ve skutečnosti podstoupily řadu testů, které ukázaly, že řádně fungují až do simulované hloubky 1 370 metrů, kdy se 4mm tlusté křišťálové sklíčko dotklo sekundové ručičky a hodinky se zastavily. ?Velký bratr? hodinek 600, Seamaster 1000, byl uveden v roce 1971. Byl vytvořen a testován společně s ?šestistovkami? a za pomoci stejných potápěčů byl taky prověřen. Vrcholem rané průzkumnické kariéry hodinek 1000 byl bezpochyby ponor na IUC ponorce (Internacional Marine Contractors Association - hlavní mezinárodní obchodní svaz zastupující pobřežní, mořské a podmořské inženýrské společnosti) s názvem ?Beaver Mark IV?, kde byly hodinky připevněny na robotické paži k otestování sklíčka hodinek v hloubce 1 000 metrů. Vědomosti, které během tohoto testování OMEGA získala, dokázala později uplatnit v celé řadě Seamaster ?Professional? a udělala velký krok k tomu, aby zesílila pozici Seamaster jako hodinek oblíbených mezi potápěči. OMEGA byla taktéž spojena s misí Faré, organizovanou Francouzským Institutem pro oceánský výzkum. Mise se odehrála 25. července 1988, kdy ponorka Nautile sestoupila do hloubky 4 400 metrů, aby položila první spoj v systému monitorujícím seizmickou aktivitu. Rekordy hodinek řady Seamaster v 80. letech 20. století byly stanoveny v mělčích vodách, ale za podobně soutěživých podmínek jako v minulosti. Slavný francouzský potápěč na nádech Jacques Mayol otestoval nově uvedené hodinky Seamaster 120 stylově tím, že stanovil nový světový rekord v potápění na nádech hloubkou 101 metrů u pobřeží italského ostrova Elba. V 90. letech 20. století další francouzský potápěč Roland Specker stanovil dva nové rekordy při potápění v jezeru Neuchâtel za podpory značky OMEGA: v roce 1993 dosáhl hloubky 80 metrů ? bez potápěčského přístroje! Mimo to, že řada Seamaster byla součástí historie potápění byla taktéž domovem pro velkou část výzkumů firmy OMEGA týkajících se alternativních materiálů pouzdra a jeho zpracování, mezi něž patří titanium na konci 60. let 20. století, wolfram a PVD (skupina technik vakuové depozice tenkých vrstev ? pozn. překladatele) v začátcích 70. let 20. století a kovaný uhlík v 80. letech 20. století. Mnoho těchto návrhů založených na vzácných materiálech se dostaly až do produkce. Co může být považováno za dvě řady v jedné, ?Professional? a ?obleková? řada hodinek Seamaster se navzájem doplňovala více než půl století a zajistila si místo na zápěstí světově proslulých členů královské rodiny, potápěčů, hledačů pokladů a dokonce i tajných agentů. Tak a to je vše, zase někdy příště nazdar a těším se na náměty k překladům.