Přejít na obsah

Kampfschwimmer


Onisan

Doporučené příspěvky

A začneme u Italů které vlastně dnes dělá anglicky mluvící chasník?

 

Hodinky Precista Italian jsou poctou hodinkám nošenými během IIWW odvážnými italskými potapěči kteří ve dvojici ovládali miniponorku které se říkalo ?Miale" nebo ?Pig". Tato miniponorka byla v zásadě torpédem s elektrickým motorem. Toto chytré řešení umožňovalo transport tvou žabích mužů a jedné explozivní nálože o váze 220 kg (poslední verze měly nálož o hmotnosti 300 kg). Nálož byla uložena v přední části a byla oddělitelná od miniponorky. Po oddělení byla nálož připevněna na nepřátelské plavidlo pod čarou ponoru.

(použito dle brožurky která je součástí balení hodinek Precista Italian PRS-20)

 

Tyto okamžiky však měly svou předehru již 1. listopadu v roce 1918. Dva žabí muži z Regia Marina, Raffaele paolucci a Raffaele Rossetti, přijeli na primitivním torpedu (Mignatta) do Rakousko-Uherského námořního přístavu v Istrii kde byla zakotvena rakouská bitevní loď Viribus Unitis ( http://www.viribusunitis.ca/ ) a nákladní loď Wien. Neměli moderní dýchací přístroje a jejich hlavy tak musely být nad vodní hladinou a díky tomu byli objeveni a zajati. Přesto se akce podařila a torpédo S 1 připevněné ve 2 hodinyna bok lodi jako časovaná mina v 6 hodin 20 minut vybuchlo. Za 14 minut klesla loď ke dnu. ( české stránky: http://www.militaria.cz/cz/clanky/vojenska...bus-unitis.html )

 

Historie tohoto způsobu boje vlastně do dnešních dnů nebyla dopsána, ale pro naše účely končí největším italským ?čtyřmužným", 33 stop dlouhým torpédem s názvem Siluro San Bartolomeo (SSB) které bylo z útoku na Gibraltar odvoláno.

 

Samozřejmě, i Německo mělo své potápěče, své bojové plavce. Němečtí bojoví plavci používali hodinky od italského spojence. Hodinky Kampfschwimmer s identickým pouzdrem a California Dial jehož podoba má svůj původ u Rolex můžete nalézt třeba zde http://forum.chronomag.cz/index.php?act=at...st&id=12005 . Při probírání historických materiálech je v podstatě zřejmé, že na rozdíl od B-Uhren zde panuje větší rozdíl v designu. Ono ostatně v tom panoval asi pěkný bordel, jak by také ne, když v tom hlavní roli hráli Italové (kteří to ale na začátku všechno jenom překupovali od Rolexu :)

post-142-1231770996.jpg

post-142-1231771003.jpg

Upraveno uživatelem Onion
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Nejjednodušší způsob jak si pořídit repliku modelu Kampfschwimmer je výrobce Marina Militare.... bez patentové ochrany korunky mi nevadí :) Lze je pořídit doslova za pár korun a předloze jsou dost věrné :)

Odkedy eBay zrusil skoro vsetkych predajcov MM, uz to tak jednoduche nie je :thumbsdown_anim: Momentalne na WUS predajca 'roling' vypredava zasoby, Kampfschwimmer ma za 65$ aj s postovnym

http://forums.watchuseek.com/showthread.php?t=212732

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Odkedy eBay zrusil skoro vsetkych predajcov MM, uz to tak jednoduche nie je :thumbsdown_anim: Momentalne na WUS predajca 'roling' vypredava zasoby, Kampfschwimmer ma za 65$ aj s postovnym

http://forums.watchuseek.com/showthread.php?t=212732

 

Já je našel při prvním zadání :) http://cgi.ebay.com/45-ParnisCalifornia-Me...bayphotohosting

post-142-1229456955.jpg

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Mně by se asi nejvíc líbilo tohle... zřejmě prapůvodní inspirace designu... pak stačilo doladit California Dial a....... mimochodem zřejmě jediný Rolex co by snesla moje ruka :)

Prapovodnu inspiraciu mozme najst uz u IWC z roku 1920:

iwcushion.jpg

 

potom prislo prve puzdro Rolex Oyster z roku 1926, ale ten tvar puzdra mal aj Hamilton z roku 1926:

ofyvuo70la7lv0m9g5dg.jpge66ykzsgsb5nvog1mq37.jpg

 

California dial sa zacina objavovat zaciatkom 30tych rokov u Rolexu.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • po 4 týdnech...

člen Skalis přeložil brožurku od hodinek Precista Italian 20 a s jeho svolením sem dávám jeho práci:

Hodinky Precista Italian jsou vyrobeny jako pocta historickým hodinkám, které

byly užívány odvážnými italskými potápěči, kteří tvořili dvoučlenné posádky

miniponorek známých jako "Maiale" (prase) operujících během druhé světové

války.

 

Základem těchto miniponorek bylo torpédo poháněné elektromotorem. Toto podvodní

plavidlo bylo schopné přepravovat dva žabí muže a náklad trhavin o hmotnosti

220 kg (později byla hmotnost trhaviny navýšena až na 300 kg). Výbušnina byla

umístěna v přední části a byla oddělitelná od plavidla za účelem upevnění na

trup nepřátelské lodi pod čarou ponoru.

