Vyhledávání

Začalo to nevinně. Jeden náhodný klik na ebayi mě zavedl na stránky aukce tohoto tahu: Byl jsem z něho úplně vedle. No jo, ale je to přece Longines. Značka Longines byla pro mě vždycky synonymem pro oblekové hodinky s velkým bílým číselníkem určené pro dobře situované pány nebo pro hodinky z všemožných drahých kovů a osázených drahými kameny určené pro dámy s vyšších vrstev. No prostě nic pro mě. Tento tah mě prostě dostal, a tak jsem začal pátrat, protože tah postrádal jakékoliv označení. Koncovky toho tahu dávaly znát, že to není tah na kdejaké Longinesy, ale na jeden konkrétní druh pouzdra. Strýček Google nezklamal a zanedlouho jsem objevil dvoje hodinky s tímto tahem. Obojí byly Ultrachrony referenčního čísla 7970. To mě trochu zklamalo, protože jsem si představoval tento tah na slušných chronografech s pořádně zubatou lunetou, která by se hodila ke struktuře tahu. Žádná chrona jsem ale na tomto tahu neobjevil. Ony Ultrachrony 7970 jsem ale našel i na jiném druhu tahu a vzpomněl jsem si, že na stejném tahu jsem viděl i krásné Longinesy referenčního čísla 8229, kterých tady na fóru pár je. Tak mě napadlo, že Longinesy 8229 by na tento tah mohly pasovat. A začal postupně dávat do hromady své první longinesky. Trvalo to i s pobytem hodinek v lázních dlouho. Navíc mě čekalo nemilé překvapení. Totiž, že koncovky tahu až tak úplně do pouzdra 8229 nepasovaly. Šel jsem ale do rizika a s koncovkami jsem si pohrál. Modelářská fréza, ohýbačka, trocha hrubé síly i trpělivosti a výsledek je pro mě slušný. Přijde mi, že koncovky teď do pouzdra mých 8229 pasují líp, než do pouzdra Ultrachronů 7970. Když to porovnám s koncovkama tahů u autávií, tyhle aspoň krásně drží a nechrastí. Rád bych něco k modelu Longines 8229 napsal, ale ono v podstatě není co. Hodinky nevynikají velikostí. Přijdou mi prostě tak akorát. Nadšený jsem především z tahu, protože je fakt pohodlný a propracovaný tak, že by se občas i současná švýcarská produkce mohla učit. Hodinky jsou díky kombinaci černý číselník / masívní bílé ručky krásně čitelné. I když je značka Longines známější především jako výrobce společenských hodinek, v období od 40tých do poloviny 60tých let se proslavila i jako výrobce svých vlastních strojků s chronografem. Jednalo se o úspěšný a dnes sběratelsky ceněný strojek 13 ZN a jeho zdokonalenou verzi označovanou jako 30 CH. Oba strojky pracují na nijak závratné frekvenci 2,5 Hz (18.000 Ah). Z nějakého důvodu na konci 60tých let však Longines ustoupil od vývoje a nakonec i od výroby svých vlastních in house strojků s chronografem. V 70tých letech Longines nabízel už pouze několik modelů z kategorie sportovních hodinek se stopkami. Ve všech případech se jednalo o hodinky se strojkem Valjoux 72 (ten Longines označoval jako cal. 330), který už byl v 70tých letech přece jen vedle automatických chronografů od Heueru, Breitlingu nebo Omegy zastaralý. I to svědčí o tom, že v té době se značka Longines rozhodně primárně neprofilovala jako výrobce sportovních chronografů. I přesto se v 70tých letech objevilo pár Longines chronografů, které si zaslouží pozornost, a mezi tuto skupinu mimo model Longines 8271 "Nonius" a Longines 7981 "Big eye" (ten ještě dokonce se strojkem 30CH), rozhodně Longines 8229 patří.