 

Přestože koncepci miniponorky vytvořila skupina Genio Navale italského

námořnictva) už v roce 1935, v provozu byla tato plavidla až od konce roku

1940. V roce 1943 probíhaly testy vylepšené verze (S.B.B.), která však nebyla

kvůli pozdější kapitulaci nikdy nasazena do boje.

 

Technické údaje o miniponorce

---------------------------------------

Délka: 6,70 m

Šířka paluby: 53,3 cm

Maximální rychlost: 4,5 uzlů (1,852 km/h tedy zhruba 31 metrů za minutu)

Pohon: Elektromotor

Akční radius: 75 mil při plavbě běžnou pracovní rychlostí, 4 míle při použití

maximální rychlosti

 

Miniponorka SLC (Siluro a Lenta Corsa - pomalu plující torpédo) byla nejlepší

známou útočnou zbraní italského královského námořnictva (Regia Marina) během

druhé světové války.

 

Toto nové torpédo pojmenované "Maiale" (prase nebo kanec) bylo vybavené mimo

jiné ponornými kýly, nádržemi se zátěží a stlačeným vzduchem pro uvolnění

zátěže, což mu umožňovalo plnou podvodní operabilitu jako skutečné ponorce.

 

Modely vybudované po roce 1938, kdy byl vyroben prototyp, byly poháněny

elektromotorem o výkonu zvýšenému z původní jedné koňské síly na 1,6 koně a

baterie dostaly zvýšenou kapacitu 150 A (pozn. asi mělo být 150 Ah?).

Zvláštní úsilí bylo věnováno vylepšení vybavení plavidla. Například gyrokompas

byl nahrazen magnetickým, kvůli zvýšené náročnosti miniaturizace jeho

konstrukce. Vývoj magnetického kompasu byl směřován například ke zvýšení jeho

odolnosti vůči interferencím s nežádoucími magnetickými poli.

 

Vylepšení se týkala i dýchacího přístroje posádky. Po zjištění nespolehlivosti

masek používaných na ponorkách začalo námořnictvo vyvíjet nový přístroj, který

by umožňoval delší nezávislost potápěčě a jeho vyšší bezpečnost.

 

Aby se zabránilo úniku bublin k hladině, které by mohly prozradit přítomnost

potápěče, Regia Marina použila speciální zařízení vyrobené firmou Pirelli

využívající hermeticky uzavřený systém. Tyto dýchací přístroje nebyly naplněné

stlačeným vzduchem, ale čistým kyslíkem. Potápěč vdechoval kyslík a vydechovaný

oxid uhličitý (pozn. v textu je uveden oxid uhelnatý, což je předpokládám

chyba) byl pročištěn vápencovým filtrem (uhličitan sodný a vápenec). Tento

uzavřený systém umožňoval funkci přístroje, dokud nebyl filtr saturovaný a

mohl absorbovat oxid uhličitý.

 

Dnes víme, že dýchání čistého kyslíku působí nepříznivě na nervovou soustavu a

může způsobit epileptický záchvat. Žádný podobný případ nebyl ale v průběhu

výcviku italských žabích mužů zaznamenán, zdá se tedy, že náplní přístrojů

nebyl přecijen 100% čistý kyslík. Ve skutečnosti ale někteří potápěči

zaznamenali zhoršené dýchání typické pro otravu oxidem uhličitým. Bez toho

někteří poukazovali na subjektivní zhoršení stavu při dýchání kyslíku v

určitých hloubkách. Maximální hloubka ponoru s tímto přístrojem ARO by neměla

překročit 15 metrů, žabí muži se ale často ponořovali až do 30 metrů.

 

1918, 1. listopadu: Dva potápěči jednotky Regia Marina Raffaele Paolucci a

Raffaele Rossetti řídili jednoduché osazené torpédo (Mignatta) do

rakousko-uherského přístavu Pula, kde se jim podařilo potopit válečnou loď

Viribus Unitis. Neměli tehdy žádné dýchací přístroje, museli mít tedy hlavy nad

vodní hladinou a byli zajati.

 

1938: Vznik První flotily útočných plavidel (1a Flottigla Mezzi d'Assalto) na

základě výzkumných prací a vývoje dvou majorů italského námořnictva (Tesseo

Tesei a Elios Toschi), kteří vzkřísili ideu Paolucciho a Rosettiho.

 

1940: Velitel italského královského námořnictva Moccagatta (Regia Marina)

reorganizoval flotilu a nazval ji "Decima Flogttigla MAS" nebo jen krátce

"X-MAS" a v jejím čele stanul Ernesto Forza. Ten v tajnosti zahájil výrobu

miniponorek a výcvik žabích mužů "nuotatori" (plavců).

 

1941: Útok na přístav Valleta znamenal pro flotilu X-MAS tragédii v podobě

smrti majora Tesea Tesei. Následoval další útok se třemi miniponorkami, který

měl za následek potopení bitevních lodí Valiant a Queen Elizabeth.

 

1943, 2. října: Větší, 33 stop dlouhý italský nosič se čtyřmi žabími muži

nazvaný "Siluro San Bertolomeo" nebo jen "SSB" se vydal k útoku na Gibraltar,

ale došlo ke kapitulaci italské armády a útok byl odvolán.

 

1944, 8. července: Německá torpédová miniponorka typu Neger řízená poručíkem

Potthastem těžce poškodila polský lehký křižník Dragon u pláže v Normandii.

 

1944, 27-28. října: Britská ponorka "Trenchant" nesla dvě miniponorky?

pojmenované Tiny (drobek) a Slasher (pila) pro útok na thajský přístav Phuket.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • po měsících...

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se
×
×
  • Vytvořit...